Jednoslovné názvy
U jednoslovných názvů je situace jednoduchá. Skloňujeme je jako běžná podstatná jména podle jejich rodu a zakončení.
- Škoda (jako žena): bez Škody, o Škodě
- Lidl (jako hrad): v Lidlu, do Lidlu
- Siemens (jako pán): bez Siemensu, se Siemensem
Víceslovné názvy
U víceslovných názvů se obvykle skloňuje pouze jejich řídící člen, tedy podstatné jméno, které určuje typ instituce (univerzita, divadlo, společnost). Zbytek názvu často zůstává v prvním pádě.
- Univerzita Karlova: Skloňujeme slovo univerzita. Přídavné jméno se přizpůsobuje. Půjdeme na Univerzitu Karlovu. Studuji na Univerzitě Karlově.
- Divadlo na Vinohradech: Řídícím členem je divadlo. Změní se tedy jen toto slovo. Těšíme se do Divadla na Vinohradech. Mluvili jsme o Divadle na Vinohradech.
- Česká spořitelna: Skloňujeme oba členy, protože jde o spojení přídavného a podstatného jména. Mám účet u České spořitelny.
Co s právní formou (s.r.o., a.s.)?
Zkratky označující právní formu (s.r.o., a.s., o.p.s.) se neskloňují a oddělují se čárkou. Skloňujeme pouze samotný název firmy, pokud to jeho forma umožňuje.
- Pracuji pro Albatros, a.s.
- Jednáme se společností Kofola, a.s.
Zahraniční názvy
Cizí jména se většinou snažíme skloňovat. U jmen zakončených na souhlásku používáme mužské vzory (pán, hrad), u jmen zakončených na samohlásku se řídíme českými vzory (žena, město).
- Nákup od Amazonu.
- Akcie Googlu.
Pokud by skloňování působilo neobvykle nebo nejednoznačně, je lepší použít opis, například spojením „od firmy [název v 1. pádě]“. Cílem je vždy srozumitelnost.