„Vlastně,“ „prostě,“ „jako,“ „takže,“ „ehm.“ Zní vám to povědomě? Jde o takzvaná vycpávková slova, slovní berličky, které používáme, abychom vyplnili ticho, zatímco přemýšlíme, co říct dál. Občas je použije každý, ale jejich nadměrné užívání může působit rušivě a oslabovat sílu našeho sdělení.
Proč je používáme?
Nejčastěji saháme po vycpávkách z nervozity, nejistoty nebo prostě ze zvyku. Slouží nám jako moment na rozmyšlenou. Místo krátké, přirozené pauzy vložíme do řeči zvuk nebo slovo, které nemá žádný skutečný význam. Podobně funguje i opakování slov na začátku věty, například: „Já si myslím… já si myslím, že je to dobrý nápad.“
Jaký je v tom problém?
Posluchač se místo obsahu soustředí na formu. Nadbytečná slova odvádějí pozornost a mohou způsobit, že mluvčí působí méně sebejistě a kompetentně. Váš projev ztrácí na plynulosti a srozumitelnosti. Místo jasného a úderného sdělení nabízíte jen slovní vatu.
Jak se jich zbavit?
Cesta k čistšímu projevu začíná uvědoměním. Zkuste se nahrát a poslechnout si, jaká slova používáte nejčastěji. Zpomalte a rozšiřte si slovní zásobu.