Slovníkové heslo

řečnická otázka

sousloví dělení: řeč-nic-ká otáz-ka

Otázka položená bez očekávání skutečné odpovědi, používaná ke zdůraznění postoje nebo myšlenky.

Hledat jiné slovo

Prakticky

Praktický přehled

Hlavní znaky
  • Otázka, která má působit místo získání odpovědi: Řečnická otázka má formu dotazu, ale mluvčí zpravidla neočekává skutečnou odpověď.
Použití / funkce
  • Otázka, která má působit místo získání odpovědi: Používá ji k důrazu, přesvědčování, vyjádření pochybnosti nebo k aktivizaci publika. Její význam se proto určuje podle kontextu: věta „Kdo by tomu mohl věřit?“ může ve skutečnosti vyjadřovat tvrzení, že danému sdělení nelze věřit.
Příklady
  1. „Kdo by tomu mohl věřit?“ může být řečnická otázka, pokud mluvčí neočekává skutečnou odpověď.
  2. V projevu může otázka „Chceme takhle opravdu žít dál?“ sloužit k naléhavému zdůraznění postoje řečníka.

Gramatika

Tvary slova řečnická otázka

Jednotné číslo

1. pád (Kdo? Co?) řečnická otázka
2. pád (Koho? Čeho?) řečnické otázky
3. pád (Komu? Čemu?) řečnické otázce
4. pád (Koho? Co?) řečnickou otázku
5. pád (Oslovujeme, voláme) řečnická otázko
6. pád (O kom? O čem?) řečnické otázce
7. pád (Kým? Čím?) řečnickou otázkou

Množné číslo

1. pád (Kdo? Co?) řečnické otázky
2. pád (Koho? Čeho?) řečnických otázek
3. pád (Komu? Čemu?) řečnickým otázkám
4. pád (Koho? Co?) řečnické otázky
5. pád (Oslovujeme, voláme) řečnické otázky
6. pád (O kom? O čem?) řečnických otázkách
7. pád (Kým? Čím?) řečnickými otázkami

Slovní vztahy

Významové vztahy

Související pojmy

apostrofa, enumerace

← Zpět do slovníku