Zlodějka knih je historický román Markuse Zusaka, který ukazuje druhou světovou válku očima německé dívky Liesel Memingerové. Nejde jen o příběh o nacismu a smrti, ale hlavně o sílu slov, čtení, přátelství a lidskosti v době, kdy se z řeči stává nástroj propagandy. Dílo je u maturity výborné tím, že má výrazného vypravěče, silné postavy a jasnou myšlenku: slova mohou člověka zachránit, ale také zničit celý svět.
Základní údaje
| Autor | Markus Zusak |
|---|---|
| Originální název | The Book Thief |
| Literární druh | epika |
| Forma | próza |
| Žánr | historický román, válečný román, román pro mládež i dospělé |
| Vydání | 2005 |
| Období | současná australská literatura |
| Prostředí | nacistické Německo, fiktivní město Molching, Himmelstraße |
| Vypravěč | Smrt |
| Hlavní téma | dětství za války, nacismus, síla slov, knihy, smrt, přátelství a lidskost |
| Hlavní myšlenka | Slova mají obrovskou moc: mohou šířit nenávist a ovládat lidi, ale také dávat naději, útěchu a důvod přežít. |
Autor a kontext
Markus Zusak je australský spisovatel. V jeho tvorbě se často objevují mladí hrdinové, dospívání, morální rozhodování a otázka, jak si člověk zachová lidskost v těžkých situacích. Zlodějka knih je jeho nejznámější román a stal se celosvětově úspěšným dílem.
Děj se odehrává v nacistickém Německu během druhé světové války. Zusak ale nevypráví příběh z pohledu vojáků nebo politiků. Soustředí se na obyčejné lidi v malé ulici a ukazuje, jak válka zasahuje děti, rodiny, sousedy i každodenní život. Důležité je také to, že vypravěčem je Smrt, která působí nečekaně citlivě, unaveně a někdy skoro soucitně.
Děj
Hlavní hrdinkou je Liesel Memingerová. Jako malá dívka cestuje se svou matkou a bratrem k pěstounům, protože matka se o děti nemůže dál starat. Během cesty její bratr Werner zemře. Při jeho pohřbu Liesel ukradne svou první knihu, Příručku hrobaře, přestože ještě neumí číst. Právě tím začíná její zvláštní vztah ke knihám, slovům a ztrátě.
Liesel se dostává do domu pěstounů Hanse a Rosy Hubermannových v ulici Himmelstraße. Rosa je navenek tvrdá, hlučná a přísná, ale uvnitř má Liesel ráda. Hans je laskavý, klidný a trpělivý muž, který se pro Liesel stane skutečným otcem. Když má Liesel noční můry ze smrti bratra, Hans k ní chodí, uklidňuje ji a učí ji číst. Společné čtení ve sklepě je pro Liesel první skutečnou záchranou.
Liesel se spřátelí se sousedem Rudym Steinerem. Rudy je odvážný, drzý, věrný a zamilovaný do Liesel. Často spolu běhají po ulici, kradou jídlo, zažívají dětská dobrodružství a snaží se přežít chudobu i strach z války. Rudy je jednou z nejdůležitějších osob v Lieselčině životě, protože jí dává přátelství, smích a pocit normálnosti.
V Molchingu se stále víc projevuje nacistická ideologie. Lidé musí zdravit Hitlera, účastnit se akcí, pálí se knihy a židovští obyvatelé mizí ze společnosti. Liesel při jednom pálení knih ukradne další knihu z ohně. Vidí, že slova nejsou jen nevinná. Nacisté pomocí slov ovládají lidi, šíří nenávist a vytvářejí nepřítele. Liesel si ale zároveň začíná uvědomovat, že knihy mohou znamenat i odpor a svobodu.
Do domu Hubermannových později přichází Max Vandenburg, mladý Žid, jehož otec kdysi Hansovi zachránil život. Hans splní starý slib a ukryje Maxe ve sklepě. Pro rodinu je to obrovské riziko, protože za pomoc Židovi hrozí smrt. Max je nemocný, vyčerpaný a žije v neustálém strachu, ale mezi ním a Liesel vznikne hluboké přátelství. Spojuje je ztráta, strach a hlavně slova.
Max pro Liesel vytvoří vlastní knihy a příběhy. Přemaluje stránky Hitlerovy knihy Mein Kampf a napíše na ně nový text. Tento motiv je velmi důležitý: z knihy nenávisti vznikne něco osobního, lidského a nadějného. Max Liesel ukazuje, že slova se dají použít jinak než k propagandě. Mohou člověka držet při životě.
Liesel také poznává Ilsu Hermannovou, manželku starosty. Ilsa má doma velkou knihovnu a dovolí Liesel do ní chodit. Knihy se pro Liesel stávají útočištěm. Když je jí přístup do knihovny odebrán, začne knihy krást oknem. Nejde však o obyčejnou krádež kvůli majetku. Liesel krade příběhy, protože je potřebuje k přežití.
Situace se zhoršuje. Hans jednou pomůže zuboženému Židovi v průvodu vězňů, a tím na sebe upozorní. Max musí z bezpečnostních důvodů odejít, aby Hubermannovy neohrozil. Liesel později Maxe spatří mezi Židy hnanými městem a zoufale se k němu snaží dostat. Tato scéna ukazuje, jak krutě válka ničí i vztahy, které byly jedinou nadějí.
V závěru Liesel píše ve sklepě vlastní příběh. Právě díky tomu přežije bombardování Himmelstraße, protože v okamžiku náletu sedí dole a píše. Celá ulice je zničena. Umírají Hans, Rosa, Rudy i další lidé, které Liesel milovala. Nejtěžší je její loučení s Rudym, kterému už nestihla říct všechno, co měla říct.
Po válce Liesel přežívá a později se znovu setká s Maxem. Smrt v závěru vypráví, že se s Liesel setkala až po mnoha letech, kdy zemřela jako stará žena. Vrací jí její ztracený rukopis a přiznává, že ji lidé stále znepokojují a fascinují. Závěr není šťastný v jednoduchém smyslu, ale ukazuje, že příběh, paměť a slova mohou přežít i tam, kde lidé zemřeli.
Hlavní postavy
| Postava | Charakteristika a význam |
|---|---|
| Liesel Memingerová | Hlavní hrdinka. Dívka poznamenaná ztrátou bratra a odloučením od matky. Postupně se učí číst a knihy se pro ni stávají způsobem, jak přežít bolest a válku. |
| Smrt | Vypravěč románu. Není krutá ani zlomyslná, spíše unavená a fascinovaná lidmi. Dodává příběhu zvláštní nadhled a tragickou atmosféru. |
| Hans Hubermann | Lieselin pěstoun. Laskavý, trpělivý, morálně pevný člověk. Učí Liesel číst a ukryje Maxe, i když tím riskuje život. |
| Rosa Hubermannová | Lieselina pěstounka. Působí tvrdě a hrubě, ale ve skutečnosti je starostlivá a statečná. |
| Rudy Steiner | Lieselin nejlepší přítel. Je odvážný, věrný a zamilovaný do Liesel. Představuje dětství, radost a čisté přátelství uprostřed války. |
| Max Vandenburg | Žid ukrývaný Hubermannovými. Je spojen s motivem strachu, přežití a síly příběhů. S Liesel ho spojuje bolest i láska ke slovům. |
| Ilsa Hermannová | Starostova žena. Trpí ztrátou syna a dovolí Liesel chodit do své knihovny. Pomáhá jí rozvíjet vztah ke knihám. |
Témata a motivy
| Knihy | Pro Liesel jsou útočištěm, vzdorem i způsobem, jak pochopit svět. Každá ukradená kniha souvisí s důležitým okamžikem jejího života. |
|---|---|
| Slova | Mají dvojí podobu. Hitlerova propaganda pomocí slov ničí, ale příběhy, čtení a psaní pomáhají přežít. |
| Smrt | Je všudypřítomná, ale není jen hrůzou. Jako vypravěč ukazuje křehkost lidského života a zároveň obdiv k lidem. |
| Přátelství | Vztahy s Rudym, Hansem a Maxem dávají Liesel sílu žít i ve světě plném strachu. |
| Nacismus | Román ukazuje, jak ideologie proniká do školy, rodiny, ulice i jazyka. Zlo není vzdálené, ale každodenní. |
| Odvaha | Největší odvaha není hrdinské gesto na bojišti, ale pomoc druhému člověku, když za to hrozí trest. |
Kompozice, vypravěč, jazyk
| Kompozice | Román je členěn do částí a kapitol. Vypravěč často předjímá budoucí události, takže čtenář mnohdy ví, že tragédie přijde, a sleduje hlavně cestu k ní. |
|---|---|
| Vypravěč | Neobvyklým vypravěčem je Smrt. Vypráví s odstupem, ale zároveň s citlivostí a zvláštním soucitem k lidem. |
| Jazyk | Obrazný, poetický, místy drsný a jednoduchý. Časté jsou krátké věty, výrazné metafory, opakování, komentáře vypravěče a symbolika barev. |
| Atmosféra | Tísnivá, válečná a tragická, ale zároveň lidská, něžná a místy překvapivě humorná. |
Interpretace díla
Zlodějka knih ukazuje válku z neobvyklého pohledu. Liesel není voják ani politická oběť v přímém smyslu, ale dítě vyrůstající uvnitř země, která se nechala ovládnout nenávistí. Právě proto je román silný: ukazuje, že i obyčejná ulice může být místem morálních rozhodnutí.
Nejdůležitějším motivem jsou slova. Hitler získal moc také pomocí řeči, hesel a propagandy. Liesel se ale učí, že slova mohou mít opačný význam. Když čte lidem ve sklepě během náletů, pomáhá jim zvládnout strach. Když píše vlastní příběh, zachraňuje si život. Slova jsou tedy nebezpečná i léčivá zároveň.
Postava Smrti dodává románu zvláštní hloubku. Smrt není jednoduchý nepřítel, ale svědek lidského utrpení. Vidí hrůzy války, ale také drobné projevy dobra. Dílo tak není jen románem o umírání, ale i o tom, proč má smysl zůstat člověkem, i když okolní svět člověčnost popírá.
Co říct u maturity
Zlodějka knih je historický román Markuse Zusaka z roku 2005. Děj se odehrává v nacistickém Německu za druhé světové války a vypravěčem je Smrt. Hlavní hrdinkou je Liesel Memingerová, která se po smrti bratra dostává k pěstounům Hansovi a Rose Hubermannovým. Hans ji učí číst a Liesel si postupně vytváří silný vztah ke knihám. Spřátelí se s Rudym Steinerem a s ukrývaným Židem Maxem Vandenburgem. Román ukazuje nacismus, válku, chudobu, strach a ztrátu blízkých, ale také přátelství, odvahu a sílu slov. Liesel přežije bombardování, protože je ve sklepě a píše svůj příběh. Dílo zdůrazňuje, že slova mohou být nástrojem nenávisti i záchrany.
Nejdůležitější k zapamatování
- Autorem je Markus Zusak.
- Dílo vyšlo roku 2005.
- Jde o historický a válečný román.
- Děj se odehrává v nacistickém Německu během druhé světové války.
- Vypravěčem je Smrt.
- Hlavní postavou je Liesel Memingerová.
- Liesel krade knihy, protože pro ni znamenají útěchu, poznání a přežití.
- Důležité postavy: Hans, Rosa, Rudy, Max a Ilsa Hermannová.
- Hlavní motivy: knihy, slova, smrt, válka, přátelství, nacismus, odvaha.
- Hlavní myšlenka: slova mohou ničit i zachraňovat, záleží na tom, kdo je používá a k čemu.