Slovníkové heslo

věta jednočlenná

sousloví dělení: vě-ta jed-no-člen-ná

Věta s jediným základním větným členem, kterou nelze běžně rozdělit na podmět a přísudek.

Hledat jiné slovo

Prakticky

Praktický přehled

Hlavní znaky
  • Proč jednočlennou větu nelze rozdělit na podmět a přísudek: Jednočlenná věta má jen jeden základní větný člen a chybějící druhou část nelze přirozeně doplnit bez změny významu.
Použití / funkce
  • Proč jednočlennou větu nelze rozdělit na podmět a přísudek: Typické jsou výpovědi o počasí, tělesných stavech nebo obecně probíhajících dějích.
Příklady
  1. „Prší.“ je jednočlenná věta, protože ji nelze rozdělit na běžný podmět a přísudek.
  2. „Je mi zima.“ patří k typickým jednočlenným konstrukcím.

Gramatika

Tvary slova věta jednočlenná

Jednotné číslo

1. pád (Kdo? Co?) věta jednočlenná
2. pád (Koho? Čeho?) věty jednočlenné
3. pád (Komu? Čemu?) větě jednočlenné
4. pád (Koho? Co?) větu jednočlennou
5. pád (Oslovujeme, voláme) věto jednočlenná
6. pád (O kom? O čem?) větě jednočlenné
7. pád (Kým? Čím?) větou jednočlennou

Množné číslo

1. pád (Kdo? Co?) věty jednočlenné
2. pád (Koho? Čeho?) vět jednočlenných
3. pád (Komu? Čemu?) větám jednočlenným
4. pád (Koho? Co?) věty jednočlenné
5. pád (Oslovujeme, voláme) věty jednočlenné
6. pád (O kom? O čem?) větách jednočlenných
7. pád (Kým? Čím?) větami jednočlennými

Slovní vztahy

Významové vztahy

Nadřazené pojmy

syntax

Nezaměňovat s

věta dvojčlenná

← Zpět do slovníku