Staré pověsti české – rozbor díla k maturitě

Autor: Alois Jirásek
Název díla: Staré pověsti české
Literární druh: Epika
Literární žánr: Pověstný soubor (soubor pověstí)
Literární směr/doba: Realismus s prvky národního obrození, konec 19. století
Místo a čas děje: Čechy od mytických počátků po období husitských válek
Hlavní téma: Vznik a vývoj českého národa, oslava jeho hrdinství a tradic

O autorovi a kontextu

  • Alois Jirásek (1851–1930) byl český spisovatel, dramatik a politik, původem z Hronova.
  • Vystudoval historii a působil jako učitel dějepisu a literatury, což se promítlo do jeho tvorby zaměřené na dějiny českého národa.
  • Patří mezi představitele realismu s národně obrozeneckými ideály.
  • Jeho díla vyzdvihují české vlastenectví, morální sílu a historickou kontinuitu národa.
  • Další významná díla:
    • Temno – román o době po Bílé hoře
    • F. L. Věk – cyklus románů z období národního obrození
    • Mezi proudy – trilogie z období husitských válek
    • Bratrstvo – dílo o husitských bojovnících na Slovensku

Rozbor díla – forma a jazyk

  • Soubor je psán jako epické prózy, jednotlivé pověsti tvoří uzavřené celky spojené tématem české minulosti.
  • Vypravěč je objektivní, er-forma, vystupuje jako znalec dávných časů.
  • Kompozice je chronologická, sleduje vývoj českých dějin od příchodu praotce Čecha po husitské časy.
  • Jazyk je spisovný, s archaizmy a stylizovanými obraty, které navozují atmosféru dávnověku.
  • Autor používá lidové motivy, slovní spojení z ústní tradice a přirovnání.
  • Styl je vyprávěcí a popisný, časté jsou patetické výrazy a vlastenecký tón.

Postavy a charakteristika

  • Praotec Čech – moudrý vůdce, který přivedl svůj lid do nové země, symbol pokory a rozvahy.
  • Krok – soudce a vládce, představitel spravedlnosti a rozumu.
  • Kazi, Teta a Libuše – Krokovy dcery, každá představuje určitou sféru moudrosti a duchovní síly; Libuše je kněžna prorokující slávu Prahy.
  • Přemysl Oráč – zakladatel přemyslovské dynastie, představitel práce, síly a pokory.
  • Bivoj – hrdina, který přemohl divočáka, symbol odvahy a síly českého lidu.
  • Oldřich a Božena – motiv lásky mezi knížetem a venkovským děvčetem, vyzdvihuje prostotu a lidovost.
  • Horymír a Šemík – příběh statečnosti a věrnosti, Horymír uniká z Vyšehradu na věrném koni Šemíkovi.

Děj a obsah

Dílo je souborem pověstí, které sledují české dějiny od bájných dob až po období husitské epochy. Každá pověst představuje samostatný příběh s morálním nebo národním poselstvím.

  • O praotci Čechovi – vypráví o příchodu slovanských kmenů do nové země a jejímu pojmenování podle vůdce Čecha.
  • O Krokovi a jeho dcerách – moudrý vládce Krok a jeho tři dcery symbolizují moudrost, víru a prorocké vidění budoucnosti.
  • O Libuši a Přemyslovi – Libuše prorokuje slávu Prahy a posílá posly pro Přemysla Oráče, který se stává zakladatelem dynastie.
  • O Bivoji – líčí hrdinství muže, jenž přemohl kance a zachránil lid.
  • O Horymírovi – příběh vladyky, který protestoval proti ničení půdy a byl odsouzen k smrti, unikl však skokem na věrném koni Šemíkovi.
  • O Bruncvíkovi – legendární rytíř, který putoval světem a získal kouzelný meč jako symbol slávy českého národa.
  • O Blanických rytířích – legenda o spících ochráncích, kteří se probudí, až bude národ v největší nouzi.
  • O husitských válkách – Jirásek ukazuje pokračování českého hrdinství a víru v spravedlnost.

Hlavní myšlenka a přijetí díla

  • Autor chtěl posílit národní hrdost a ukázat kontinuitu českého národa od bájných počátků až k novodobým dějinám.
  • Dílo ukazuje, že síla národa spočívá v jednotě, práci a odvaze.
  • V době vzniku bylo kniha vnímána jako vlastenecká četba, často používaná i ve školách pro výchovu k lásce k vlasti.
  • Dnes je považována za klasické dílo české literatury, které utvářelo historické povědomí generací.
  • Dílo bylo mnohokrát zfilmováno, nejznámější je filmová adaptace Staré pověsti české z roku 1953 od režiséra Jiřího Trnky (loutkový film).