Slovníkové heslo

kolokace

podstatné jméno dělení: ko-lo-ka-ce

Ustálené nebo typické spojení slov, která se v jazyce často vyskytují společně.

Hledat jiné slovo

Prakticky

Praktický přehled

Hlavní znaky
  • Proč některá slova přirozeně patří k sobě: Kolokace vzniká opakovaným a ustáleným spoluvýskytem slov.
Použití / funkce
  • Proč některá slova přirozeně patří k sobě: Jednotlivé složky si obvykle zachovávají vlastní význam, přesto jazyk dává některým kombinacím výraznou přednost před jinými, které by byly gramaticky možné.
Příklady
  1. Spojení „silný déšť“ je běžná kolokace, zatímco „mocný déšť“ působí v češtině nepřirozeně.
  2. Kolokace ukazuje, která slova se v jazyce typicky a opakovaně pojí.

Gramatika

Tvary slova kolokace

Jednotné číslo

1. pád (Kdo? Co?) kolokace
2. pád (Koho? Čeho?) kolokace
3. pád (Komu? Čemu?) kolokaci
4. pád (Koho? Co?) kolokaci
5. pád (Oslovujeme, voláme) kolokace
6. pád (O kom? O čem?) kolokaci
7. pád (Kým? Čím?) kolokací

Množné číslo

1. pád (Kdo? Co?) kolokace
2. pád (Koho? Čeho?) kolokací
3. pád (Komu? Čemu?) kolokacím
4. pád (Koho? Co?) kolokace
5. pád (Oslovujeme, voláme) kolokace
6. pád (O kom? O čem?) kolokacích
7. pád (Kým? Čím?) kolokacemi

Slovní vztahy

Významové vztahy

Související pojmy

frazém, idiom

Nadřazené pojmy

lexikologie

← Zpět do slovníku