Bohemista

český jazyk, literatura a sloh na jednom místě

Slovníkové heslo

příslovečné určení

sousloví dělení: pří-slo-več-né ur-če-ní

Rozvíjející větný člen, který vyjadřuje okolnosti děje nebo stavu, například místo, čas, způsob, příčinu, účel či podmínku. Nejčastěji rozvíjí sloveso.

Hledat jiné slovo

Prakticky

Praktický přehled

Hlavní znaky
  • Příslovečné určení a okolnostní významy děje: Příslovečné určení rozvíjí především sloveso a popisuje okolnosti děje.
  • Významové druhy příslovečného určení: Příslovečné určení vyjadřuje okolnosti děje nebo vlastnosti, například místo, čas, způsob, míru, příčinu, účel, podmínku či přípustku.
Použití / funkce
  • Příslovečné určení a okolnostní významy děje: Podle významu se rozlišuje například určení místa, času, způsobu, míry, příčiny, účelu, podmínky nebo přípustky.
  • Významové druhy příslovečného určení: Stejná předložková skupina může mít v různých větách jinou funkci, proto je třeba rozhodovat podle významového vztahu k řídícímu výrazu.
Příklady
  1. Ve větě „Přijel večer“ je slovo „večer“ příslovečným určením času.
  2. Příslovečné určení může vyjadřovat místo, čas, způsob i další okolnosti.

Gramatika

Tvary slova příslovečné určení

Jednotné číslo

1. pád (Kdo? Co?) příslovečné určení
2. pád (Koho? Čeho?) příslovečného určení
3. pád (Komu? Čemu?) příslovečnému určení
4. pád (Koho? Co?) příslovečné určení
5. pád (Oslovujeme, voláme) příslovečné určení
6. pád (O kom? O čem?) příslovečném určení
7. pád (Kým? Čím?) příslovečným určením

Množné číslo

1. pád (Kdo? Co?) příslovečná určení
2. pád (Koho? Čeho?) příslovečných určení
3. pád (Komu? Čemu?) příslovečným určením
4. pád (Koho? Co?) příslovečná určení
5. pád (Oslovujeme, voláme) příslovečná určení
6. pád (O kom? O čem?) příslovečných určeních
7. pád (Kým? Čím?) příslovečnými určeními

Slovní vztahy

Významové vztahy

Související pojmy

větný člen, přísudek, syntax

← Zpět do slovníku