Alena WagnerováČesko-německá spisovatelka, publicistka a socioložka
- Narození
- 18. května 1936, Brno
- Povolání
- spisovatelka, publicistka, socioložka, překladatelka a dramaturgyně
- Vzdělání
- biologie a pedagogika na Masarykově univerzitě v Brně
- Působení
- Praha a Saarbrücken
- Témata
- postavení žen, česko-německé vztahy, paměť a kulturní dějiny střední Evropy
- Ocenění
- Gustav-Regler-Preis za celoživotní dílo (2026)
Kdo je Alena Wagnerová?
Alena Wagnerová (* 18. května 1936 v Brně) je česko-německá spisovatelka, publicistka, socioložka, editorka a překladatelka, která po desetiletí propojuje české a německé kulturní prostředí. V Brně studovala biologii a pedagogiku; další biografické prameny zmiňují také její zájem o divadlo. Pracovala mimo jiné na veterinární fakultě a jako divadelní dramaturgyně. V průběhu šedesátých let se stále výrazněji věnovala psaní a publicistice. Roku 1966 odešla do Prahy a od roku 1969 žije převážně v Saarbrückenu, přičemž si zachovala těsné pracovní vazby na české prostředí. Její přesun do západního Německa souvisel s osobním životem a sňatkem s německým knihkupcem Karlheinzem Köhlerem.
Jedním z dlouhodobých témat Wagnerové je postavení žen, rodina a proměna ženských životních rolí. Už v sedmdesátých letech se v německy psaných sociologických knihách zabývala zkušeností žen v socialistickém Československu i rozdíly mezi společenským postavením žen na Východě a Západě. K této linii patří například kniha Die Frau im Sozialismus. Beispiel ČSSR z roku 1974, později vydaná česky v rozšířené podobě jako Žena za socialismu. Její texty nevycházejí pouze z abstraktní teorie: charakteristické je pro ně propojování sociologického pohledu, rozhovorů, osobních svědectví a konkrétních životních příběhů.
Druhou výraznou oblastí její práce jsou česko-německé vztahy, paměť a dějiny střední Evropy. Wagnerová zachycovala osudy lidí poznamenaných válkou, odsunem, nacismem i poválečným rozdělením Evropy. V knihách založených na výpovědích pamětníků se věnovala českým i německým zkušenostem pohraničí a upozorňovala také na sudetoněmecké odpůrce nacismu. Tento dokumentární zájem souvisí s metodami orální historie: velké historické události ukazuje prostřednictvím jednotlivých biografií, rodin a vzpomínek, u nichž sleduje, jak politické zvraty zasahují do soukromého života.
Významnou část jejího díla tvoří biografie a portréty osobností. Napsala rozsáhlou biografii novinářky a překladatelky Mileny Jesenské, knihu o rodině Franze Kafky i životopis baronky Sidonie Nádherné. V souboru Prager Frauen představila několik ženských osobností spojených s Prahou. Věnovala se také korespondenci a kulturním dokumentům, mimo jiné dopisům Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka a Leoše Janáčka. Vedle literatury faktu píše prózu, eseje a literární reportáže; v roce 2022 vyšel soubor jejích česky a německy psaných próz Im Leben unterwegs.
Wagnerové tvorba je charakteristická snahou vracet do dějin konkrétní lidské hlasy a překračovat jednoduché národní nebo ideologické výklady. Právě za celoživotní literární práci, připomínání česko-německo-židovských vazeb a přínos mezinárodnímu porozumění získala v roce 2026 Gustav-Regler-Preis města Merzig. Její rozsáhlé dílo tak zahrnuje sociologii, biografii, publicistiku, prózu i dokumentární práci a současně tvoří důležitý most mezi českou a německou kulturou. V českém prostředí jsou postupně zpřístupňovány i práce, které původně psala německy, takže její dlouhodobý výzkum a literární tvorba oslovují nové generace čtenářů.