Bohemista

český jazyk, literatura a sloh na jednom místě

Slovníkové heslo

pomlčka

podstatné jméno dělení: po-mlč-ka

Interpunkční a typografické znaménko (–), které může vyznačovat oddělení částí výpovědi, rozsah, vztah mezi dvěma místy či hodnotami nebo jiné významové členění textu. Liší se od spojovníku.

Hledat jiné slovo

Prakticky

Praktický přehled

Hlavní znaky
  • Pomlčka jako členicí a vztahový znak: Pomlčka je delší než spojovník a podle funkce se kolem ní mohou psát mezery.
  • Pomlčka ve větě a při zápisu rozsahu: Pomlčka může oddělovat vsuvku, naznačovat přerušení nebo vyjadřovat vztah mezi dvěma krajními body.
Použití / funkce
  • Pomlčka jako členicí a vztahový znak: Používá se například pro vsuvku, výrazné oddělení části výpovědi nebo vyjádření rozsahu a vztahu mezi dvěma body.
  • Pomlčka ve větě a při zápisu rozsahu: Způsob mezer závisí na funkci: větná pomlčka se zpravidla odděluje mezerami, zatímco při zápisu rozsahu typu 2010–2020 se mezery běžně nepíší.
Příklady
  1. V zápisu „strany 10–15“ označuje pomlčka rozsah.
  2. Pomlčka a spojovník mají odlišnou délku i funkci.

Gramatika

Tvary slova pomlčka

Jednotné číslo

1. pád (Kdo? Co?) pomlčka
2. pád (Koho? Čeho?) pomlčky
3. pád (Komu? Čemu?) pomlčce
4. pád (Koho? Co?) pomlčku
5. pád (Oslovujeme, voláme) pomlčko
6. pád (O kom? O čem?) pomlčce
7. pád (Kým? Čím?) pomlčkou

Množné číslo

1. pád (Kdo? Co?) pomlčky
2. pád (Koho? Čeho?) pomlček
3. pád (Komu? Čemu?) pomlčkám
4. pád (Koho? Co?) pomlčky
5. pád (Oslovujeme, voláme) pomlčky
6. pád (O kom? O čem?) pomlčkách
7. pád (Kým? Čím?) pomlčkami

Slovní vztahy

Významové vztahy

Související pojmy

spojovník, interpunkce, ortografie

← Zpět do slovníku