Slovníkové heslo
přísudek
podstatné jméno
dělení: pří-su-dek
Základní větný člen, který vypovídá o podmětu a vyjadřuje jeho děj, stav, změnu nebo vlastnost. Ve školní syntaxi tvoří s podmětem základní skladební dvojici.
Hledat jiné slovo
Prakticky
Praktický přehled
| Hlavní znaky |
|
|---|---|
| Použití / funkce |
|
| Příklady |
|
Gramatika
Tvary slova přísudek
Jednotné číslo
| 1. pád (Kdo? Co?) | přísudek |
|---|---|
| 2. pád (Koho? Čeho?) | přísudku |
| 3. pád (Komu? Čemu?) | přísudku |
| 4. pád (Koho? Co?) | přísudek |
| 5. pád (Oslovujeme, voláme) | přísudku |
| 6. pád (O kom? O čem?) | přísudku |
| 7. pád (Kým? Čím?) | přísudkem |
Množné číslo
| 1. pád (Kdo? Co?) | přísudky |
|---|---|
| 2. pád (Koho? Čeho?) | přísudků |
| 3. pád (Komu? Čemu?) | přísudkům |
| 4. pád (Koho? Co?) | přísudky |
| 5. pád (Oslovujeme, voláme) | přísudky |
| 6. pád (O kom? O čem?) | přísudcích |
| 7. pád (Kým? Čím?) | přísudky |
Slovní vztahy