Slovníkové heslo

artikulace

podstatné jméno dělení: ar-ti-ku-la-ce

Způsob vytváření řečových zvuků pomocí mluvidel, zejména jazyka, rtů, čelisti, patra a hlasivek. Popis artikulace určuje například místo a způsob tvoření souhlásky.

Hledat jiné slovo

Prakticky

Praktický přehled

Hlavní znaky
  • Artikulace a činnost mluvidel: Při popisu artikulace souhlásek se sleduje místo tvoření, způsob vytvoření překážky a účast hlasivek.
  • Místo a způsob artikulace: Souhlásky se popisují podle místa artikulace, způsobu vytvoření překážky a účasti hlasivek.
  • Aktivní a pasivní artikulační orgány: Při tvoření hlásek se uplatňují aktivní orgány, zejména jazyk a dolní ret, a pasivní místa artikulace, například horní zuby, dásňový oblouk nebo patro.
Použití / funkce
  • Artikulace a činnost mluvidel: U samohlásek je důležitá především poloha jazyka, otevřenost úst a zaokrouhlení rtů.
  • Místo a způsob artikulace: U samohlásek se sleduje zejména poloha jazyka a zaokrouhlení rtů. Artikulační popis tak vysvětluje, jak pohyb a postavení mluvidel vytváří konkrétní řečové zvuky.
  • Aktivní a pasivní artikulační orgány: U souhlásek je zásadní povaha a místo překážky v proudu vzduchu, u samohlásek poloha jazyka a rtů. Artikulační klasifikace tak poskytuje systematický popis, který nezávisí na pravopisném označení hlásky.
Příklady
  1. Artikulace hlásky závisí na poloze a pohybu mluvidel.
  2. Souhlásky lze třídit podle místa a způsobu artikulace.

Gramatika

Tvary slova artikulace

Jednotné číslo

1. pád (Kdo? Co?) artikulace
2. pád (Koho? Čeho?) artikulace
3. pád (Komu? Čemu?) artikulaci
4. pád (Koho? Co?) artikulaci
5. pád (Oslovujeme, voláme) artikulace
6. pád (O kom? O čem?) artikulaci
7. pád (Kým? Čím?) artikulací

Množné číslo

1. pád (Kdo? Co?) artikulace
2. pád (Koho? Čeho?) artikulací
3. pád (Komu? Čemu?) artikulacím
4. pád (Koho? Co?) artikulace
5. pád (Oslovujeme, voláme) artikulace
6. pád (O kom? O čem?) artikulacích
7. pád (Kým? Čím?) artikulacemi

Slovní vztahy

Významové vztahy

Související pojmy

fonetika, konsonant, vokál, ortoepie

← Zpět do slovníku