Porozumění stavbě vět je základním kamenem pro zvládnutí jakéhokoli jazyka, a čeština není výjimkou. Schopnost rozlišit větu jednoduchou od souvětí nám pomáhá nejen při psaní čárky ve větě, ale také při formulování myšlenek, porozumění textu a celkově kultivovanějším projevu. Pojďme se tedy podívat na to, jaký je mezi nimi rozdíl a jak je spolehlivě poznat.
Co je věta jednoduchá?
Věta jednoduchá je taková věta, která obsahuje pouze jeden přísudek (neboli jednu základní skladební dvojici podmět-přísudek). Vyjadřuje jednu ucelenou myšlenku.
I když se jí říká „jednoduchá“, neznamená to, že musí být nutně krátká nebo chudá na informace. Může být:
- Holá: Skládá se pouze z podmětu a přísudku. (Pes štěká.)
- Rozvitá: Kromě základních větných členů obsahuje i další, rozvíjející členy (přívlastek, předmět, příslovečné určení). (Sousedův malý pes v noci hlasitě štěká na kolemjdoucí.)
- S několikanásobným větným členem: Některý větný člen je vyjádřen vícekrát. (Petr a Pavel četli. / Chlapci běhali a skákali.) I v tomto případě se stále jedná o větu jednoduchou, protože má stále jen jednu gramatickou strukturu a jeden vztah mezi podmětem a přísudkem.
Příklady jednoduchých vět
- Slunce svítí. (holá)
- Děti si hrají na hřišti. (rozvitá)
- Moje starší sestra peče výborné koláče s tvarohem a povidly. (rozvitá)
- Otec a syn opravovali staré auto. (s několikanásobným podmětem)
- Zpívala a tančila celou noc. (s několikanásobným přísudkem)
Co je souvětí?
Souvětí je spojení dvou a více vět v jeden celek. Klíčovým poznávacím znakem je, že souvětí obsahuje dva a více přísudků. Každá věta v souvětí má svůj vlastní přísudek. Tyto věty jsou k sobě navzájem vázány obsahově i gramaticky, nejčastěji pomocí spojek.
Typy souvětí
Souvětí dělíme na dva základní typy podle toho, jaký je vztah mezi větami, které ho tvoří.
Souvětí souřadné
V souvětí souřadném jsou spojeny dvě nebo více vět hlavních. To znamená, že žádná z vět není gramaticky podřízena té druhé. Každá by teoreticky mohla stát samostatně jako věta jednoduchá. Jsou si rovnocenné.
Vztahy mezi větami mohou být různé a podle nich používáme různé spojky:
- Slučovací: Maminka vařila a tatínek četl noviny. (spojky: a, i, ani, nebo, též)
- Stupňovací: Nejenže přišel pozdě, ale ještě se ani neomluvil. (spojky: ba, dokonce, nejen-ale i)
- Odporovací: Snažil jsem se, ale úkol jsem nesplnil. (spojky: ale, avšak, však, nýbrž)
- Vylučovací: Buď půjdeme do kina, nebo zůstaneme doma. (spojky: nebo, anebo, buď-nebo)
- Příčinný (důvodový): Zůstal doma, neboť byl nemocný. (spojky: neboť, vždyť, totiž)
- Důsledkový: Pršelo, proto jsme zmokli. (spojky: proto, a proto, tedy, a tak)
Souvětí podřadné
V souvětí podřadném je jedna věta hlavní (řídící) a jedna nebo více vět vedlejších (závislých). Věta vedlejší je gramaticky podřízena větě hlavní (nebo jiné větě vedlejší) a rozvíjí některý její větný člen. Nemůže stát samostatně. Na větu vedlejší se ptáme stejně jako na větný člen, který zastupuje.
- Řekl, že přijde později. (Ptáme se: Co řekl? -> Věta vedlejší předmětná)
- Počkáme, až přestane pršet. (Ptáme se: Kdy počkáme? -> Věta vedlejší příslovečná časová)
- Nevěděl, kdo to byl. (Ptáme se: Co nevěděl? -> Věta vedlejší předmětná)
- Koupil si knihu, kterou mu doporučil kamarád. (Ptáme se: Jakou knihu si koupil? -> Věta vedlejší přívlastková)
Klíčové rozdíly a jak je rozpoznat
Nejjednodušší a nejspolehlivější metodou, jak odlišit větu jednoduchou od souvětí, je spočítat přísudky. Přísudek je nejčastěji vyjádřen slovesem v určitém tvaru (např. píše, četli jsme, budeš pracovat).
Postup je jednoduchý:
- Přečtěte si celou větu/souvětí.
- Najděte v ní všechna slovesa v určitém tvaru.
- Spočítejte je.
- Jeden přísudek = Věta jednoduchá
- Můj kamarád sbírá staré poštovní známky. (1 přísudek -> věta jednoduchá)
- Dva a více přísudků = Souvětí
- Když přišel domů, hned si uvařil čaj. (2 přísudky -> souvětí)
- Slunce svítilo, ptáci zpívali a my jsme se vydali na výlet. (3 přísudky -> souvětí)
Jakmile víte, že se jedná o souvětí, můžete určit jeho typ. Zkuste se zeptat, zda mohou jednotlivé věty stát samostatně.
- „Slunce svítilo.“ a „Ptáci zpívali.“ -> Ano, mohou. Jde o souvětí souřadné.
- „Když přišel domů.“ -> Ne, tato věta sama o sobě nedává smysl. Je závislá na jiné větě. Jde o souvětí podřadné.