Přívlastek je jedním z nejčastějších větných členů. Jeho úkolem je blíže určit vlastnosti podstatného jména, na kterém závisí. Ptáme se na něj otázkami jaký?, který? nebo čí?. V češtině rozlišujeme dva základní druhy přívlastku: shodný a neshodný.
Přívlastek shodný (PkS)
Jak už název napovídá, přívlastek shodný se shoduje s podstatným jménem, které rozvíjí. Shoduje se s ním v pádě, čísle a rodě. Když tedy skloňujeme podstatné jméno, přívlastek shodný mění svůj tvar spolu s ním.
Klíčové vlastnosti:
- Většinou stojí před podstatným jménem.
- Skloňuje se spolu s řídícím podstatným jménem.
- Nejčastěji je vyjádřen přídavným jménem, zájmenem, číslovkou nebo slovesným tvarem (příčestím).
Příklady přívlastku shodného
Podívejme se, jak se přívlastek shodný mění při skloňování.
1. Vyjádřený přídavným jménem (nejčastější případ):
- Vysoký strom stál na kopci. (1. pád)
- Viděl jsem vysoký strom. (4. pád)
- Šel jsem k vysokému stromu. (3. pád)
- Vylezl jsem na vysoký strom. (4. pád)
2. Vyjádřený zájmenem:
- Naše auto je červené. (1. pád)
- Mluvíme o našem autě. (6. pád)
3. Vyjádřený číslovkou:
- Čekal na druhou tramvaj. (4. pád)
- Přišel až s druhou tramvají. (7. pád)
4. Vyjádřený příčestím (slovesným tvarem):
- Zpívající pták nás probudil. (1. pád)
- Poslouchali jsme zpívajícího ptáka. (4. pád)
Výjimka v postavení: V některých případech, zejména v odborných názvech nebo pro zdůraznění, může přívlastek shodný stát i za podstatným jménem. I zde se ale s podstatným jménem shoduje.
- kočka divoká (bez kočky divoké)
- kyselina sírová (o kyselině sírové)
Přívlastek neshodný (PkN)
Přívlastek neshodný se s podstatným jménem neshoduje v pádě, čísle ani rodě. Při skloňování podstatného jména zůstává jeho tvar stejný, nemění se.
Klíčové vlastnosti:
- Vždy stojí za podstatným jménem.
- Při skloňování řídícího jména nemění svůj tvar.
- Bývá vyjádřen podstatným jménem v jiném pádě (často v 2. pádě), infinitivem slovesa, příslovcem nebo předložkovou vazbou.
Příklady přívlastku neshodného
Všimněte si, že tučně označená část se při skloňování nemění.
1. Vyjádřený podstatným jménem:
- Střecha domu potřebuje opravit. (1. pád)
- Dívám se na střechu domu. (4. pád)
- Pracují na střeše domu. (6. pád)
2. Vyjádřený předložkovou vazbou:
- Cesta do lesa byla zarostlá. (1. pád)
- Našli jsme cestu do lesa. (4. pád)
3. Vyjádřený infinitivem slovesa:
- Měl touhu cestovat. (4. pád)
- Zbavil se touhy cestovat. (2. pád)
4. Vyjádřený příslovcem:
- Cesta domů byla rychlá. (1. pád)
- Těším se na cestu domů. (4. pád)
Jak je od sebe spolehlivě rozeznat?
Někdy může být matoucí, o jaký typ přívlastku se jedná. Existuje ale jednoduchý test, který vám vždy pomůže.
Test skloňováním: Zkuste podstatné jméno i s jeho přívlastkem dát do jiného pádu.
- Pokud se tvar přívlastku změní spolu s podstatným jménem, jedná se o přívlastek shodný.
- Pokud tvar přívlastku zůstane stejný, jedná se o přívlastek neshodný.
Příklad testu:
- Spojení: kamenný most
- Zkusíme jiný pád: bez kamenného mostu.
- Obě slova změnila tvar. -> Jde o přívlastek shodný.
- Spojení: most z kamene
- Zkusíme jiný pád: bez mostu z kamene.
- Slovo „mostu“ se změnilo, ale „z kamene“ zůstalo stejné. -> Jde o přívlastek neshodný.
Přeměna jednoho druhu v druhý
Mnoho přívlastků lze vzájemně převádět z jednoho druhu na druhý, aniž by se změnil význam sdělení. Je to skvělé cvičení pro pochopení jejich funkce.
- dřevěná lavička (shodný) -> lavička ze dřeva (neshodný)
- otcův kabát (shodný) -> kabát mého otce (neshodný)
- psí bouda (shodný) -> bouda pro psa (neshodný)
- květinový záhon (shodný) -> záhon květin (neshodný)
- žáci ze školy (neshodný) -> školní žáci (shodný)
Další typy přívlastků
Kromě základního dělení se můžeme setkat i s rozvinutějšími strukturami.
- Přívlastek několikanásobný: Více přívlastků stejného druhu, které jsou na stejné úrovni. Oddělujeme je čárkou nebo spojkou.
- Koupil si červené, modré a zelené auto. (všechny jsou shodné)
- Byl to dům s velkou zahradou, bazénem a garáží. (všechny jsou neshodné)
- Přívlastek postupně rozvíjející: Přívlastky, které se navzájem postupně upřesňují. Neoddělujeme je čárkou.
- To je ten náš starý dubový stůl. (stůl -> dubový stůl -> starý dubový stůl -> náš starý dubový stůl -> ten náš starý dubový stůl)