Slovníkové heslo

fonetika

podstatné jméno dělení: fo-ne-ti-ka

Jazykovědná disciplína zkoumající zvuky lidské řeči, jejich tvoření, akustické vlastnosti a vnímání. Na rozdíl od fonologie se soustředí především na fyzickou podobu a realizaci řečových zvuků.

Hledat jiné slovo

Prakticky

Praktický přehled

Hlavní znaky
  • Fonetický popis řečového zvuku: Fonetika může zkoumat řeč z hlediska artikulace, akustického signálu i sluchového vnímání.
  • Artikulační, akustická a auditivní fonetika: Fonetika popisuje řečový signál z několika hledisek.
Použití / funkce
  • Fonetický popis řečového zvuku: Popisuje tedy, jak se hláska fyzicky vytvoří, jaké má zvukové vlastnosti a jak ji posluchač zachytí.
  • Artikulační, akustická a auditivní fonetika: Artikulační fonetika sleduje činnost mluvidel, akustická fyzikální vlastnosti zvuku a auditivní fonetika jeho vnímání posluchačem. V českém popisu výslovnosti se tak propojuje poloha jazyka, způsob tvoření hlásky i její výsledná zvuková podoba.
Příklady
  1. Fonetika popisuje, jak při výslovnosti vznikají jednotlivé hlásky.
  2. Akustická fonetika zkoumá fyzikální vlastnosti řečového signálu.

Gramatika

Tvary slova fonetika

Jednotné číslo

1. pád (Kdo? Co?) fonetika
2. pád (Koho? Čeho?) fonetiky
3. pád (Komu? Čemu?) fonetice
4. pád (Koho? Co?) fonetiku
5. pád (Oslovujeme, voláme) fonetiko
6. pád (O kom? O čem?) fonetice
7. pád (Kým? Čím?) fonetikou

Množné číslo

1. pád (Kdo? Co?) fonetiky
2. pád (Koho? Čeho?) fonetik
3. pád (Komu? Čemu?) fonetikám
4. pád (Koho? Co?) fonetiky
5. pád (Oslovujeme, voláme) fonetiky
6. pád (O kom? O čem?) fonetikách
7. pád (Kým? Čím?) fonetikami

Slovní vztahy

Významové vztahy

← Zpět do slovníku