Slovníkové heslo

apostrofa

podstatné jméno dělení: apo-s-t-ro-fa

Řečnické oslovení nepřítomné osoby, neživé věci, abstraktního pojmu nebo jiné entity.

Hledat jiné slovo

Prakticky

Praktický přehled

Hlavní znaky
  • Oslovení mimo běžnou komunikační situaci: Apostrofa obrací řeč k nepřítomné osobě, abstraktní hodnotě, mrtvému člověku nebo neživé věci, jako by mohla odpovědět.
Použití / funkce
  • Oslovení mimo běžnou komunikační situaci: Tím text získává naléhavost, patos nebo dramatické soustředění na oslovený objekt.
Příklady
  1. „Ó noci, ukryj můj strach!“ oslovuje nepřítomnou nebo neživou skutečnost.
  2. Apostrofa obrací promluvu přímo k osobě, věci nebo abstraktnímu jevu.

Gramatika

Tvary slova apostrofa

Jednotné číslo

1. pád (Kdo? Co?) apostrofa
2. pád (Koho? Čeho?) apostrofy
3. pád (Komu? Čemu?) apostrofě
4. pád (Koho? Co?) apostrofu
5. pád (Oslovujeme, voláme) apostrofo
6. pád (O kom? O čem?) apostrofě
7. pád (Kým? Čím?) apostrofou

Množné číslo

1. pád (Kdo? Co?) apostrofy
2. pád (Koho? Čeho?) apostrof
3. pád (Komu? Čemu?) apostrofám
4. pád (Koho? Co?) apostrofy
5. pád (Oslovujeme, voláme) apostrofy
6. pád (O kom? O čem?) apostrofách
7. pád (Kým? Čím?) apostrofami

Slovní vztahy

Významové vztahy

Související pojmy

synestezie, řečnická otázka

← Zpět do slovníku