Základní pravidlo je jednoduché: spřežky píšeme dohromady jako jedno slovo.

Příklady:

• nahoru (na + horu)
• doleva (do + leva)
• odpoledne (od + poledne)
• zblízka (z + blízka)
• zpaměti (z + paměti)

Typy spřežek a jejich pravidla

Největší potíže často nastávají u slovních spojení, která mohou existovat jak ve formě spřežky (psáno dohromady), tak jako samostatná slova (psáno zvlášť). Rozdíl je přitom ve významu.

Spojení předložky a podstatného jména:

• nahoře (příslovce místa) vs. na hoře (na konkrétní hoře, např. na hoře Říp)
• vcelku (ve významu „celkem vzato, vlastně“) vs. v celku (v jednom kuse, nerozdělené)
• zpočátku (nejprve, nejdříve) vs. z počátku (z počátku 20. století)
• zpaměti (naučit se něco nazpaměť) vs. z paměti (vybavit si něco z vlastní paměti)

Spojení předložky a přídavného jména:

• dohromady (společně)
• najisto (určitě)
• zamlada (v mladém věku)

Spojení předložky a příslovce:

• napoprvé (při prvním pokusu)
• zcela (úplně)
• zblízka (z malé vzdálenosti)

Pokud si nejste jisti, zkuste si mezi předložku a další slovo vložit přídavné jméno. Pokud to jde, píšeme je zvlášť. Například: na té vysoké hoře (lze vložit, píšeme zvlášť), ale nahoře (nelze vložit, píšeme dohromady).

Složená přídavná jména a jejich tvoření

Složená přídavná jména vznikají spojením dvou nebo více slovních základů. Vyjadřují složitější vlastnost, kterou by bylo nutné opsat více slovy. Například místo „muž, který má dlouhé vlasy“ řekneme dlouhovlasý muž.

Při jejich psaní je klíčové rozlišit, zda jsou jednotlivé části ve vztahu souřadnosti (rovnocenné), nebo podřadnosti (jedna část určuje druhou).

Psaní složených přídavných jmen se spojovníkem

Spojovník (-) používáme u složených přídavných jmen, jejichž části jsou ve vztahu souřadnosti. To znamená, že jsou si rovnocenné a mohli bychom mezi ně vložit spojku „a“. První část bývá obvykle zakončena na -o nebo -e.

Spojovník naznačuje, že jde o spojení dvou samostatných, ale spolu souvisejících vlastností.

Příklady:

• česko-anglický slovník (český a anglický)
• literárně-hudební obor (literární a hudební)
• žluto-červená vlajka (žlutá a červená, např. se dvěma pruhy)
• vědecko-technický pokrok (vědecký a technický)

Psaní složených přídavných jmen bez spojovníku

Bez spojovníku, tedy dohromady jako jedno slovo, píšeme přídavná jména, jejichž části jsou ve vztahu podřadnosti. To znamená, že první část blíže určuje nebo specifikuje druhou část. Mezi tyto části nelze vložit spojku „a“.

Příklady:

• světlemodrý (modrý do světla, nikoli světlý a modrý)
• dlouhovlasý (mající dlouhé vlasy)
• středoevropský (týkající se střední Evropy)
• rychleschnoucí (který rychle schne)
• politováníhodný (hodný politování)

Časté chyby a doporučení

Nejčastější chyby plynou ze záměny významu u spřežek a z nerozlišování vztahu mezi částmi složených přídavných jmen.

Spřežky: Dejte si pozor na významové rozdíly. Píšete o horníkovi v dole, nebo o něčem, co je dole pod stolem? Učíte se báseň zpaměti, nebo ji citujete z paměti?

Složená přídavná jména: Klíčová je pomůcka se spojkou „a“.

• žlutozelený svetr = svetr v žlutozeleném odstínu (jako limetka).
• žluto-zelený svetr = svetr, který má žluté a zelené pruhy.

Článek Psaní spřežek a složených přídavných jmen se nejdříve objevil na Bohemista.

Rychlá odpověď:

• ✅ bůhví – dohromady, pokud znamená „není známo“ nebo „těžko říct“
• ✅ kdoví – dohromady, pokud vyjadřuje nejistotu
• ✅ Bůh ví – zvlášť, pokud je Bůh skutečným podmětem věty
• ✅ kdo ví – zvlášť, pokud jde o zájmeno „kdo“ a sloveso „ví“
• ✅ mimo jiné – vždy zvlášť
• ✅ mj. – správná zkratka spojení „mimo jiné“

Čeština obsahuje řadu výrazů, u kterých není na první pohled jasné, zda je psát dohromady, nebo zvlášť. Podobné nejasnosti vznikají například u spojení s sebou, nebo sebou nebo u tvarů bych, bys, by a bychom.

Jak se píše bůhví?

Výraz bůhví píšeme dohromady tehdy, když vyjadřuje nejistotu, neurčitost nebo neznalost. Významově ho můžeme často nahradit výrazy jako těžko říct, není známo nebo nevím.

Příklady:

• Bůhví, kdy se vrátí.
• Odešel bůhvíkam.
• Čekali jsme bůhvíjak dlouho.
• Stalo se to bůhvíproč.

Pomůcka: Jestliže výraz znamená přibližně „není známo“, zpravidla jej píšeme jako jeden celek.

Bůhví, nebo Bůh ví?

Podoby bůhví a Bůh ví nejsou zaměnitelné. Rozhoduje význam věty.

Bůhví

Píšeme dohromady, když vyjadřujeme nejistotu:

• Bůhví, co se tam stalo.
• Bůhví, jestli ještě přijde.

Bůh ví

Píšeme zvlášť, jestliže skutečně mluvíme o Bohu jako o podmětu a slovo ví je přísudkem.

• Jen Bůh ví, co bude dál.
• Věří, že Bůh ví o každém jeho kroku.

Jak se píše kdoví?

Také výraz kdoví často vyjadřuje nejistotu nebo neurčitost.

• Kdoví, co si o tom myslí.
• Kdoví, kdy dorazí.
• Stálo to kdovíkolik peněz.

U některých spojení s první částí kdoví- připouští čeština více možností zápisu podle způsobu, jakým celé spojení chápeme. Vedle podoby kdovíco se například může objevit také kdoví co nebo větné spojení kdo ví, co.

Kdoví, nebo kdo ví?

Stejně jako u spojení bůhví × Bůh ví záleží na významu.

Kdoví

Vyjadřuje nejistotu:

• Kdoví, jak to dopadne.
• Kdoví, kde právě je.

Kdo ví

Píšeme zvlášť, když slovo kdo funguje jako zájmeno a ví jako sloveso.

• Kdo ví správnou odpověď?
• Ať se přihlásí ten, kdo ví, jak úlohu vyřešit.

Jak se píše mimo jiné?

Spojení mimo jiné píšeme vždy zvlášť.

Výraz znamená přibližně kromě jiného, mezi jiným nebo podle kontextu také také.

Správně:

• Na cestě jsme navštívili mimo jiné i Paříž.
• Za úspěchem stojí mimo jiné jeho vytrvalost.
• V článku se věnujeme mimo jiné českému pravopisu.

Chybně:

• ❌ mimojiné

Jaká je zkratka pro mimo jiné?

Správná zkratka spojení mimo jiné je:

mj.

Písmena se tedy píšou dohromady a s tečkou na konci.

Příklad:

Na poradě jsme řešili mj. personální otázky.

Přehled: bůhví, kdoví a mimo jiné

Nejčastější chyby

• ❌ mimojiné
• ❌ m j.
• ❌ Bůhví, pokud skutečně mluvíme o Bohu jako podmětu věty
• ❌ mechanické psaní všech výrazů s „kdoví“ vždy jedním způsobem bez ohledu na význam

Často kladené otázky

Píše se bůhví dohromady?

Ano. Pokud výraz znamená „není známo“, „těžko říct“ nebo vyjadřuje neurčitost, píše se bůhví dohromady.

Píše se Bůh ví zvlášť?

Ano, pokud slovo Bůh označuje skutečný podmět věty a sloveso ví je přísudkem.

Píše se kdoví dohromady?

Ve významu nejistoty se běžně píše kdoví dohromady. U některých širších spojení typu kdovíco / kdoví co / kdo ví, co může být podle významu možné více způsobů zápisu.

Píše se mimo jiné dohromady?

Ne. Správně je vždy mimo jiné. Podoba mimojiné je chybná.

Jak se zkracuje mimo jiné?

Správná zkratka je mj.

Článek Bůhví, nebo Bůh ví? Kdoví, kdo ví a mimo jiné se nejdříve objevil na Bohemista.