Živnost paní Warrenové – rozbor díla k maturitě

Literárně-historický kontext

Autor: George Bernard Shaw (1856–1950)

George Bernard Shaw byl irský dramatik, literární kritik, esejista a politický aktivista. Patří k nejvýznamnějším anglicky píšícím dramatikům od dob Williama Shakespeara. V roce 1925 obdržel Nobelovu cenu za literaturu.

Shaw byl výraznou osobností své doby. Byl přesvědčeným socialistou, spoluzakladatelem Fabiánské společnosti, která prosazovala postupné, nenásilné společenské reformy. Jeho politické a filozofické názory se silně promítají do jeho her. Odmítal myšlenku „umění pro umění“ a věřil, že divadlo má být platformou pro diskusi o závažných společenských problémech. Jeho hry jsou proto často označovány jako „hry s tezí“ nebo „hry idejí“. Jsou charakteristické dlouhými, propracovanými dialogy, v nichž postavy reprezentují různé filozofické a společenské postoje. Shaw mistrně využíval paradox, ironii a satiru k odhalování pokrytectví a předsudků.

Další významná díla:

• Pygmalion (1912): Jeho nejslavnější hra, která se stala předlohou pro muzikál My Fair Lady. Zkoumá témata společenských tříd, vzdělání a identity.
• Svatá Jana (1923): Historická hra o Johance z Arku, v níž Shaw analyzuje střet jedince s institucemi církve a státu.
• Candida (1898): Komedie zkoumající tehdejší konvence manželství a lásky.
• Člověk a nadčlověk (1903): Filozofická komedie inspirovaná Nietzscheho myšlenkami o „nadčlověku“.

Doba vzniku a literární směr

Hra vznikla na konci 19. století, v období pozdní viktoriánské Anglie. Tato doba byla charakteristická přísnou, avšak často pokryteckou morálkou, obrovskými sociálními rozdíly způsobenými průmyslovou revolucí a velmi omezenými možnostmi pro ženy. Ženy z chudých vrstev měly na výběr jen několik špatně placených zaměstnání, jako byla práce v továrně nebo služba v domácnosti. Prostituce se tak pro mnohé stávala jedinou cestou, jak uniknout drtivé bídě.

Literárně se dílo řadí na pomezí realismu a naturalismu. Shaw, podobně jako další realisté, usiloval o pravdivé zobrazení společnosti a jejích problémů. Byl silně ovlivněn norským dramatikem Henrikem Ibsenem, který je považován za otce moderního dramatu a „problémové hry“. Ibsen ve svých hrách, jako je Nora (Domeček pro panenky), také otevíral tabuizovaná témata a kritizoval společenské konvence. Shaw Ibsena obdivoval a navázal na jeho snahu učinit z divadla fórum pro sociální debatu.

Další autoři této doby:

• Oscar Wilde (1854–1900): Irský dramatik a estét, autor slavných konverzačních komedií jako Jak je důležité míti Filipa. Na rozdíl od Shawa se Wilde programově vyhýbal sociální kritice a prosazoval heslo „umění pro umění“.
• Anton Pavlovič Čechov (1860–1904): Ruský dramatik a prozaik, mistr psychologického dramatu (Tři sestry, Višňový sad). Jeho hry se zaměřují spíše na vnitřní svět postav a pocit marnosti než na přímou sociální kritiku.

Rozbor díla

Literární druh a žánr

• Literární druh: Drama
• Žánr: Problémová hra (hra s tezí), sociálně-kritická komedie.

Problémová hra je žánr, který se zaměřuje na zkoumání konkrétního společenského, politického nebo morálního problému. Postavy často zastávají protichůdné názory a jejich dialogy tvoří intelektuální debatu. Cílem není jen pobavit, ale především vyprovokovat diváka k zamyšlení. Shaw v Živnosti paní Warrenové klade otázku: Kdo je skutečným viníkem prostituce? Jednotlivé ženy, nebo společnost, která jim nedává jinou možnost?

Téma a motivy

• Hlavní téma: Kritika pokrytecké viktoriánské morálky a kapitalistického systému, který profituje z chudoby a vykořisťování. Shaw tvrdí, že prostituce není výsledkem morálního selhání jednotlivce, ale logickým důsledkem ekonomických podmínek.
• Hlavní motivy:
  • Prostituce jako byznys: Paní Warrenová svou živnost nepovažuje za hřích, ale za racionální obchodní rozhodnutí, které jí umožnilo uniknout bídě a zajistit dceři prvotřídní vzdělání.
  • Vztah matky a dcery: Jádrem hry je konflikt mezi pragmatickou matkou (paní Warrenová) a idealistickou dcerou (Vivie). Jejich vztah je zatížen tajemstvím, lží a naprosto odlišnými životními hodnotami.
  • Ekonomická determinace: Myšlenka, že životní dráha člověka je do značné míry předurčena jeho ekonomickou situací.
  • Postavení ženy ve společnosti: Hra ukazuje omezené možnosti, které ženy v 19. století měly. Vivie představuje typ „Nové ženy“, která usiluje o vzdělání, finanční nezávislost a profesní seberealizaci.
  • Střet idealismu a pragmatismu: Vivie zpočátku soudí svět podle přísných morálních zásad, zatímco její matka je ztělesněním pragmatismu, který ospravedlňuje prostředky účelem.
  • Peníze a jejich moc: Peníze jsou ve hře hybnou silou všeho. Určují společenské postavení, vztahy i morální rozhodnutí.

Kompozice

Hra je rozdělena do čtyř jednání a dodržuje chronologický postup děje. Struktura odpovídá klasickému dramatu:

1. Expozice (1. jednání): Seznámení s postavami a prostředím. Vivie se po ukončení studií setkává se svou matkou a jejími přáteli. Je naznačeno napětí a tajemství.
2. Kolize (2. jednání): Vivie konfrontuje matku a dozvídá se pravdu o její minulosti. Dochází k prvnímu velkému střetu.
3. Krize (3. jednání): Odhalení, že živnost stále funguje a je zdrojem jejich bohatství. Sir George Crofts se pokouší Vivie vydírat a nabízí jí sňatek.
4. Katastrofa (4. jednání): Finální konfrontace mezi matkou a dcerou. Vivie odmítá matčiny peníze i její životní styl a definitivně se s ní rozchází. Zvolí si cestu nezávislé pracující ženy.

Shaw do svých her často vkládal velmi podrobné scénické poznámky a dlouhé předmluvy, v nichž vysvětloval své záměry a filozofické postoje.

Jazyk a styl

• Jazyk: Spisovný, intelektuálně náročný, plný aforismů a paradoxů.
• Styl: Shawův styl je především dialogický. Hra je postavena na brilantních, vtipných a argumentačně vybroušených dialozích. Postavy nemluví jen tak, ale obhajují své životní postoje.
• Charakteristika postav: Jazyk slouží k dokonalé charakterizaci postav. Paní Warrenová používá občas hrubší výrazy, které odhalují její původ, zatímco Vivie mluví přesně, racionálně a bez emocí. Sir George Crofts mluví cynicky a přímočaře.
• Humor a ironie: Shaw využívá humor a satiru k tomu, aby odlehčil vážné téma a zároveň ještě ostřeji odhalil společenské nešvary.

Časoprostor

• Čas: 90. léta 19. století.
• Prostor: Děj se odehrává na anglickém venkově (v pronajaté vile v Surrey) a v Londýně (v advokátní kanceláři). Kontrast mezi idylickým venkovem a drsným světem londýnského byznysu podtrhuje hlavní konflikt hry, střet iluzí a reality.

Postavy

Postavy v Shawových hrách nejsou jen psychologicky prokreslenými jedinci, ale především nositeli určitých myšlenek a společenských postojů.

• Paní Kitty Warrenová: Ústřední postava. Energická, vitální a společenská žena, která se z naprosté chudoby vypracovala na bohatou majitelku sítě luxusních nevěstinců po celé Evropě. Je pragmatická a nesentimentální. Svou živnost obhajuje jako jedinou možnou cestu z bídy a ponížení. Reprezentuje kritiku společnosti, která odsuzuje prostituci, ale zároveň vytváří podmínky, které k ní vedou. Její tragédie spočívá v tom, že i poté, co zbohatla, nedokáže svůj byznys opustit, protože se stal její jedinou identitou.
• Vivie Warrenová: Dcera paní Warrenové. Její pravý opak. Vystudovala s vynikajícím prospěchem matematiku na Cambridgi. Je chladná, racionální, cílevědomá a naprosto nezávislá. Ztělesňuje ideál „Nové ženy“ konce 19. století, která odmítá tradiční ženskou roli a hledá naplnění v práci. Její idealismus a přísná morálka ji vedou ke konečnému střetu s matkou. Neodsuzuje matku za to, co dělala z nutnosti, ale za to, že v tom pokračuje z chamtivosti.
• Sir George Crofts: Obchodní partner paní Warrenové a hlavní investor. Stárnoucí, cynický a nemorální aristokrat. Reprezentuje zkorumpovanou vládnoucí třídu, která bez skrupulí profituje z neštěstí druhých. Jeho postava ukazuje, že na prostituci nevydělávají jen ženy jako paní Warrenová, ale především mocní a bohatí muži.
• Pan Praed: Přítel paní Warrenové. Umělec a estét, který se snaží vidět ve všem jen krásu a romantiku. Je v přímém kontrastu s ostatními postavami. Představuje naivního idealistu, který si odmítá připustit ošklivou realitu světa.
• Reverend Samuel Gardner: Místní farář, pravděpodobný biologický otec Vivie. Je to slaboch a pokrytec, jehož postava slouží ke kritice církve a jejích morálních selhání.
• Frank Gardner: Syn reverenda. Šarmantní, líný a povrchní mladík, který se dvoří Vivie především kvůli jejím penězům. Jeho vztah s Vivie je komplikován možným incestním rozměrem, což hře dodává další provokativní prvek.

Děj

První jednání: Mladá a energická Vivie Warrenová, čerstvá absolventka Cambridge, tráví léto ve venkovském domě. Přijíždí za ní její matka, paní Warrenová, kterou Vivie téměř nezná, protože celý život strávila v internátních školách. Spolu s matkou přijíždí i její obchodní partner, Sir George Crofts, a přítel, pan Praed. Na scéně se objevuje i mladý Frank Gardner, který s Vivie flirtuje. Vzduch je plný napětí a nevyřčených otázek ohledně původu matčina bohatství.

Druhé jednání: Vivie se rozhodne zjistit pravdu a přímo konfrontuje svou matku. Paní Warrenová jí vypráví svůj životní příběh. Popsala drtivou chudobu, v níž vyrůstala, a ponížení, které zažívala v továrně. Prostituce pro ni a její sestru byla jedinou cestou k důstojnějšímu životu. Vivie, která dosud znala jen pohodlí a bezpečí, je matčiným příběhem o boji o přežití hluboce dojata. Dočasně se usmíří a projeví matce respekt.

Třetí jednání: Idyla netrvá dlouho. Sir George Crofts, rozzlobený, že ho Vivie odmítá, jí prozradí krutou pravdu. Živnost paní Warrenové není minulostí, ale stále vzkvétajícím a velmi výnosným podnikem. Navíc jí cynicky nabídne sňatek a naznačí, že by mohli být pokrevně spřízněni, protože i on mohl být jedním z matčiných klientů. Vivie je naprosto znechucena. Uvědomí si, že její vzdělání a pohodlný život jsou financovány z pokračujícího vykořisťování jiných žen.

Čtvrté jednání: Děj se přesouvá do Londýna, do kanceláře, kde Vivie začíná pracovat. Dochází k finální a nevyhnutelné konfrontaci mezi ní a matkou. Paní Warrenová se snaží Vivie přesvědčit, aby přijala svůj osud a užívala si bohatství. Vivie to však rezolutně odmítá. Vysvětlí matce, že ji neodsuzuje za to, co dělala v mládí z nutnosti, ale za to, že v nemorálním podnikání pokračuje i teď, kdy už nemusí. Odmítá se podílet na životě založeném na „špinavých penězích“. Hra končí jejich definitivním rozchodem. Paní Warrenová odchází se zlomeným srdcem a Vivie se s úlevou vrhá do své práce, odhodlaná žít poctivý a nezávislý život.