Slovníkové heslo
artikulace
podstatné jméno
dělení: ar-ti-ku-la-ce
Způsob vytváření řečových zvuků pomocí mluvidel, zejména jazyka, rtů, čelisti, patra a hlasivek. Popis artikulace určuje například místo a způsob tvoření souhlásky.
Hledat jiné slovo
Prakticky
Praktický přehled
| Hlavní znaky |
|
|---|---|
| Použití / funkce |
|
| Příklady |
|
Gramatika
Tvary slova artikulace
Jednotné číslo
| 1. pád (Kdo? Co?) | artikulace |
|---|---|
| 2. pád (Koho? Čeho?) | artikulace |
| 3. pád (Komu? Čemu?) | artikulaci |
| 4. pád (Koho? Co?) | artikulaci |
| 5. pád (Oslovujeme, voláme) | artikulace |
| 6. pád (O kom? O čem?) | artikulaci |
| 7. pád (Kým? Čím?) | artikulací |
Množné číslo
| 1. pád (Kdo? Co?) | artikulace |
|---|---|
| 2. pád (Koho? Čeho?) | artikulací |
| 3. pád (Komu? Čemu?) | artikulacím |
| 4. pád (Koho? Co?) | artikulace |
| 5. pád (Oslovujeme, voláme) | artikulace |
| 6. pád (O kom? O čem?) | artikulacích |
| 7. pád (Kým? Čím?) | artikulacemi |
Slovní vztahy