Slovníkové heslo

dvojhláska

podstatné jméno dělení: dvoj-hlá-s-ka

Spojení dvou samohláskových prvků vyslovených v rámci jedné slabiky.

Hledat jiné slovo

Prakticky

Praktický přehled

Hlavní znaky
  • Kdy dvě samohlásky tvoří dvojhlásku: Dvojhláska se vyslovuje v rámci jediné slabiky jako souvislý vokalický celek.
Použití / funkce
  • Kdy dvě samohlásky tvoří dvojhlásku: V češtině je domácí především ou; pouhé sousedství dvou samohláskových písmen ještě samo o sobě neznamená, že jde o dvojhlásku.
Příklady
  1. Ve slově „auto“ se v domácí výslovnosti objevuje dvojhláska au.
  2. Dvojhláska se vyslovuje v rámci jedné slabiky.
  3. V češtině se mezi dvojhlásky běžně řadí ou.

Gramatika

Tvary slova dvojhláska

Jednotné číslo

1. pád (Kdo? Co?) dvojhláska
2. pád (Koho? Čeho?) dvojhlásky
3. pád (Komu? Čemu?) dvojhlásce
4. pád (Koho? Co?) dvojhlásku
5. pád (Oslovujeme, voláme) dvojhlásko
6. pád (O kom? O čem?) dvojhlásce
7. pád (Kým? Čím?) dvojhláskou

Množné číslo

1. pád (Kdo? Co?) dvojhlásky
2. pád (Koho? Čeho?) dvojhlásek
3. pád (Komu? Čemu?) dvojhláskám
4. pád (Koho? Co?) dvojhlásky
5. pád (Oslovujeme, voláme) dvojhlásky
6. pád (O kom? O čem?) dvojhláskách
7. pád (Kým? Čím?) dvojhláskami

Slovní vztahy

Významové vztahy

Související pojmy

souhláska, abeceda

← Zpět do slovníku