Základní informace o díle

  • Název díla: Zápas s andělem
  • Autor: Jaroslav Seifert
  • Literární druh: lyrika
  • Literární žánr: básnická sbírka
  • Literární období: česká meziválečná literatura
  • Směr: poetismus, sociální a intimní lyrika
  • Rok vydání: 1947

O autorovi

Jaroslav Seifert patří k nejvýznamnějším českým básníkům 20. století a je jediným českým nositelem Nobelovy ceny za literaturu. Ve své tvorbě prošel několika vývojovými etapami, od proletářské poezie přes poetismus až k hluboce osobní a reflexivní lyrice.

Na počátku své literární dráhy byl spojen s levicovým uměleckým hnutím Devětsil a s poetismem, který kladl důraz na radost ze života, hravost, obraznost a poezii každodennosti. Postupem času se však jeho poezie stávala vážnější, intimnější a existenciálně laděná.

Seifertova tvorba je silně propojena s českým národním prostředím, Prahou, dětstvím, láskou, ale také s bolestí, stárnutím a vědomím konečnosti. Jeho básně jsou srozumitelné, hudební a obrazné, což z něj činí jednoho z nejčtenějších českých básníků.

Sbírka Zápas s andělem vzniká po druhé světové válce, v období, kdy se autor vyrovnává s osobními i společenskými otřesy. Představuje důležitý přechod od optimistického poetismu k hlubší, meditativní poezii.

Vznik a charakteristika díla

Sbírka Zápas s andělem vyšla roku 1947 a patří k autorovým zralejším dílům. Vznikla v době, kdy se Seifert obrací více do nitra a reflektuje vlastní život, lidský úděl a duchovní otázky.

Název sbírky odkazuje k biblickému motivu zápasu člověka s andělem, který symbolizuje vnitřní boj, pochybnosti, víru, ale i hledání smíření. Anděl zde není pouze náboženskou postavou, ale spíše symbolem svědomí, osudu a lidské existence.

Téma a motivy

  • vnitřní zápas člověka
  • víra a pochybnost
  • láska a lidská blízkost
  • utrpení a bolest
  • smrt a konečnost života
  • naděje a smíření

Hlavní myšlenka díla

Hlavní myšlenkou sbírky je zobrazení vnitřního zápasu člověka se sebou samým a se světem. Autor ukazuje, že lidský život je plný rozporů, pochybností a bolesti, ale zároveň i touhy po naději a smyslu.

Zápas s andělem není bojem, který by měl jasného vítěze. Je to celoživotní proces, během něhož se člověk snaží porozumět sobě, své víře, svým vinám a vlastní smrtelnosti.

Charakteristika lyrického subjektu

Lyrický subjekt je zřetelně osobní a blízký samotnému autorovi. Vystupuje jako člověk, který se ohlíží za svým životem, hodnotí své činy a přemýšlí o smyslu existence.

Subjekt není patetický ani vznešený. Naopak působí pokorně, často zranitelně a otevřeně přiznává své slabosti a pochybnosti.

Obsah a význam sbírky

Sbírka je tvořena lyrickými básněmi, které nemají jednotný děj, ale spojuje je společná atmosféra rozjímání a tichého napětí. Jednotlivé básně se dotýkají osobních vzpomínek, milostných motivů i duchovních úvah.

Opakovaně se objevuje motiv anděla, který zosobňuje sílu, s níž se člověk musí vyrovnat. Někdy je anděl chápán jako symbol Boha, jindy jako svědomí nebo nevyhnutelný osud.

Sbírka tak zachycuje proces vnitřního hledání, nikoli jeho konečný výsledek. Důraz je kladen na samotný zápas, nikoli na jeho rozuzlení.

Kompozice a stavba básní

Sbírka nemá přísně pevnou kompozici. Jednotlivé básně jsou řazeny volně, podle tematické a náladové blízkosti. Celek působí jako souvislá duchovní a emocionální výpověď.

Básně jsou převážně kratší, často bez rýmu nebo s volným rýmem, což podporuje meditativní charakter textu.

Jazyk a styl

Jazyk je jednoduchý, srozumitelný a obrazný. Seifert používá jemné metafory, symboly a lyrické obrazy, které nejsou násilné, ale přirozeně plynou z textu.

Styl je klidný, intimní a místy melancholický. Autor se vyhýbá okázalosti a dává přednost tichému, pokornému tónu.

Literární směr a kontext

Sbírka Zápas s andělem navazuje na poetismus, ale zároveň jej překračuje. Je důkazem Seifertova uměleckého zrání a posunu k existenciální lyrice.

Dílo vzniká v poválečné době, kdy se literatura více obrací k otázkám viny, odpovědnosti a smyslu života.

Význam díla

Zápas s andělem patří k nejvýznamnějším básnickým sbírkám Jaroslava Seiferta. Ukazuje jeho schopnost spojit osobní výpověď s obecně lidskými otázkami.

Sbírka je důležitá pro pochopení autorovy pozdní tvorby a jeho odklonu od radostné poetiky mládí k hlubší, meditativní poezii.