Bohemista

český jazyk, literatura a sloh na jednom místě

Slovníkové heslo

fonologie

podstatné jméno dělení: fo-no-lo-gie

Jazykovědná disciplína, která zkoumá zvukové jednotky jazyka z hlediska jejich funkce v systému a jejich schopnosti rozlišovat význam. Zabývá se zejména fonémy, jejich vztahy, kombinacemi a prozodickými vlastnostmi.

Hledat jiné slovo

Prakticky

Praktický přehled

Hlavní znaky
  • Fonologie jako popis zvukového systému jazyka: Fonologie sleduje zejména fonémy, jejich opozice a kombinace, stavbu slabiky a prozodické jevy.
  • Fonologický systém češtiny: Česká fonologie pracuje s opozicemi, které mohou rozlišovat význam slov, například s opozicí délky samohlásek nebo znělosti souhlásek.
Použití / funkce
  • Fonologie jako popis zvukového systému jazyka: U češtiny je důležité například rozlišování délky samohlásek, znělosti souhlásek nebo funkce přízvuku a intonace.
  • Fonologický systém češtiny: Fonémy se určují podle své distinktivní funkce a jejich vztahů v systému; praktickou pomůckou jsou minimální páry, v nichž změna jediného fonému vede ke změně významu.
Příklady
  1. Fonologie zkoumá například to, zda rozdíl dvou hlásek rozlišuje význam slov.
  2. Fonologie a fonetika se zabývají zvukovou stránkou jazyka z odlišných hledisek.

Gramatika

Tvary slova fonologie

Jednotné číslo

1. pád (Kdo? Co?) fonologie
2. pád (Koho? Čeho?) fonologie
3. pád (Komu? Čemu?) fonologii
4. pád (Koho? Co?) fonologii
5. pád (Oslovujeme, voláme) fonologie
6. pád (O kom? O čem?) fonologii
7. pád (Kým? Čím?) fonologií

Množné číslo

1. pád (Kdo? Co?) fonologie
2. pád (Koho? Čeho?) fonologií
3. pád (Komu? Čemu?) fonologiím
4. pád (Koho? Co?) fonologie
5. pád (Oslovujeme, voláme) fonologie
6. pád (O kom? O čem?) fonologiích
7. pád (Kým? Čím?) fonologiemi

Slovní vztahy

Významové vztahy

Související pojmy

fonetika, foném, alofon, prozodie, slabika

← Zpět do slovníku