Shoda podmětu s přísudkem znamená, že tvar slovesa v přísudku se musí shodovat s podmětem věty v osobě, čísle a rodě. Zatímco shoda v osobě a čísle je většinou intuitivní (já píšu, oni píšou), shoda v rodě v minulém čase (a podmiňovacím způsobu) vyžaduje znalost několika jednoduchých pravidel.
Proč je to důležité? Správná shoda je znakem kultivovaného písemného projevu. Ukazuje, že pisatel ovládá jazyk a dbá na jeho správnost. V mluvené řeči se některé rozdíly stírají (např. výslovnost -i a -y), ale v psaném textu je chyba okamžitě vidět.
Shoda s podmětem rodu mužského
U rodu mužského musíme rozlišovat, zda je podmět životný (označuje osoby, zvířata) nebo neživotný (označuje věci, jevy).
Rod mužský životný (koncovka -i)
Pokud je podmětem podstatné jméno rodu mužského životného v množném čísle, přísudek bude mít v minulém čase koncovku -i.
- Chlapci si hrá*li na hřišti.*
- Psi hlasitě štěka*li.*
- Naši fotbalisté vyhrá*li zápas.*
Rod mužský neživotný (koncovka -y)
Pokud je podmětem podstatné jméno rodu mužského neživotného v množném čísle, přísudek bude mít v minulém čase koncovku -y.
- Staré hrady stál*y na kopcích.*
- Počítače se restartoval*y.*
- Stromy na podzim zežloutl*y.*
Shoda s podmětem rodu ženského (koncovka -y)
Je-li podmětem podstatné jméno rodu ženského v množném čísle, přísudek bude mít v minulém čase vždy koncovku -y.
- Dívky zpíval*y ve sboru.*
- Kočky tiše předl*y.*
- Knihy ležel*y na stole.*
Shoda s podmětem rodu středního (koncovka -a)
U podmětu rodu středního v množném čísle píšeme v koncovce přísudku vždy -a.
- Auta jel*a po dálnici.*
- Kuřata pípal*a na dvorku.*
- Města se rozrůstal*a.*
Složitější případy shody
Základní pravidla jsou jednoduchá, ale čeština má i několik specifičtějších situací, na které je dobré si dát pozor.
Více podmětů různého rodu
Pokud je ve větě více podmětů, řídíme se tzv. pravidlem přednosti rodů.
Podmět mužský životný a ostatní rody (koncovka -i)
Jakmile je ve výčtu podmětů alespoň jeden rodu mužského životného, má tento rod přednost a v přísudku píšeme koncovku -i.
- Muži a ženy společně tanči*li.*
- Karel, Jana a její štěně se š*li projít.*
- Lvi a lvice odpočíva*li ve stínu.*
Podmět ženský a střední (koncovka -y)
Pokud ve výčtu podmětů není žádný rodu mužského životného, ale je tam alespoň jeden rodu ženského, píšeme v přísudku koncovku -y.
- Kočky a koťata si hrál*y na zahradě.*
- Děvčata a auta stál*y před domem.*
Podmět vyjádřený zájmenem ‚my‘, ‚vy‘
U osobních zájmen my a vy záleží na tom, koho konkrétně máme na mysli.
- Pokud zájmeno označuje skupinu mužů nebo smíšenou skupinu (muži a ženy), píšeme -i:
- My jsme to vědě*li.* (skupina mužů nebo smíšená skupina)
- Vy jste přiš*li pozdě.* (oslovujeme muže nebo smíšenou skupinu)
- Pokud zájmeno označuje pouze ženy, píšeme -y:
- My jsme to věděl*y.* (skupina žen)
- Vy jste přišl*y pozdě.* (oslovujeme ženy)
Podmět nevyjádřený (tzv. všeobecný podmět)
Někdy podmět ve větě chybí, ale je zřejmé, že mluvíme o lidech obecně. V takovém případě se používá tvar pro rod mužský životný, tedy koncovka -i.
- V rádiu hlási*li dopravní zácpy.* (nějací lidé to hlásili)
- Říka*li, že bude pršet.*
Podmět ‚děti‘, ‚oči‘, ‚uši‘
Tato podstatná jména jsou gramaticky rodu středního, ale v množném čísle se chovají jako rod ženský. V přísudku tedy píšeme koncovku -y.
- Děti si hrál*y na pískovišti.* (Nikdy ne hrála!)
- Oči ho pálil*y od kouře.*
- Uši mě záb*ly zimou.*
Podmět ‚lidé‘
Slovo lidé je podstatné jméno rodu mužského životného, a proto se s ním pojí přísudek s koncovkou -i.
- Lidé se na náměstí shromáždi*li.*
Časté chyby a jak se jim vyhnout
- Záměna životnosti u rodu mužského: Dejte si pozor na slova jako ledoborci, draci nebo sněhuláci. Ačkoliv označují neživé věci, gramaticky se chovají jako životné.
- Ledoborci vyplu*li.* (jako muži)
- Děti stavě*li sněhuláky.*
- ALE: Papíroví draci létal*y.* (zde neživotné)
- Chyba u slova děti: Velmi častá chyba je psaní koncovky -a podle rodu středního. Správně je vždy -y.
- Špatně: Děti běhala po louce.
- Správně: Děti běhal*y po louce.*
- Ignorování přednosti rodu mužského životného: Při více podmětech nezapomeňte, že mužský životný rod má vždy přednost.
- Špatně: Moje sestra a její psi šly na procházku.
- Správně: Moje sestra a její psi š*li na procházku.*
Shrnutí a tipy pro praxi
Zapamatovat si pravidla shody podmětu s přísudkem není těžké. Zde je rychlý přehled a několik tipů:
Základní pravidla:
- Rod mužský životný → -i (muži přišli)
- Rod mužský neživotný → -y (stroje pracovaly)
- Rod ženský → -y (ženy přišly)
- Rod střední → -a (auta přijela)
Tipy pro praxi:
- Najděte podmět: Vždy si nejprve určete, kdo nebo co je podmětem věty.
- Určete rod a číslo: Zjistěte gramatický rod a číslo podmětu (nebo podmětů).
- Aplikujte pravidlo: Podle rodu (a případné přednosti) zvolte správnou koncovku.
- Pozor na výjimky: Pamatujte na specifické případy jako děti, oči, uši a lidé.
- V případě pochybností se nebojte nahlédnout do Pravidel českého pravopisu nebo do internetové jazykové příručky.