Ztracený svět – rozbor díla k maturitě

Ztracený svět (v originále The Lost World) je jedním z nejznámějších děl britského spisovatele Sira Arthura Conana Doyla. Ačkoliv je Doyle celosvětově proslulý především jako tvůrce geniálního detektiva Sherlocka Holmese, tento dobrodružný vědeckofantastický román z roku 1912 dokazuje šíři jeho talentu a představivosti. Dílo se stalo základním kamenem žánru „ztracených světů“ a dodnes inspiruje tvůrce po celém světě.

Sir Arthur Conan Doyle (1859–1930)

• Život a dílo: Sir Arthur Ignatius Conan Doyle byl skotský lékař a spisovatel, který se proslavil po celém světě. Narodil se v Edinburghu v katolické rodině irského původu. Vystudoval medicínu na Edinburské univerzitě, kde se seznámil s doktorem Josephem Bellem, jehož deduktivní schopnosti se staly předobrazem pro postavu Sherlocka Holmese. Po studiích si otevřel lékařskou praxi, která však nebyla příliš úspěšná, a tak měl dostatek času na psaní.
• Literární tvorba: Jeho literární záběr byl mimořádně široký. Kromě detektivních příběhů se Sherlockem Holmesem, které mu zajistily nesmrtelnost, psal také historické romány (např. Bílá kompanie), divadelní hry, poezii a právě vědeckofantastickou literaturu. Série s profesorem Challengerem, jejímž prvním dílem je Ztracený svět, je hned po Holmesovi jeho nejznámějším cyklem. V pozdějším věku se Doyle stal horlivým zastáncem spiritualismu, což se promítlo i do některých jeho děl.
• Zařazení do kontextu: Doyle tvořil na přelomu 19. a 20. století, v období pozdního viktoriánství a edwardiánské éry. Byla to doba velkých vědeckých objevů, koloniální expanze Britského impéria a víry v pokrok. Tato atmosféra se silně odráží v jeho dílech, která oslavují rozum, odvahu a dobrodružného ducha. Společně s autory jako Jules Verne nebo H. G. Wells je považován za jednoho ze zakladatelů moderní science fiction.

Obecná charakteristika díla

• Vydání: Román poprvé vyšel na pokračování v časopise Strand Magazine v roce 1912.
• Význam: Ztracený svět je považován za klíčové dílo, které definovalo subžánr příběhů o izolovaných místech, kde přežila prehistorická fauna a flóra. Kniha dokonale kombinuje prvky dobrodružství, vědecké spekulace a napětí. Její popularita spočívá v fascinující představě, že kdesi na Zemi stále existuje kout nedotčený evolucí, živoucí muzeum pravěku.
• Literární kontext: Dílo navazuje na tradici dobrodružných románů 19. století, například na knihy Julese Verna (Cesta do středu Země) nebo H. Ridera Haggarda (Doly krále Šalamouna). Oproti Vernovi, který se více soustředil na technické detaily, klade Doyle větší důraz na postavy, jejich vzájemné interakce a barvité popisy exotického prostředí.

Literární druh a žánr

• Literární druh: Epika (próza)
• Literární žánr: Dobrodružný vědeckofantastický román
  • Dobrodružný román: Děj je plný nebezpečných situací, objevování neznámých území a soubojů o přežití. Hrdinové čelí nástrahám divoké přírody i nepřátelských tvorů.
  • Vědeckofantastický román (science fiction): Zápletka je postavena na vědeckém, i když smyšleném, předpokladu. V tomto případě jde o myšlenku, že geologická izolace mohla na určitém místě planety zakonzervovat prehistorický ekosystém. Doyle využívá poznatky z paleontologie a biologie, aby svému světu dodal na věrohodnosti.

Děj a kompozice

Kompozice

• Vypravěč: Příběh je vyprávěn v ich-formě z pohledu mladého novináře Edwarda Malonea. Tato forma vyprávění vtahuje čtenáře přímo do děje a umožňuje mu prožívat události společně s hrdinou. Malone své zážitky zaznamenává formou dopisů a zpráv pro své noviny, což dodává příběhu punc autentičnosti a reportážního stylu.
• Struktura: Román je členěn do 16 kapitol. Děj je uspořádán chronologicky, od přípravy expedice v Londýně až po její návrat.
• Rámcová kompozice: Příběh má rámcovou strukturu. Začíná i končí v civilizovaném Londýně, zatímco jádro vyprávění se odehrává v divoké a neprobádané džungli Jižní Ameriky. Tento kontrast zdůrazňuje odlišnost obou světů.

Děj

Expozice: Mladý a ambiciózní novinář Edward „Ned“ Malone je nešťastně zamilovaný do krásné, ale povrchní Gladys Hungertonové. Ta mu dá košem se slovy, že by si vzala pouze muže statečných činů, hrdinu a dobrodruha. Malone, odhodlaný získat její srdce, požádá svého šéfredaktora o nebezpečný úkol. Je pověřen, aby udělal rozhovor s nechvalně proslulým, vznětlivým a excentrickým profesorem Georgem Edwardem Challengerem, který se nedávno vrátil z expedice v Jižní Americe a tvrdí, že tam objevil žijící dinosaury.

Kolize: Setkání s Challengerem je bouřlivé. Profesor je fyzicky zdatný, agresivní a nesnáší novináře. Po počáteční potyčce však Malone získá jeho respekt. Challenger mu ukáže své důkazy, včetně náčrtků a fotografie, ale vědecká komunita v Londýně jeho tvrzení odmítá jako výmysly.

Krize: Aby Challenger dokázal svou pravdu, navrhne na veřejné přednášce uspořádání nové expedice, která by jeho objev potvrdila. Jako dobrovolníci se přihlásí Malone (toužící po dobrodružství), profesor Summerlee (Challengerův vědecký oponent a skeptik, který chce jeho tvrzení vyvrátit) a Lord John Roxton (slavný lovec a dobrodruh, který se expedice účastní pro vzrušení a z touhy po poznání).

Peripetie: Čtveřice hrdinů se vydává do povodí Amazonky. S pomocí místních průvodců a nosičů, včetně věrného černocha Zamba, dorazí k obrovské, nepřístupné náhorní plošině, kterou Challenger pojmenoval „Maple White Land“ po svém předchůdci, který ji objevil a zemřel. Pomocí poraženého stromu se jim podaří vytvořit most přes propast a dostat se na plošinu. Jejich most je však záhy zničen zradou jednoho z průvodců, a tak se ocitají v pasti.

Na plošině objevují neuvěřitelný svět, který se zastavil v čase. Setkávají se s prehistorickými tvory, jako jsou pterodaktylové, iguanodoni, stegosauři a masožraví alosauři. Musí bojovat o přežití, hledat potravu a bezpečný úkryt. Kromě dinosaurů plošinu obývají také dva znepřátelené kmeny humanoidů: divocí a krutí „opolidé“ a kmen inteligentních, i když primitivních, indiánů. Expedice se spojí s indiány a pomůže jim v rozhodující bitvě porazit opolidi, čímž si zajistí jejich vděčnost a pomoc.

Závěr: S pomocí mladého indiánského prince, kterého zachránili, objeví hrdinové tajnou jeskynní cestu vedoucí z plošiny dolů. Úspěšně se vrátí do civilizace a do Londýna. Na veřejné přednášce, kde opět čelí nedůvěře, Challenger jako konečný důkaz představí živého pterodaktyla, kterého propašoval v kufru. Okřídlený ještěr však způsobí paniku a uletí oknem. I když je to senzace, fyzický důkaz je ztracen. Malone po návratu zjišťuje, že Gladys se mezitím vdala za obyčejného úředníka. Jeho srdce je zlomené, ale zároveň osvobozené. Uvědomuje si, že dobrodružství prožil pro sebe, ne pro ni. Lord Roxton odhalí, že v jeskyni našel surové diamanty, a navrhne financování další výpravy. Všichni tři dobrodruzi nadšeně souhlasí a příběh končí s příslibem dalších dobrodružství.

Charakteristika postav

• Profesor George Edward Challenger: Ústřední postava a hybatel děje. Je to geniální, ale zároveň nesmírně arogantní, vznětlivý a panovačný vědec. Fyzicky je popisován jako podsaditý muž s obrovským hrudníkem, mohutnou černou bradou a pronikavýma očima. Je naprosto přesvědčen o své pravdě a neváhá použít i fyzickou sílu proti svým oponentům. Přes svou drsnou slupku je však odvážný, loajální ke svým přátelům a hluboce zapálený pro vědu. Představuje archetyp „šíleného vědce“, který je však ve skutečnosti vizionářem.
• Edward „Ned“ Malone: Vypravěč příběhu. Mladý, inteligentní a zpočátku poněkud naivní novinář irského původu. Jeho počáteční motivací je romantická touha zapůsobit na ženu, ale během expedice dospívá. Prokáže velkou odvahu a odolnost. Slouží jako zástupce čtenáře, jeho očima objevujeme ztracený svět. Jeho postava představuje obyčejného člověka vrženého do neobyčejných okolností.
• Profesor Summerlee: Challengerův vědecký rival. Je jeho naprostým opakem, jak fyzicky, tak povahově. Je vysoký, hubený, suchý a pedantský. Ztělesňuje konzervativní, skeptickou vědu, která vyžaduje nezvratné důkazy. Zpočátku Challengera neustále kritizuje a pochybuje o všem, co vidí. Je však čestný a když se přesvědčí o pravdě, dokáže svůj omyl přiznat. Jeho hašteření s Challengerem je zdrojem humoru.
• Lord John Roxton: Archetyp britského aristokrata, sportovce a dobrodruha. Je vysoký, štíhlý, klidný a vždy elegantní, i v těch nejnebezpečnějších situacích. Je to zkušený lovec, vynikající střelec a stratég. Má za sebou bohatou minulost plnou dobrodružství po celém světě. V expedici představuje praktický prvek, muže činu, který dokáže řešit problémy chladnou hlavou. Je ztělesněním ideálu edwardiánského gentlemana.
• Zambo: Věrný a silný černošský průvodce, který zůstane u paty plošiny a pomáhá expedici komunikovat s okolním světem. Jeho postava je typická pro dobovou literaturu a odráží tehdejší koloniální pohled na „věrného domorodého sluhu“. Je naprosto oddaný svým pánům, zejména Lordu Roxtonovi.

Jazyk a styl

• Styl vyprávění: Díky ich-formě a formě reportáží působí text velmi autenticky a čtivě. Doyle mistrně střídá popisné pasáže s akčními scénami a dialogy.
• Jazykové prostředky: Jazyk je spisovný, bohatý na přídavná jména a barvité popisy, zejména při líčení krajiny a prehistorických zvířat. Doyle používá odbornou terminologii z oblasti biologie, geologie a paleontologie, aby zvýšil věrohodnost příběhu.
• Dialogy: Dialogy jsou klíčové pro charakterizaci postav. Challengerovy promluvy jsou hřmotné a plné sebechvály, Summerleeho řeč je suchá a precizní, zatímco Lord Roxton mluví úsečně a k věci.
• Humor a napětí: Autor efektivně pracuje s humorem, který pramení především z neustálých sporů mezi Challengerem a Summerleem. Zároveň dokáže budovat napětí a strach při střetech s nebezpečnými tvory.

Časoprostor

• Čas: Děj se odehrává na počátku 20. století (kolem roku 1910), v době, kdy ještě existovala „bílá místa“ na mapě a představa objevení neznámých světů byla stále živá.
• Prostor: Děj je ostře rozdělen mezi dva kontrastní prostory:
  1. Londýn: Centrum civilizace, vědy, řádu a společenských konvencí. Představuje známý, racionální svět.
  2. Jihoamerická džungle a náhorní plošina: Symbol divočiny, neznáma a chaosu. Samotná plošina je izolovaným mikrokosmem, světem v čase, kde neplatí zákony moderní doby a kde člověk není pánem tvorstva. Tento prostor umožňuje konfrontaci moderního člověka s pravěkou přírodou.

Hlavní myšlenky a témata

• Střet známého a neznámého: Román zkoumá hranice lidského poznání. Postavy opouštějí bezpečí civilizace a vydávají se do světa, který popírá vše, co dosud znali.
• Věda, objevování a dobrodružství: Dílo je oslavou vědecké zvídavosti a lidské touhy po objevování. Ukazuje, že skutečná věda vyžaduje nejen znalosti, ale i odvahu a ochotu riskovat.
• Evoluce a přežití: Kniha popularizuje Darwinovu evoluční teorii. Ukazuje svět, kde evoluce ustrnula, a nutí hrdiny bojovat o přežití v prostředí, kterému vládnou dávno vyhynulí tvorové.
• Kritika dogmatismu: Postava profesora Summerleeho a londýnské vědecké obce představuje kritiku úzkoprsého a dogmatického myšlení, které odmítá přijmout nové, revoluční myšlenky bez přímého důkazu.
• Mužnost a hrdinství: Román představuje různé modely mužnosti typické pro svou dobu: intelektuální hrdinství (Challenger), praktické hrdinství (Roxton) a hrdinství obyčejného člověka (Malone).
• Koloniální perspektiva: Dílo je produktem své doby a odráží tehdejší koloniální pohled. Britští hrdinové jsou zobrazeni jako nadřazení, inteligentní a schopní, zatímco domorodé postavy (indiáni, Zambo) jsou buď věrnými pomocníky, nebo primitivními divochy. Z dnešního pohledu je tento aspekt vnímán kriticky.

Inspirace a kontext díla

• Vědecké objevy: Doyle byl fascinován paleontologickými objevy své doby, zejména nálezy obřích dinosauřích koster v Americe.
• Skutečné expedice: Inspirací mu mohly být zprávy skutečných objevitelů, jako byl například plukovník Percy Fawcett, který se ztratil v amazonské džungli při hledání ztraceného města.
• Literární vlivy: Jak již bylo zmíněno, Doyle navazoval na díla Julese Verna a H. Ridera Haggarda, ale dal žánru nový, vědečtější a dynamičtější rozměr.

Přijetí díla a adaptace

• Přijetí: Román měl okamžitý a obrovský úspěch. Čtenáři byli uchváceni originálním námětem a napínavým dějem. Postava profesora Challengera se stala natolik populární, že se objevila v několika dalších Doylových povídkách a románech (např. Jedovatý pás).
• Vliv na literaturu a film: Ztracený svět se stal archetypem pro nespočet dalších děl. Jeho vliv je patrný v knihách Edgara Rice Burroughse (Země, kterou čas zapomněl) a především v moderních dílech, jako je Jurský park od Michaela Crichtona.
• Filmové adaptace: Dílo bylo mnohokrát zfilmováno. Nejznámější je němá verze z roku 1925, která proslula svými revolučními triky a stop-motion animací dinosaurů od Willise O’Briena (který později pracoval na filmu King Kong). Existuje také mnoho dalších filmových a televizních zpracování, která však často původní děj volně upravují.