Olga WallóDabingová režisérka, psycholožka, překladatelka a spisovatelka

- Narození
- 10. září 1948, Praha
- Povolání
- dabingová režisérka, psycholožka, překladatelka a spisovatelka
- Vzdělání
- filozofie a psychologie na Univerzitě Karlově
- Otec
- filmový a dabingový režisér K. M. Walló
- Ocenění
- Cena Františka Filipovského za mimořádné dabingové zpracování filmu Spartakus (1997)
Kdo je Olga Walló?
Olga Walló (* 10. září 1948 v Praze) je česká dabingová režisérka, překladatelka, psycholožka, psychoterapeutka a spisovatelka. Vyrůstala v uměleckém prostředí; jejím otcem byl filmový a dabingový režisér známý jako K. M. Walló, na jehož práci později navázala. Na Univerzitě Karlově vystudovala filozofii a psychologii. Už jako velmi mladá začala pracovat s cizojazyčnými filmy: podle vlastních vzpomínek překládala v devatenácti letech a kolem dvaadvaceti let se dostala k dabingové režii. Český rozhlas uvádí, že autorskému dabingu – tedy práci zahrnující překlad, úpravu a režii českého znění – se systematicky věnovala od roku 1969.
Právě dabing se stal nejviditelnější částí její profesní dráhy. Walló neusilovala jen o doslovný převod dialogů. Zdůrazňovala rytmus řeči, herecké dýchání, význam drobných situací i kulturní převod celého filmu. Ovládá několik jazyků a nejčastěji překládala z angličtiny a němčiny; rozhlasové medailony uvádějí celkem pět jazyků. Během několika desetiletí byla podepsána pod velkým množstvím českých znění zahraničních filmů a seriálů. Za práci v dabingu získala také profesní ocenění; mezi připomínané úspěchy patří Cena Františka Filipovského za zpracování filmu Spartakus a ocenění spojená s dlouhodobým přínosem českému dabingu.
Její druhou výraznou profesní oblastí je psychologie. V rozhovorech opakovaně mluvila o tom, že se po letech intenzivní práce v audiovizi znovu více přiklonila k psychologii a psychoterapii. Obě oblasti přitom nevnímá jako úplně oddělené: dabing i terapeutická práce podle ní vyžadují pozorné naslouchání řeči, emocím a způsobu, jakým člověk vyjadřuje svůj vnitřní stav. Své zkušenosti předávala také při výuce a o dabingu psala odborně. Její profesní život tak není pouze součtem několika povolání, ale dlouhodobým zájmem o jazyk, lidskou psychiku a interpretaci.
Jako spisovatelka debutovala poměrně pozdě. Kolem padesátého roku života vydala básnickou sbírku Dlouhá zima, poté následovala próza. K jejím knihám patří rozsáhlejší rodinně laděný cyklus Věže Svatého Ducha, autobiograficky založená kniha Sekundární zisky: neutíkejte před rakovinou prsu, prózy Jak jsem zabila maminku, Na počátku byl kůň a Muž, který polykal vítr. Některé její texty byly přeloženy do dalších jazyků. Vedle knih vznikaly rovněž rozhlasové hry; Český rozhlas například uvedl její ironickou komedii Modrý medvěd.
Osobnost Olgy Walló propojuje překlad, režii, psychologii a literaturu způsobem, v němž je společným jmenovatelem práce s řečí a lidským prožíváním. V české kultuře je nejznámější jako výrazná představitelka autorského dabingu, její vlastní knihy a psychologická praxe však ukazují podstatně širší profesní profil. Důležité je také přesné rodinné určení: K. M. Walló byl podle Českého rozhlasu i brněnské encyklopedie jejím otcem, nikoli dědečkem, jak se někdy v neověřených internetových textech mylně objevuje.