Antoine de Saint-Exupéry (1900–1944) byl francouzský spisovatel, letec a humanista, jehož život i dílo jsou úzce propojeny s hledáním smyslu, odpovědnosti a lidských hodnot. Nepsal z odstupu ani z bezpečí. Psával z vlastní zkušenosti pilota, který poznal samotu ve vzduchu, nebezpečí i ticho pouště. Právě tyto prožitky daly jeho textům hloubku, klid a zvláštní poezii, která oslovuje čtenáře dodnes.
Nejslavnějším dílem Saint-Exupéryho je bezpochyby Malý princ. Kniha, která se na první pohled tváří jako pohádka pro děti, je ve skutečnosti filozofickým zamyšlením nad dospělostí, zodpovědností a ztrátou schopnosti vidět svět s otevřeným srdcem. Citát „Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité je očím neviditelné“ patří k nejznámějším literárním myšlenkám vůbec. V několika jednoduchých slovech vyjadřuje přesvědčení, že skutečné hodnoty nelze změřit, spočítat ani dokázat. Lze je pouze prožít.
Saint-Exupéry byl pilotem poštovních letadel v době, kdy létání znamenalo skutečné riziko. Prožil několik havárií, včetně pádu v saharské poušti, kde čelil vyčerpání a smrti. Tyto zkušenosti se výrazně promítly do jeho tvorby. V knihách jako Země lidí, Noční let nebo Kurýr na jih se opakovaně vrací k otázce lidské odpovědnosti, solidarity a odvahy. Technika pro něj nikdy nebyla cílem, ale prostředkem, který má sloužit člověku, nikoli ho ovládnout.
Jeho psaní se vyznačuje klidem, přesností a hlubokým respektem k lidské křehkosti. Saint-Exupéry nevěřil v jednoduchá řešení ani v povrchní optimismus. Věřil v práci, vztahy a odpovědnost za druhé. Věřil, že člověk se stává člověkem teprve tehdy, když přijme závazek.
Antoine de Saint-Exupéry zahynul během průzkumného letu ve druhé světové válce. Jeho zmizení nad mořem má téměř symbolický rozměr, stejně jako jeho dílo. Zanechal po sobě slova, která nejsou hlasitá ani okázalá, ale tichá a trvalá. Připomínají nám, že to nejpodstatnější v životě často zůstává skryté a že bez srdce nelze vidět vůbec nic.