Slovníkové heslo

souhláska

podstatné jméno dělení: sou-hlá-s-ka

Hláska vznikající při úplném nebo částečném zúžení proudu vzduchu v mluvidlech.

Hledat jiné slovo

Prakticky

Praktický přehled

Hlavní znaky
  • Jak se české souhlásky třídí: Souhlásky lze v češtině popisovat podle místa a způsobu tvoření, znělosti i školského rozdělení na tvrdé, měkké a obojetné.
Použití / funkce
  • Jak se české souhlásky třídí: Každé z těchto třídění sleduje jinou vlastnost a slouží jinému účelu při výslovnosti nebo pravopisu.
Příklady
  1. Slovo „strom“ začíná souhláskou s.
  2. Souhlásky b a p se liší znělostí.
  3. Na konci slova může výslovnost souhlásky podléhat spodobeně znělosti.

Gramatika

Tvary slova souhláska

Jednotné číslo

1. pád (Kdo? Co?) souhláska
2. pád (Koho? Čeho?) souhlásky
3. pád (Komu? Čemu?) souhlásce
4. pád (Koho? Co?) souhlásku
5. pád (Oslovujeme, voláme) souhlásko
6. pád (O kom? O čem?) souhlásce
7. pád (Kým? Čím?) souhláskou

Množné číslo

1. pád (Kdo? Co?) souhlásky
2. pád (Koho? Čeho?) souhlásek
3. pád (Komu? Čemu?) souhláskám
4. pád (Koho? Co?) souhlásky
5. pád (Oslovujeme, voláme) souhlásky
6. pád (O kom? O čem?) souhláskách
7. pád (Kým? Čím?) souhláskami

Slovní vztahy

Významové vztahy

Související pojmy

samohláska, dvojhláska

← Zpět do slovníku