Slovníkové heslo

samohláska

podstatné jméno dělení: sa-mo-hlá-s-ka

Hláska tvořená bez podstatné překážky výdechovému proudu; v češtině může tvořit jádro slabiky.

Hledat jiné slovo

Prakticky

Praktický přehled

Hlavní znaky
  • Samohlásky v češtině: České samohlásky mohou být krátké nebo dlouhé a délka může rozlišovat význam, například rada × ráda.
Použití / funkce
  • Samohlásky v češtině: Samohláska zpravidla tvoří jádro slabiky a při její artikulaci nevzniká výrazná překážka výdechovému proudu.
Příklady
  1. Ve slově „máma“ jsou samohlásky á a a.
  2. Dlouhá samohláska může v češtině měnit význam slova.
  3. Samohlásky tvoří jádro českých slabik.

Gramatika

Tvary slova samohláska

Jednotné číslo

1. pád (Kdo? Co?) samohláska
2. pád (Koho? Čeho?) samohlásky
3. pád (Komu? Čemu?) samohlásce
4. pád (Koho? Co?) samohlásku
5. pád (Oslovujeme, voláme) samohlásko
6. pád (O kom? O čem?) samohlásce
7. pád (Kým? Čím?) samohláskou

Množné číslo

1. pád (Kdo? Co?) samohlásky
2. pád (Koho? Čeho?) samohlásek
3. pád (Komu? Čemu?) samohláskám
4. pád (Koho? Co?) samohlásky
5. pád (Oslovujeme, voláme) samohlásky
6. pád (O kom? O čem?) samohláskách
7. pád (Kým? Čím?) samohláskami

Slovní vztahy

Významové vztahy

Související pojmy

písmeno, souhláska

← Zpět do slovníku