Říká se, že přátelství je jednou z nejcennějších věcí, které nás v životě mohou potkat. Je to neviditelné pouto, které spojuje dvě duše, a opora, o kterou se můžeme opřít v dobrých i zlých časech. Mám to obrovské štěstí, že v mém životě takový člověk existuje. Jmenuje se Petr a je to bezpochyby můj nejlepší kamarád.
Známe se už od dětství, kdy nás osud svedl dohromady na pískovišti za naším panelákem. Od té doby jsme prakticky nerozluční. Petr je můj vrstevník, ale někdy mám pocit, že je o poznání moudřejší a rozvážnější než já.
Kdybyste Petra potkali na ulici, na první pohled by vás zaujal jeho klidný a přátelský výraz. Je středně vysoké, sportovní postavy, kterou si udržuje díky své lásce k cyklistice a turistice. Jeho vlasy mají barvu lískových oříšků a jsou věčně rozcuchané, jako by si s nimi právě pohrával vítr. Nejvýraznějším rysem jeho tváře jsou však jeho oči – hluboké, hnědé a upřímné. Dokážou se smát tak, že se kolem nich vytvoří vějířky drobných vrásek, ale umí i zvážnět a projevit hluboké pochopení. Většinou se obléká jednoduše a prakticky. Džíny, tričko a pohodlné tenisky jsou jeho uniformou, ve které se cítí nejlépe.
Vnější vzhled je však jen slupkou, pod kterou se skrývá to nejdůležitější – jeho charakter. Petr je jedním z nejčestnějších a nejspolehlivějších lidí, jaké znám. Vím, že cokoliv mu svěřím, zůstane jen mezi námi. Jeho slovo platí a sliby, které dá, nikdy neporuší. Právě tato jeho spolehlivost je jedním ze základních pilířů našeho přátelství. Když jsem se ocitl v nesnázích, ať už šlo o složitý úkol do školy, nebo osobní problém, Petr byl vždy první, kdo mi nabídl pomocnou ruku, aniž bych o ni musel žádat.
Jeho další skvělou vlastností je neuvěřitelný smysl pro humor. Není to ten typ humoru, který by byl hlasitý nebo jízlivý. Petrův humor je tichý, inteligentní a často postavený na trefných pozorováních okolního světa. Dokáže pronést krátkou, suchou poznámku, která naprosto odzbrojí celou situaci a všechny přítomné rozesměje. Díky němu jsem se naučil nebrat se tak vážně a vidět v každodenních starostech i jejich komickou stránku.
Zároveň je to člověk s obrovskou dávkou empatie. Umí naslouchat jako málokdo. Nesoudí, neradí, pokud o to vyloženě nepožádáte, ale prostě jen je s vámi a dává vám pocit, že na své starosti nejste sami. Je vnímavý k pocitům ostatních a vždy se snaží pochopit jejich úhel pohledu.
Samozřejmě, nikdo není dokonalý a i Petr má své „mouchy“. Jeho největší slabinou je občasná tvrdohlavost. Když si něco vezme do hlavy a je přesvědčen o své pravdě, je velmi těžké ho přimět ke změně názoru. Naše debaty o hudbě nebo filmech jsou toho důkazem. Často končí tím, že se shodneme na tom, že se neshodneme, a raději si jdeme zahrát fotbal. Tato jeho vlastnost je ale vyvážena tím, že pokud se ukáže, že se mýlil, dokáže to bez problémů přiznat, což je vlastnost, které si nesmírně vážím.
Naše přátelství je utužováno nespočtem společných zájmů. Oba milujeme přírodu, a tak často vyrážíme na víkendové túry do hor nebo na cyklistické výlety po okolí. Právě na těchto cestách, daleko od ruchu města, vedeme ty nejlepší rozhovory a vytváříme vzpomínky, na které nikdy nezapomeneme. Sdílíme také lásku ke starým sci-fi filmům a deskovým hrám, u kterých dokážeme strávit celé odpoledne.
Petr pro mě není jen kamarád. Je to můj bratr, kterého jsem si vybral, můj rádce i parťák pro každou lumpárnu. Je to člověk, který mě inspiruje svou poctivostí, rozesměje svým humorem a uklidní svou přítomností. Vážím si každé chvíle strávené v jeho společnosti a jsem neskonale vděčný za to, že ho mám ve svém životě. Věřím, že naše přátelství je natolik pevné, že vydrží všechny zkoušky času a že budeme stát jeden druhému po boku ještě mnoho a mnoho let.