Ztracený symbol – rozbor díla

Autor: Dan Brown

Originální název: The Lost Symbol

Rok vydání: 2009 (v USA), 2010 (v České republice)

Literární druh: Epika

Literární žánr: Konspirační thriller, mysteriózní román

Literární směr: Současná světová literatura (postmoderna s prvky populární literatury)

Ztracený symbol je třetím románem amerického spisovatele Dana Browna, v němž jako hlavní hrdina vystupuje harvardský profesor symbologie Robert Langdon. Kniha navazuje na celosvětové bestsellery Andělé a démoni a Šifra mistra Leonarda a drží se osvědčeného autorova vzorce: kombinuje napínavý děj, historická fakta, umění, symboly a konspirační teorie. Tentokrát se děj odehrává v srdci Spojených států, ve Washingtonu D.C., a zaměřuje se na tajemství jedné z nejstarších a nejuzavřenějších organizací světa, svobodných zednářů. Dílo je typickým příkladem moderní populární literatury, která si klade za cíl nejen pobavit, ale i poučit a vyvolat v čtenáři zájem o skryté souvislosti historie a vědy.

Téma a motivy

Hlavní téma díla je hledání starodávného tajemství, které svobodní zednáři po staletí střeží. Toto tajemství, symbolizované „Ztraceným slovem“ a zednářskou pyramidou, má údajně moc proměnit lidstvo a odhalit jeho skutečný potenciál. Ústředním motivem je tak střet mezi starodávnou moudrostí a moderní vědou, mezi vírou a racionalitou. Brown zkoumá myšlenku, že tato dvě zdánlivě protikladná pole mohou ve skutečnosti směřovat ke stejnému cíli, k pochopení podstaty lidské existence a vesmíru.

Vedlejší motivy:

• Svobodné zednářství: Román je hlubokým ponorem do symboliky, rituálů a historie tohoto bratrstva. Brown představuje zednáře nikoli jako zlovolné spiklence, ale jako strážce prastarého vědění, které má sloužit k povznesení lidstva. Detailně popisuje jejich stupně zasvěcení, symboly (vševidoucí oko, úhelnice a kružítko) a filozofii.
• Noetická věda: Jedná se o klíčový vědecký prvek knihy. Noetika je zde představena jako disciplína zkoumající sílu lidské mysli a vědomí. Katherine Solomonová, jedna z hlavních postav, věří, že lidské myšlenky mohou přímo ovlivňovat fyzickou realitu. Tento motiv propojuje duchovní a vědecký svět a naznačuje, že starodávná mystéria mohou být vysvětlena moderní fyzikou.
• Symboly a jejich skrytý význam: Jak je pro sérii s Robertem Langdonem typické, symboly jsou jazykem, kterým je příběh vyprávěn. Každý architektonický prvek Washingtonu, každý obraz a každý starý text v sobě skrývá hlubší význam. Langdonova schopnost tyto symboly dešifrovat je motorem celého děje.
• Dualita (dvojakost): Celým dílem se prolíná motiv duality. Vidíme protiklady jako věda a víra, dobro a zlo, světlo a tma, skryté a zjevné. Brown však naznačuje, že tyto protiklady nejsou absolutní a často se vzájemně doplňují nebo přecházejí jeden v druhý.
• Rodinné tajemství a trauma: Osobní příběh rodiny Solomonových, zejména tragická minulost spojená se synem Zacharym, dodává příběhu emocionální hloubku. Ukazuje, jak osobní bolest a touha po pomstě mohou vést k destruktivním činům.
• Apoteóza (zbožštění): Hlavní antagonista, Mal’ach, usiluje o apoteózu, tedy o dosažení božského stavu skrze starodávné rituály. Jeho snaha je zvrácenou interpretací zednářské myšlenky o sebezdokonalování a duchovním růstu.

Kompozice

Kompozice románu je pro Dana Browna charakteristická a je jedním z hlavních důvodů jeho čtivosti.

• Chronologický děj: Příběh se odehrává v reálném čase během přibližně dvanácti hodin. Tento krátký časový úsek vytváří obrovský tlak na postavy a stupňuje napětí.
• Prolog a epilog: Kniha je rámována prologem, který představuje záhadnou iniciaci a nastoluje tajemnou atmosféru, a epilogem, který uzavírá dějové linky a nabízí filozofické zamyšlení nad odhaleným tajemstvím.
• Krátké kapitoly: Román je rozdělen do 133 velmi krátkých kapitol. Téměř každá kapitola končí tzv. cliffhangerem, tedy nečekaným zvratem nebo odhalením, které nutí čtenáře pokračovat ve čtení.
• Střídání úhlů pohledu: Děj je vyprávěn z perspektivy několika klíčových postav (Roberta Langdona, Katherine Solomonové, Mal’acha, Inoue Sato). Toto střídání umožňuje autorovi budovat napětí, poskytovat informace z různých zdrojů a zároveň udržovat některé skutečnosti skryté před čtenářem i před ostatními postavami.

Časoprostor

• Prostor: Děj je pevně ukotven ve Washingtonu D.C., hlavním městě Spojených států. Město zde nefunguje jen jako kulisa, ale stává se aktivní součástí příběhu, téměř jednou z postav. Brown ho představuje jako město záměrně navržené podle zednářských principů, plné skrytých symbolů a tajných míst. Klíčové lokace zahrnují:
  • Kapitol Spojených států: Zejména jeho rotunda, krypta a skrytá místnost SBB13.
  • Knihovna Kongresu: Místo, kde Langdon a Katherine hledají klíčové informace.
  • Washingtonský monument: Symbol zednářské architektury a klíčový bod v závěru knihy.
  • Národní katedrála: Místo jednoho z dramatických střetů.
  • Smithsonian Museum Support Center: Vědecké pracoviště Katherine Solomonové.
• Čas: Příběh se odehrává v současnosti (kolem roku 2009). Jak již bylo zmíněno, celý děj se vměstná do jediné noci, což mu dodává filmový spád a urgenci.

Postavy

Postavy v románu jsou spíše funkční a slouží k rozvoji zápletky, přesto mají jasně definované charakteristiky.

• Robert Langdon: Harvardský profesor náboženské symbologie a ikonografie. Je prototypem intelektuálního hrdiny. Jeho zbraní není síla, ale jeho encyklopedické znalosti, logické myšlení a schopnost vidět souvislosti tam, kde je ostatní nevidí. Je statečný, i když trpí klaustrofobií, což autor využívá k vytvoření napjatých situací. V tomto díle je jeho role nejen v řešení hádanek, ale také v ochraně svého přítele a mentora Petera Solomona.
• Mal’ach (Zachary Solomon): Hlavní antagonista. Je to komplexní a tragická postava. Původně Zachary Solomon, syn Petera Solomona, který byl považován za mrtvého. Po letech strávených ve vězení a studiu starodávných mystérií se vrací, aby se pomstil své rodině a získal moc, o které věří, že mu náleží. Jeho tělo je pokryto tetováními, která symbolizují jeho transformaci. Je inteligentní, krutý a fanaticky odhodlaný dosáhnout svého cíle, apoteózy. Jeho postava ztělesňuje zneužití vědění pro sobecké a destruktivní účely.
• Katherine Solomonová: Sestra Petera Solomona a průkopnice noetické vědy. Představuje vědecký protipól Langdonova historického a symbolického pohledu. Je inteligentní, racionální a odvážná. Stává se Langdonovou hlavní partnerkou v pátrání a její výzkum se ukáže být klíčem k pochopení skutečné podstaty „Ztraceného symbolu“. Její postava symbolizuje most mezi vědou a spiritualitou.
• Peter Solomon: Langdonův přítel a mentor, vysoce postavený svobodný zednář (33. stupně) a filantrop. Je ztělesněním moudrosti, tradice a cti. Jeho únos odstartuje celý děj. Představuje strážce starodávných tajemství, který věří, že lidstvo na jejich odhalení ještě není připraveno.
• Inoue Sato: Ředitelka Úřadu bezpečnosti CIA. Zpočátku vystupuje jako chladná a nekompromisní protivnice Langdona, která se snaží zabránit odhalení tajemství z důvodů národní bezpečnosti. Postupně se však ukazuje, že její motivy jsou složitější. Reprezentuje moc státu a jeho snahu kontrolovat informace, které by mohly destabilizovat společnost.

Jazyk a styl

Styl Dana Browna je podřízen především čtivosti a napětí.

• Vypravěč: Příběh je vyprávěn v er-formě (třetí osoba). Vypravěč je převážně vševědoucí, ale v jednotlivých kapitolách se soustředí na prožívání a myšlenky jedné konkrétní postavy, což čtenáři umožňuje nahlédnout do jejich motivací, ale zároveň udržuje celkové tajemství.
• Jazykové prostředky: Jazyk je spisovný, ale velmi přístupný a srozumitelný. Brown hojně používá odborné termíny z oblasti historie, umění, symbologie, architektury a vědy (např. noetika, apoteóza, dešifrování). Všechny tyto termíny jsou však okamžitě a jednoduše vysvětleny, takže i laický čtenář se v textu neztratí. Tento styl má edukativní charakter.
• Stylistické postupy:
  • Dynamický děj: Rychlý spád je dosažen krátkými kapitolami, střídáním scén a neustálým časovým tlakem.
  • Detailní popisy: Autor detailně popisuje reálná místa, umělecká díla a historické artefakty. Tím vytváří dojem autentičnosti a vtahuje čtenáře do prostředí příběhu.
  • Expozice formou dialogu: Mnoho historických a vědeckých informací je čtenáři předáváno prostřednictvím dialogů mezi postavami, zejména Langdonem a Katherine.
  • Gradace a napětí: Brown je mistrem v budování napětí. Používá falešné stopy, nečekané zvraty a již zmíněné cliffhangery na koncích kapitol.

Kontext díla

Autor

Dan Brown (narozen 1964) je americký spisovatel, který se proslavil sérií románů s Robertem Langdonem. Jeho otec byl profesorem matematiky a matka hudebnicí, což ovlivnilo jeho celoživotní fascinaci kódy, vědou a náboženstvím. Jeho díla jsou charakteristická propojením faktů a fikce, což často vyvolává veřejné debaty o historické přesnosti jeho knih. Přestože je literárními kritiky často kritizován za schematičnost postav a opakující se dějovou strukturu, jeho knihy jsou celosvětově komerčně nesmírně úspěšné a byly přeloženy do desítek jazyků.

Společensko-historický kontext

Román vznikl na vrcholu Brownovy slávy po fenomenálním úspěchu Šifry mistra Leonarda (2003). Odráží atmosféru počátku 21. století, která byla ovlivněna několika faktory:

• Důsledky 11. září 2001: Téma národní bezpečnosti, vládního dohledu a role tajných služeb (ztělesněné postavou Inoue Sato a CIA) je v knize silně přítomno.
• Vzestup konspiračních teorií: Internet a globalizace přispěly k popularizaci konspiračních teorií. Brown na tuto vlnu nasedá a využívá fascinaci tajnými společnostmi, jako jsou svobodní zednáři.
• Dialog mezi vědou a vírou: Na přelomu tisíciletí sílily debaty o vztahu vědy a náboženství. Kniha reflektuje snahu najít společnou půdu mezi těmito dvěma světy, například prostřednictvím noetické vědy.

Literární kontext

Ztracený symbol se řadí do žánru konspiračního thrilleru, který popularizovali autoři jako Umberto Eco se svým románem Jméno růže (ačkoliv Eco je literárně na mnohem vyšší úrovni). Brown tento žánr přizpůsobil masovému publiku.

V rámci autorovy tvorby kniha zapadá do série s Robertem Langdonem. Sdílí s ostatními díly (Andělé a démoni, Šifra mistra Leonarda, Inferno, Počátek) základní strukturu:

1. Langdon je povolán k řešení záhady spojené se symbolem.
2. Spojí se s inteligentní a atraktivní ženskou expertkou.
3. Čelí nebezpečnému protivníkovi spojenému s tajnou organizací.
4. Pátrání je závodem s časem a odehrává se na historicky významných místech.
5. Na konci dochází k odhalení šokujícího tajemství a zvratu.

Závěr a vlastní názor

Ztracený symbol je bezpochyby mistrně napsaný thriller, který naplňuje všechna očekávání fanoušků Dana Browna. Jeho největší síla spočívá v neuvěřitelné čtivosti, schopnosti udržet čtenáře v napětí od první do poslední stránky a v fascinujícím propojení fikce s reálnými historickými a vědeckými fakty. Kniha funguje jako napínavá honba za pokladem a zároveň jako populárně naučná exkurze do světa svobodných zednářů, symboliky Washingtonu D.C. a hraničních oblastí vědy.

Na druhou stranu lze dílu vytknout určitou schematičnost. Postavy, včetně samotného Langdona, se v průběhu série příliš nevyvíjejí a slouží spíše jako nositelé děje a informací. Pro čtenáře obeznámeného s autorovým stylem může být dějová struktura předvídatelná. Samotné finální odhalení, že „Ztracené slovo“ je Bible a největší tajemství je skrytá moc lidské mysli, může pro někoho působit jako antiklimax po tak dramaticky budovaném očekávání.