Literárně-historický kontext
Pro správné pochopení díla je důležité zasadit ho do kontextu doby, autorovy tvorby a literárního směru, ze kterého vychází.
Autor: Stephen King (*1947)
Stephen King je americký spisovatel, známý především jako autor hororů, thrillerů a fantasy. Přestože je často spojován s populární literaturou, řada jeho děl má hlubší filozofický a psychologický přesah. Ve svých knihách se často zaměřuje na boj dobra a zla, na morální dilemata a na temné stránky lidské společnosti.
Román Zelená míle vyšel v roce 1996 původně jako šestidílný román na pokračování. Na rozdíl od klasických Kingových hororů zde nehraje hlavní roli strach, ale lidskost, soucit a otázka spravedlnosti. Dílo bývá označováno jako psychologický román s prvky mystiky.
Společensko-historické pozadí
Děj románu je zasazen do 30. let 20. století, do období hospodářské krize v USA. Společnost je poznamenána chudobou, rasismem a tvrdými tresty. Trest smrti byl v té době běžnou součástí amerického právního systému a elektrické křeslo bylo považováno za moderní a „humánní“ způsob popravy.
Román reflektuje tehdejší rasové předsudky, kdy byli Afroameričané často považováni za automaticky vinné a jejich slovo mělo menší váhu než slovo bělochů.
Celková charakteristika díla
- Literární druh: epika
- Literární žánr: román, psychologický román
- Forma: próza
- Vypravěč: ich-forma
Rozbor díla
Téma a motivy
Hlavním tématem románu je spravedlnost a její selhání. Autor zkoumá, zda má člověk právo rozhodovat o životě a smrti druhého, a poukazuje na to, že zákon nemusí být vždy spravedlivý.
Dalším zásadním tématem je konflikt dobra a zla. Dobro zde není silné a vítězné, ale tiché, trpící a často bezmocné. Zlo se naopak projevuje nejen v brutalitě jednotlivců, ale i v samotném systému.
Hlavní motivy:
- trest smrti
- vina a nevina
- utrpení a bolest
- soucit a lidskost
- nadpřirozené schopnosti
- rasismus
- smrt a stárnutí
Postavy
Postavy jsou psychologicky propracované a představují různé postoje k moci, spravedlnosti a lidskosti.
Paul Edgecombe
Vypravěč příběhu a hlavní postava. Je dozorcem na oddělení smrti ve věznici Cold Mountain. Je spravedlivý, citlivý a snaží se zachovat důstojnost odsouzených. Během děje prochází vnitřním konfliktem, když si uvědomuje, že se podílí na popravě nevinného člověka.
John Coffey
Afroameričan odsouzený k trestu smrti za vraždu dvou dívek. Je fyzicky mohutný, ale psychicky velmi citlivý a prostoduchý. Má nadpřirozenou schopnost léčit a přebírat bolest druhých. Představuje symbol nevinnosti, oběti a až biblické postavy Krista.
Percy Wetmore
Sadistický a arogantní dozorce, který zneužívá svou moc. Jeho chování ukazuje, jak nebezpečná je moc v rukou morálně slabého člověka.
Eduard Delacroix
Odsouzený vrah s dětskou povahou. Jeho smrt na elektrickém křesle patří k nejotřesnějším scénám románu a slouží jako kritika nelidskosti trestu smrti.
Děj a kompozice
Příběh je vyprávěn retrospektivně. Starý Paul Edgecombe vzpomíná v domově důchodců na události, které se odehrály v roce 1932. Rámcová kompozice zdůrazňuje téma paměti, viny a celoživotního břemene.
Děj se odehrává ve věznici Cold Mountain, konkrétně na oddělení smrti přezdívaném Zelená míle podle zeleného linolea na chodbě, po které odsouzenci kráčejí ke své popravě.
Na oddělení přichází nový vězeň John Coffey, odsouzený za brutální zločin. Postupně se však ukazuje, že Coffey je nevinný a navíc disponuje nadpřirozenými schopnostmi. Uzdraví Paulův zánět močových cest a později také manželku ředitele věznice.
Dozorci se dostávají do morálního dilematu. Vědí, že Coffey je dobrý člověk, ale nemohou změnit rozsudek. Krátce zvažují jeho útěk, ale Coffey to odmítá. Je unavený světem plným bolesti a nenávisti a přeje si zemřít.
Vrchol díla nastává Coffeyho popravou. Poprava proběhne klidně a důstojně, což ještě více zdůrazňuje tragiku celé situace. Paul si uvědomuje, že se stal vykonavatelem nespravedlnosti, což ho bude pronásledovat po celý život.
Závěr románu se vrací do přítomnosti. Paul zjišťuje, že díky Coffeyho schopnostem žije nepřirozeně dlouho. Jeho dlouhověkost vnímá jako trest, nikoli jako dar.
Jazyk a styl
Jazyk románu je čtivý, srozumitelný a emocionálně silný. Vypravěčský styl je klidný, často melancholický a místy až meditativní.
Stephen King využívá detailní popisy, které zesilují psychologický účinek příběhu. Dialogy působí přirozeně a odrážejí sociální rozdíly i dobový jazyk.
Časoprostor
Prostor: věznice Cold Mountain, oddělení smrti. Uzavřený prostor zesiluje pocit bezvýchodnosti, čekání a neustálé přítomnosti smrti.
Čas: 30. léta 20. století, vyprávění se odehrává retrospektivně z pohledu starého muže.