Daniel Adam z VeleslavínaHumanista, tiskař, nakladatel, překladatel a lexikograf

Kdo byl Daniel Adam z Veleslavína?

Daniel Adam z Veleslavína (1546–1599) byl významný český humanista, tiskař, nakladatel, překladatel, lexikograf a organizátor literárního života předbělohorských Čech. Svou vydavatelskou a jazykovou činností výrazně zasáhl do vývoje české vzdělanosti a knižní kultury druhé poloviny 16. století.

Narodil se v Praze. Studoval na pražské univerzitě, kde roku 1568 získal titul bakaláře a o rok později titul mistra. Později zde působil jako profesor historie. Roku 1576 se oženil s Annou, dcerou významného pražského tiskaře Jiřího Melantricha z Aventina, a postupně se stále více zapojoval do práce v Melantrichově tiskárně.

Po Melantrichově smrti se stal nejprve správcem a následně vlastníkem tiskárny. Vydával české i latinské knihy a kolem své dílny soustředil okruh vzdělanců, překladatelů a autorů. Jeho cílem nebylo pouze vydávání knih, ale také šíření humanistické vzdělanosti a kultivace českého jazyka.

Veleslavínova vydavatelská činnost zahrnovala historická, jazyková, lékařská, náboženská i vzdělávací díla. Zvláštní význam měly slovníky a jazykové příručky, které přizpůsoboval českému prostředí a doplňoval českou slovní zásobou, frazeologií, příslovími a synonymy. K nejznámějším patří Nomenclator quadrilinguis a Silva quadrilinguis.

Jeho nejvýznamnějším původním dílem je Kalendář historický, poprvé vydaný roku 1578 a později rozšířený v roce 1590. Kniha přinášela přehled významných historických událostí uspořádaných podle jednotlivých dnů roku a zároveň sloužila jako prostředek historického poučení.

Věnoval se rovněž překladům a redakčním úpravám cizích i starších českých děl. Podílel se například na vydání Kronik dvou o založení Země české a na řadě dalších historických a vzdělávacích publikací. Jeho zásahy do textů se často týkaly nejen obsahu, ale také jazykové a stylistické podoby.

Čeština Veleslavínových tisků byla později považována za jeden z vrcholů humanistické češtiny. Jeho jméno se proto stalo symbolem celého období a pro poslední třetinu 16. století se v českých kulturních dějinách vžil pojem „veleslavínská doba“.

Daniel Adam z Veleslavína zemřel 18. října 1599 v Praze. Po jeho smrti pokračovali v činnosti tiskárny jeho dědicové. Jeho odkaz zůstává spojen především s rozvojem českého knihtisku, jazykové kultury a humanistické vzdělanosti.