Zeď je povídkový soubor Jeana-Paula Sartra, ale u maturity se nejčastěji rozebírá hlavně titulní povídka Zeď. Je to krátký, sevřený a velmi silný text o člověku, který stojí tváří v tvář smrti. Sartre nebuduje napínavý příběh kvůli akci, ale kvůli otázce, co se stane s člověkem ve chvíli, kdy ví, že může za pár hodin zemřít. Dílo je typické pro existencialismus: člověk je vržen do mezní situace, ztrácí jistoty a musí nést následky svého rozhodnutí.
Základní údaje
| Autor | Jean-Paul Sartre |
|---|---|
| Originální název | Le Mur |
| Rok vydání | 1939 |
| Literární druh | epika |
| Forma | próza |
| Žánr | povídkový soubor, existenciální próza |
| Období | francouzská literatura 20. století, existencialismus |
| Prostředí titulní povídky | Španělsko během občanské války, vězení, místnost odsouzenců |
| Hlavní téma | smrt, strach, svoboda, absurdita, náhoda, odpovědnost za vlastní rozhodnutí |
| Hlavní myšlenka | Člověk si tváří v tvář smrti uvědomuje absurdnost života i to, že žádné rozhodnutí není úplně bezpečné nebo bez následků. |
Autor a kontext
Jean-Paul Sartre byl francouzský spisovatel, filozof, dramatik a hlavní představitel existencialismu. Existencialismus zdůrazňuje, že člověk nemá předem daný smysl života, ale vytváří ho svými činy. Zároveň je za své volby odpovědný, i když se rozhoduje v nejistém, krutém nebo absurdním světě.
Zeď vyšla roku 1939 a obsahuje pět povídek. Nejznámější je titulní povídka Zeď, která se odehrává během španělské občanské války. Sartre v ní ukazuje člověka v krajní situaci: odsouzený vězeň čeká na popravu a musí se rozhodnout, jestli zradí svého druha.
Děj titulní povídky Zeď
Hlavní postavou a vypravěčem je Pablo Ibbieta, republikánský bojovník zajatý frankisty během španělské občanské války. Spolu s ním jsou uvězněni ještě Tom Steinbock a mladý Juan Mirbal. Všichni tři jsou odsouzeni k smrti zastřelením a mají být popraveni ráno.
Vězni tráví poslední noc v chladné místnosti. Je s nimi také lékař, který je pozoruje spíš jako objekty než jako lidi. Právě čekání na smrt je nejdůležitější část povídky. Sartre detailně ukazuje, jak se mění lidské tělo i myšlení: vězni se potí, třesou, ztrácejí kontrolu, mluví nesouvisle nebo naopak mlčí. Smrt už není vzdálená představa, ale naprosto konkrétní skutečnost.
Každá postava reaguje jinak. Tom se snaží mluvit a rozumově si situaci vysvětlovat, ale postupně ho ovládá hrůza. Juan je velmi mladý a nechápe, proč má zemřít; jeho strach působí nejbezbranněji. Pablo se snaží zachovat chladný odstup. Nechce dát najevo slabost, ale i on si uvědomuje, že všechno, na čem mu dřív záleželo, ztrácí smysl.
Ráno jsou Tom a Juan odvedeni na popravu. Pablo ale dostane nabídku: může si zachránit život, pokud prozradí, kde se ukrývá jeho přítel Ramon Gris. Pablo se rozhodne nezradit. Aby vojáky zmátl, řekne jim falešnou informaci, že Ramon Gris je na hřbitově. Myslí si, že si z nich udělal krutý vtip.
Jenže nastane absurdní zvrat. Ramon Gris se mezitím skutečně ukryl na hřbitově, protože své původní útočiště opustil. Vojáci ho podle Pablovy „lži“ najdou a zastřelí. Pablo tak přítele zradí právě ve chvíli, kdy ho zradit nechtěl. Když se to dozví, začne se smát. Jeho smích není radostný, ale šílený a zoufalý: pochopil, že svět nefunguje podle spravedlivé logiky a že i zdánlivě svobodné rozhodnutí může mít absurdní následky.
Postavy
| Postava | Charakteristika a význam |
|---|---|
| Pablo Ibbieta | Vypravěč a hlavní postava titulní povídky. Snaží se být pevný a nezradit, ale náhoda obrátí jeho rozhodnutí proti němu. Ukazuje člověka v mezní situaci. |
| Tom Steinbock | Spoluvězeň odsouzený k smrti. Jeho strach a mluvení ukazují, jak těžké je čelit smrti důstojně. |
| Juan Mirbal | Mladý vězeň, který se do situace dostává téměř nesmyslně. Působí nevinně a bezbranně, zdůrazňuje krutost poprav. |
| Ramon Gris | Pablův přítel a hledaný republikán. Pablo ho nechce prozradit, ale omylem se stane příčinou jeho smrti. |
| Lékař | Pozoruje odsouzence během poslední noci. Působí chladně a odtažitě, jako by sledoval pokus. |
Témata a motivy
| Zeď | Symbol hranice mezi životem a smrtí. Zároveň znamená neproniknutelnou překážku, za kterou člověk nevidí žádnou jistotu. |
|---|---|
| Smrt | Není abstraktní myšlenka, ale fyzická a psychická skutečnost. Postavy ji cítí v těle, strachu i rozpadu běžného uvažování. |
| Strach | Sartre ukazuje strach bez patosu. Člověk ztrácí důstojnost, kontrolu i iluze o sobě samém. |
| Svoboda | Pablo se rozhoduje svobodně, ale nemá kontrolu nad následky. Svoboda je spojena s nejistotou a odpovědností. |
| Absurdní náhoda | Nejsilnější zvrat povídky. Pablo chce lhát, aby nezradil, ale náhoda způsobí, že jeho lež se stane pravdou. |
| Válka | Válka vytváří situaci, kde lidský život ztrácí hodnotu a člověk je redukován na podezřelého, vězně nebo tělo určené k popravě. |
Kompozice, vypravěč a jazyk
| Kompozice | Povídka má sevřenou stavbu. Odehrává se během krátkého časového úseku, hlavně v noci před popravou a ráno po výslechu. |
|---|---|
| Vypravěč | Ich-forma. Pablo vypráví svůj vlastní zážitek, proto je text subjektivní, psychologický a bezprostřední. |
| Jazyk | Věcný, úsporný, přesný a chladný. Právě strohost jazyka zesiluje hrůzu situace. |
| Atmosféra | Tísnivá, chladná, klaustrofobická a existenciální. Napětí nevzniká z akce, ale z čekání na smrt. |
Interpretace
Zeď je text o mezní situaci. Sartre ukazuje, že člověk nejlépe pozná sám sebe ve chvíli, kdy už nemá kam utéct. Pablo si myslel, že má své hodnoty pevně pod kontrolou, ale smrt a náhoda mu ukážou, že svět je mnohem absurdnější.
Důležitý je závěrečný paradox. Pablo nechce zradit Ramona Grise, a proto si vymyslí lež. Jenže náhoda způsobí, že právě tato lež přivede vojáky k Ramonovi. Sartre tím ukazuje, že lidské jednání nemá nikdy úplně jistý výsledek. Člověk je svobodný v rozhodnutí, ale nevládne světu ani následkům.
Název Zeď lze chápat doslova jako místo popravy, ale i symbolicky. Zeď je hranice mezi životem a smrtí, mezi člověkem a druhými, mezi úmyslem a skutečným výsledkem. Člověk naráží na hranici, za kterou už není žádné jasné vysvětlení.
Co říct u maturity
Zeď je povídkový soubor Jeana-Paula Sartra z roku 1939 a patří k existencialistické literatuře. Nejznámější je titulní povídka, která se odehrává během španělské občanské války. Vypravěčem je Pablo Ibbieta, republikán odsouzený frankisty k smrti. Spolu s dalšími vězni čeká v cele na ranní popravu. Sartre detailně zachycuje jejich strach, tělesné reakce a proměnu vnímání života těsně před smrtí. Pablo dostane možnost zachránit se, pokud prozradí úkryt Ramona Grise. Nechce zradit, a proto si vymyslí, že Ramon je na hřbitově. Náhodou je to ale pravda, Ramon je nalezen a zabit. Povídka ukazuje absurditu lidské existence, nejistotu svobody a to, že člověk nese odpovědnost, i když nemůže ovládat následky svých činů.
Nejdůležitější k zapamatování
- Autorem je Jean-Paul Sartre.
- Dílo vyšlo roku 1939.
- Patří k francouzskému existencialismu.
- Jde o povídkový soubor, nejdůležitější je titulní povídka Zeď.
- Děj titulní povídky se odehrává za španělské občanské války.
- Hlavní postavou je Pablo Ibbieta, odsouzenec čekající na popravu.
- Klíčová témata jsou smrt, strach, svoboda, náhoda, absurdita a odpovědnost.
- Pablo nechce zradit přítele, ale jeho falešná odpověď se náhodou ukáže jako pravdivá.
- Zeď symbolizuje hranici mezi životem a smrtí i neproniknutelnost lidské situace.
- Hlavní myšlenka: člověk je svobodný, ale žije ve světě, kde jeho činy mohou mít absurdní a nečekané následky.