Legenda o Robinu Hoodovi je nesmrtelná. Příběh o šlechetném zbojníkovi, který bere bohatým a dává chudým, se vypráví po staletí a filmové plátno si podmanil nesčetněkrát. Máme elegantního Errola Flynna, charismatického Kevina Costnera i drsného Russella Crowea. Každá generace dostala svého Robina. V roce 2018 se studio Lionsgate rozhodlo, že je čas na dalšího, tentokrát pro moderní publikum. Měl být temnější, drsnější a realističtější. Výsledkem je však film, který je dokonalou ukázkou toho, jak lze vzít skvělou legendu a naprosto nepochopit její podstatu.
Anachronismus jako umělecký záměr?
Režisér Otto Bathurst, známý především díky seriálu Peaky Blinders, se rozhodl pro radikální vizuální styl. Zapomeňte na středověkou Anglii, jak ji znáte. Tento Nottingham vypadá spíše jako dystopické průmyslové město. Postavy nosí kostýmy, které připomínají moderní módu. Robin a jeho parta chodí v dokonale střižených kožených bundách a vypasovaných kalhotách. Šerifovi muži mají uniformy, které by se neztratily v moderní akční videohře.
Tento přístup by mohl fungovat jako zajímavá stylizace, kdyby měl nějaký smysl. Bohužel ho nemá. Místo aby film vytvořil vlastní, svébytný svět, působí jen jako zmatená a nekonzistentní změť nápadů. Největším symbolem tohoto selhání je Robinova kuše. Nejde o obyčejnou zbraň, ale o jakýsi středověký samopal, který dokáže střílet šípy v neuvěřitelně rychlých dávkách. Je to prvek tak absurdní, že diváka okamžitě vytrhne z jakéhokoli pokusu o ponoření se do děje. Film se snaží být cool a moderní, ale ve skutečnosti je jen nechtěně směšný.
Příběh, který jsme už viděli, jen hůře
Scénář se ani nesnaží přijít s něčím novým. Sledujeme zrod legendy. Robin z Loxley (Taron Egerton) je zhýčkaný šlechtic, který si užívá života se svou láskou Marianou (Eve Hewson). Pak je povolán do křížových výprav, kde stráví několik let a na vlastní oči uvidí brutalitu války. Po návratu domů zjišťuje, že byl prohlášen za mrtvého, jeho panství zabavil krutý šerif z Nottinghamu (Ben Mendelsohn) a Mariana si našla nového muže, ctižádostivého politika Willa Scarleta (Jamie Dornan).
Zlomeného Robina si vezme pod křídla maurský válečník Yahya, kterého Robin potkal v Arábii a kterému říká John (Jamie Foxx). John ho naučí bojovat a přesvědčí ho, aby se stal maskovaným zlodějem, který podkopává šerifovu moc. Co následuje, je předvídatelná a nezáživná série loupeží a akčních scén, propletená chabými politickými intrikami a nevýrazným milostným trojúhelníkem. Motivace postav jsou ploché a jejich vývoj je buď neexistující, nebo zcela neuvěřitelný. Robinova proměna z apatického šlechtice v symbol revoluce proběhne prakticky přes noc.
Postavy bez špetky charismatu
Herecké obsazení je plné známých tváří, ale ani ty nedokážou zachránit špatně napsané postavy.
- Taron Egerton jako Robin Hood je sice fyzicky zdatný a v akčních scénách přesvědčivý, ale jeho postavě chybí jakékoli charisma. Není ani okouzlující, ani vtipný, ani hluboce tragický. Je to jen generický akční hrdina, na kterého po skončení filmu okamžitě zapomenete.
- Jamie Foxx v roli Johna je trestuhodně nevyužitý. Jeho postava má potenciál, ale scénář ho degraduje na pouhého mentora, který chrlí klišé o boji a pomstě. Jeho osobní motivace, pomstít smrt svého syna, je ve filmu zmíněna jen okrajově.
- Ben Mendelsohn je specialista na záporáky, ale jeho šerif z Nottinghamu je karikatura. Křičí, vyhrožuje a tváří se zle, ale nikdy nepůsobí jako skutečná hrozba. Pokus dát mu tragickou minulost, aby divák pochopil jeho motivy, vyznívá do prázdna.
- Eve Hewson jako Mariana se snaží být moderní a emancipovanou hrdinkou, ale její postava se chová nelogicky a její vztah s Robinem i Willem je zcela bez chemie.
Akce, která unaví
Akční scény jsou jádrem filmu, ale trpí stejnými problémy jako zbytek. Jsou chaotické, nepřehledné a přestříhané. Kamera se neustále třese, střihy jsou příliš rychlé a vše je doplněno generickou hudbou. Místo napínavých soubojů a chytrých partyzánských taktik dostáváme jen bezduchý sled výbuchů a zpomalených záběrů. Film se snaží napodobit styl moderních akčních trháků, ale chybí mu jakákoli invence nebo vlastní identita.
Drzý pokus o franšízu
Největší arogancí filmu je jeho závěr. Místo aby příběh uspokojivě uzavřel, okatě si připravuje půdu pro pokračování. Z jedné z hlavních postav se stane nový padouch a poslední záběr jasně křičí: „Uvidíme se v druhém díle!“. Tato sázka na jistotu se tvůrcům krutě nevyplatila. Film v kinech propadl a diváci dali jasně najevo, že o další díly této nepovedené vize nestojí.
Robin Hood z roku 2018 je film, který selhává na všech frontách. Je to prázdný, hlučný a zbytečný pokus o modernizaci legendy, která žádnou takovou modernizaci nepotřebovala. Místo aby oslavil ducha spravedlnosti, naděje a chytrosti, nabízí jen generickou akční podívanou bez duše a nápadu. Je to verze, kterou skutečně nikdo nechtěl.
Hodnocení: 25 %