Zaklínač I: Poslední přání – rozbor díla k maturitě

Základní informace o díle

  • Název díla: Zaklínač I: Poslední přání
  • Autor: Andrzej Sapkowski
  • Literární druh: epika
  • Literární žánr: fantasy, povídkový román
  • Literární období: světová literatura konce 20. století
  • Rok vydání: 1993 (polsky)
  • Místo děje: fiktivní fantasy svět (Kontinent)
  • Doba děje: neurčená, mytický středověk

O autorovi

Andrzej Sapkowski je polský spisovatel, který se proslavil především fantasy sérií Zaklínač. Původně vystudoval ekonomii a dlouhou dobu pracoval mimo literární oblast. K psaní se dostal relativně pozdě, původně jako k zálibě. První povídka o zaklínači Geraltovi vznikla pro literární soutěž a zaznamenala nečekaný úspěch.

Sapkowski zásadně proměnil podobu moderní fantasy. Odmítl černobílé rozdělení světa na dobro a zlo a místo toho vytvořil morálně nejednoznačný svět, v němž jsou lidé často horší než monstra. Jeho díla jsou charakteristická ironií, sarkasmem, filozofickými otázkami a odkazy na evropské mýty a pohádky, které autor často převrací a paroduje.

Velký důraz klade Sapkowski na dialogy. Postavy spolu vedou dlouhé rozhovory, které odhalují jejich charakter, názory na svět a vnitřní rozpory. Zaklínač není pouze dobrodružná fantasy, ale také reflexe moci, předsudků, odlišnosti a lidské odpovědnosti.

Série Zaklínač se stala mezinárodním fenoménem a byla adaptována do podoby her, komiksů i televizních seriálů. Základ však vždy tvoří literární předloha, která je výrazně propracovanější a filozoficky hlubší než její adaptace.

Vznik a charakteristika díla

Poslední přání je první knihou zaklínačské série, ačkoli dějově předchází hlavní románové sáze. Jde o soubor vzájemně propojených povídek, které jsou rámovány příběhem zraněného Geralta v chrámu Melitelé.

Každá povídka představuje samostatný příběh, ale dohromady vytvářejí obraz hlavní postavy, její minulosti, hodnot a vztahů. Autor zde postupně buduje svět, vysvětluje fungování zaklínačů, magie a společenských vztahů mezi lidmi, nelidmi a monstry.

Téma a motivy

  • boj dobra a zla v relativní podobě
  • předsudky vůči odlišným
  • osud a předurčení
  • monstra a lidská krutost
  • láska a oběť
  • samota a vykořenění

Hlavní myšlenka díla

Hlavní myšlenkou knihy je zpochybnění jednoduchého rozdělení světa na dobro a zlo. Zaklínač se neustále ocitá v situacích, kdy neexistuje správné řešení a každá volba má své následky.

Autor zdůrazňuje, že skutečná monstra často nejsou nadpřirozené bytosti, ale lidé samotní, jejich strach, nenávist a touha po moci.

Postavy

Geralt z Rivie

Hlavní postava knihy. Zaklínač, tedy profesionální lovec monster, který prošel náročnými mutacemi. Je chladný, ironický a na první pohled bez emocí, ale ve skutečnosti má silný morální kodex. Často se snaží zůstat neutrální, ale okolnosti ho nutí volit mezi menším a větším zlem.

Yennefer z Vengerbergu

Mocná čarodějka a jedna z klíčových postav série. Je inteligentní, ambiciózní a citově komplikovaná. Její vztah s Geraltem je plný konfliktů, vášně a neporozumění.

Marigold (Jaskier)

Básník a bard, Geraltův přítel. Zastupuje lehčí a humornější rovinu příběhů. Je společenský, výřečný a často se dostává do potíží, z nichž ho Geralt musí zachraňovat.

Vedlejší postavy

Kniha je plná králů, čarodějů, vesničanů a bytostí z folkloru. Každá povídka přináší nové postavy, které reprezentují různé podoby moci, strachu a lidské slabosti.

Děj knihy

Rámcový příběh začíná tím, že je Geralt zraněn a převezen do chrámu Melitelé. Zde se léčí a postupně vzpomíná na události ze své minulosti. Tyto vzpomínky tvoří jednotlivé povídky knihy.

V povídce Zaklínač se Geralt ocitá ve městě, které sužuje striga. Postupně vyjde najevo, že monstrum je zakletá princezna. Geralt se rozhodne zrušit kletbu, i když mu hrozí smrt. Příběh ukazuje, že i zdánlivé monstrum může být obětí lidských činů.

Povídka Menší zlo představuje Geraltovo morální dilema, kdy je nucen rozhodnout, zda zasáhnout proti násilí, nebo zůstat neutrální. Jeho rozhodnutí má tragické následky a ukazuje, že neutralita je často iluzí.

V dalších povídkách se Geralt setkává s elfem Torqueem, s čarodějkami, s prokletými bytostmi a s lidskou krutostí, která často převyšuje nebezpečí monster.

Zásadní roli hraje povídka Poslední přání, v níž se Geralt setkává s Yennefer. Příběh je založen na motivu džina, který plní přání, ale každé přání má svou cenu. Geralt si uvědomuje, že Yennefer je obětí vlastní touhy po moci a posledním přáním se snaží zachránit ji i sebe, aniž by přesně věděl, jaké následky to přinese.

Kniha tak postupně skládá mozaiku Geraltovy osobnosti, jeho hodnot a vztahů, které budou klíčové pro celou další sérii.

Kompozice a vypravěč

Kompozice je rámcová. Jednotlivé povídky jsou propojeny pobýváním Geralta v chrámu. Vypravěč je er-formový, ale často se soustředí na Geraltovu perspektivu.

Jazyk a styl

Jazyk je moderní, ironický a místy hrubý. Autor používá hovorové výrazy, sarkasmus a inteligentní humor. Dialogy jsou svižné a plné narážek.

Styl kombinuje drsné násilí s filozofickými úvahami a parodií klasických pohádek. To činí knihu čtivou a zároveň myšlenkově bohatou.

Literární směr a kontext

Poslední přání patří k moderní fantasy, která se vymezuje vůči tradičním hrdinským příběhům. Autor se inspiruje folklorem, mytologií a středověkými legendami, ale zpracovává je realisticky a kriticky.

Význam díla

Poslední přání je zásadním dílem moderní evropské fantasy. Položilo základy jedné z nejznámějších fantasy sérií a ukázalo, že žánr může být filozofický, kritický a literárně hodnotný.