Bohemista

český jazyk, literatura a sloh na jednom místě

Slovníkové heslo

konsonant

podstatné jméno dělení: kon-so-nant

Souhláskový zvuk nebo fonologická jednotka, při jejímž tvoření vzniká v mluvidlech úplná nebo částečná překážka proudu vzduchu. Konsonanty se třídí například podle znělosti, místa a způsobu artikulace.

Hledat jiné slovo

Prakticky

Praktický přehled

Hlavní znaky
  • Konsonant a způsoby tvoření souhlásek: Konsonanty se třídí podle místa artikulace, způsobu tvoření a znělosti.
  • Třídění českých souhlásek: Souhlásky se v češtině klasifikují podle místa a způsobu artikulace, znělosti a dalších vlastností.
Použití / funkce
  • Konsonant a způsoby tvoření souhlásek: V češtině jsou důležité také vztahy znělých a neznělých souhlásek, které se projevují například při spodobě znělosti.
  • Třídění českých souhlásek: U řady obstruentů existují znělostní páry, například p – b nebo t – d; sonory jako m, n, l a r se chovají odlišně. Toto členění je důležité pro popis asimilace i fonologických opozic.
Příklady
  1. Hlásky p a b jsou konsonanty.
  2. Konsonanty lze rozdělovat podle způsobu artikulace a znělosti.

Gramatika

Tvary slova konsonant

Jednotné číslo

1. pád (Kdo? Co?) konsonant
2. pád (Koho? Čeho?) konsonantu
3. pád (Komu? Čemu?) konsonantu
4. pád (Koho? Co?) konsonant
5. pád (Oslovujeme, voláme) konsonante
6. pád (O kom? O čem?) konsonantu
7. pád (Kým? Čím?) konsonantem

Množné číslo

1. pád (Kdo? Co?) konsonanty
2. pád (Koho? Čeho?) konsonantů
3. pád (Komu? Čemu?) konsonantům
4. pád (Koho? Co?) konsonanty
5. pád (Oslovujeme, voláme) konsonanty
6. pád (O kom? O čem?) konsonantech
7. pád (Kým? Čím?) konsonanty

Slovní vztahy

Významové vztahy

Synonyma

souhláska

Související pojmy

vokál, foném, artikulace, asimilace

← Zpět do slovníku