Slovníkové heslo
příslovce
podstatné jméno
dělení: pří-slov-ce
Neohebný slovní druh vyjadřující okolnosti děje nebo míru vlastnosti, například místo, čas či způsob.
Hledat jiné slovo
Prakticky
Praktický přehled
| Hlavní znaky |
|
|---|---|
| Použití / funkce |
|
| Příklady |
|
Gramatika
Tvary slova příslovce
Jednotné číslo
| 1. pád (Kdo? Co?) | příslovce |
|---|---|
| 2. pád (Koho? Čeho?) | příslovce |
| 3. pád (Komu? Čemu?) | příslovci |
| 4. pád (Koho? Co?) | příslovce |
| 5. pád (Oslovujeme, voláme) | příslovce |
| 6. pád (O kom? O čem?) | příslovci |
| 7. pád (Kým? Čím?) | příslovcem |
Množné číslo
| 1. pád (Kdo? Co?) | příslovce |
|---|---|
| 2. pád (Koho? Čeho?) | příslovcí |
| 3. pád (Komu? Čemu?) | příslovcím |
| 4. pád (Koho? Co?) | příslovce |
| 5. pád (Oslovujeme, voláme) | příslovce |
| 6. pád (O kom? O čem?) | příslovcích |
| 7. pád (Kým? Čím?) | příslovci |
Slovní vztahy