| Autor: | Alois Jirásek |
| Název díla: | Staré pověsti české |
| Literární druh: | Epika |
| Literární žánr: | Pověstný soubor (soubor pověstí) |
| Literární směr/doba: | Realismus s prvky národního obrození, konec 19. století |
| Místo a čas děje: | Čechy od mytických počátků po období husitských válek |
| Hlavní téma: | Vznik a vývoj českého národa, oslava jeho hrdinství a tradic |
O autorovi a kontextu
- Alois Jirásek (1851–1930) byl český spisovatel, dramatik a politik, původem z Hronova.
- Vystudoval historii a působil jako učitel dějepisu a literatury, což se promítlo do jeho tvorby zaměřené na dějiny českého národa.
- Patří mezi představitele realismu s národně obrozeneckými ideály.
- Jeho díla vyzdvihují české vlastenectví, morální sílu a historickou kontinuitu národa.
- Další významná díla:
- Temno – román o době po Bílé hoře
- F. L. Věk – cyklus románů z období národního obrození
- Mezi proudy – trilogie z období husitských válek
- Bratrstvo – dílo o husitských bojovnících na Slovensku
Rozbor díla – forma a jazyk
- Soubor je psán jako epické prózy, jednotlivé pověsti tvoří uzavřené celky spojené tématem české minulosti.
- Vypravěč je objektivní, er-forma, vystupuje jako znalec dávných časů.
- Kompozice je chronologická, sleduje vývoj českých dějin od příchodu praotce Čecha po husitské časy.
- Jazyk je spisovný, s archaizmy a stylizovanými obraty, které navozují atmosféru dávnověku.
- Autor používá lidové motivy, slovní spojení z ústní tradice a přirovnání.
- Styl je vyprávěcí a popisný, časté jsou patetické výrazy a vlastenecký tón.
Postavy a charakteristika
- Praotec Čech – moudrý vůdce, který přivedl svůj lid do nové země, symbol pokory a rozvahy.
- Krok – soudce a vládce, představitel spravedlnosti a rozumu.
- Kazi, Teta a Libuše – Krokovy dcery, každá představuje určitou sféru moudrosti a duchovní síly; Libuše je kněžna prorokující slávu Prahy.
- Přemysl Oráč – zakladatel přemyslovské dynastie, představitel práce, síly a pokory.
- Bivoj – hrdina, který přemohl divočáka, symbol odvahy a síly českého lidu.
- Oldřich a Božena – motiv lásky mezi knížetem a venkovským děvčetem, vyzdvihuje prostotu a lidovost.
- Horymír a Šemík – příběh statečnosti a věrnosti, Horymír uniká z Vyšehradu na věrném koni Šemíkovi.
Děj a obsah
Dílo je souborem pověstí, které sledují české dějiny od bájných dob až po období husitské epochy. Každá pověst představuje samostatný příběh s morálním nebo národním poselstvím.
- O praotci Čechovi – vypráví o příchodu slovanských kmenů do nové země a jejímu pojmenování podle vůdce Čecha.
- O Krokovi a jeho dcerách – moudrý vládce Krok a jeho tři dcery symbolizují moudrost, víru a prorocké vidění budoucnosti.
- O Libuši a Přemyslovi – Libuše prorokuje slávu Prahy a posílá posly pro Přemysla Oráče, který se stává zakladatelem dynastie.
- O Bivoji – líčí hrdinství muže, jenž přemohl kance a zachránil lid.
- O Horymírovi – příběh vladyky, který protestoval proti ničení půdy a byl odsouzen k smrti, unikl však skokem na věrném koni Šemíkovi.
- O Bruncvíkovi – legendární rytíř, který putoval světem a získal kouzelný meč jako symbol slávy českého národa.
- O Blanických rytířích – legenda o spících ochráncích, kteří se probudí, až bude národ v největší nouzi.
- O husitských válkách – Jirásek ukazuje pokračování českého hrdinství a víru v spravedlnost.
Hlavní myšlenka a přijetí díla
- Autor chtěl posílit národní hrdost a ukázat kontinuitu českého národa od bájných počátků až k novodobým dějinám.
- Dílo ukazuje, že síla národa spočívá v jednotě, práci a odvaze.
- V době vzniku bylo kniha vnímána jako vlastenecká četba, často používaná i ve školách pro výchovu k lásce k vlasti.
- Dnes je považována za klasické dílo české literatury, které utvářelo historické povědomí generací.
- Dílo bylo mnohokrát zfilmováno, nejznámější je filmová adaptace Staré pověsti české z roku 1953 od režiséra Jiřího Trnky (loutkový film).