Literární teorie: Forma a obsah
Literární druh a žánr
- Literární druh: Epika (dílo má děj, příběh, časové i místní určení).
- Literární žánr: Alegorická bajka (zvířata jednají jako lidé, dílo nese ponaučení a skrytý význam) / satirický román.
- Literární forma: Próza.
Téma a hlavní myšlenka (Motivy)
- Hlavní téma: Kritika totalitních režimů, konkrétně stalinismu v Sovětském svazu. Zobrazení toho, jak se původně vznešené ideály revoluce mohou zvrhnout v diktaturu, která je ještě horší než předchozí útlak.
- Hlavní myšlenka: Varování před slepou poslušností, manipulací s davem, přepisováním historie a zneužitím moci. (Slavný citát: „Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější.“)
- Motivy: Revoluce, moc, nadvláda, práce, zrada, propaganda, hlad, klam, sedmero přikázání, píseň (Zvířata Anglie).
Časoprostor
- Čas: Nespecifikovaný (ale dějově zhruba odpovídá vývoji v SSSR od Říjnové revoluce 1917 až po Teheránskou konferenci v roce 1943).
- Prostor: Panská farma (později přejmenována na Farmu zvířat) kdesi v Anglii.
Kompoziční výstavba
- Kniha je rozdělena do 10 kapitol.
- Děj postupuje chronologicky.
- Využívá se kruhová kompozice – příběh začíná útlakem od lidí (pana Jonese) a končí útlakem od prasat, která se nakonec v chování, oblékání i chůzi lidem zcela vyrovnají. Zvířata zvenčí už nerozeznají prasata od lidí.
Vypravěč a vyprávěcí způsoby
- Typ vypravěče: Er-forma. Vševědoucí, ale nezúčastněný a objektivní vypravěč.
- Vypravěč děj nehodnotí ani nekritizuje, pouze suše konstatuje události. Tento objektivní tón umocňuje mrazivý dopad tragického děje na čtenáře.
Jazykové prostředky
- Spisovný jazyk, text je psán srozumitelně, jednoduše a čtivě.
- Personifikace: Zvířata mají lidské vlastnosti, mluví, přemýšlejí, pracují.
- Metafory a ironie: Celé dílo je vystavěno na politické satiře a ironii.
- Odborné a politické termíny: Soudruh, revoluce, rezoluce.
- Změny jazyka jako nástroj manipulace: Postupné upravování Sedmera přikázání podle potřeb vládnoucích prasat.
Děj a postavy
Hlavní postavy a jejich alegorický význam
Každá postava v knize reprezentuje konkrétní historickou osobnost nebo společenskou vrstvu z dob Sovětského svazu:
- Pan Jones: Původní majitel farmy. Krutý alkoholik. (Představuje cara Mikuláše II. a vykořisťovatelský kapitalismus/absolutismus).
- Prase Major: Inteligentní kanec, vnukne zvířatům myšlenku revoluce a naučí je píseň Zvířata Anglie. Umírá před povstáním. (Představuje V. I. Lenina a Karla Marxe).
- Prase Napoleon: Nejprve nenápadný, později se stává absolutním diktátorem. Krutý, sebestředný, manipulativní. (Představuje J. V. Stalina).
- Prase Kuliš (Snowball): Chytrý, inovativní, dobrý řečník. Plánuje stavbu mlýna. Je Napoleonem vyhnán a následně označen za zrádce a viníka všech nezdarů. (Představuje Lva Trockého).
- Prase Kvičil (Squealer): Napoleonův pobočník a hlavní mluvčí. Dokáže skvěle manipulovat s fakty a přesvědčit zvířata o čemkoliv. (Představuje státní propagandu, noviny Pravda).
- Kůň Boxer: Neobyčejně silný, pracovitý, čestný, ale naivní a hloupý. Jeho hesla jsou: „Budu pracovat ještě lépe“ a „Soudruh Napoleon má vždycky pravdu“. Nakonec se dře k smrti a je prasaty prodán na jatka. (Představuje dělnickou třídu, úderníky – stachanovštinu).
- Osel Benjamin: Nejstarší zvíře na farmě. Je cynický, umí číst, chápe, co prasata dělají, ale většinou mlčí a nezasahuje. (Představuje rezignovanou inteligenci).
- Psi: Napoleonova soukromá armáda, kterou si od štěňat tajně vychoval. Šíří strach a teror. (Představují tajnou policii KGB / NKVD).
- Ovce: Hloupé stádo, které na povel začne bečet hesla („Čtyři nohy dobré, dvě nohy špatné“) a tím přehluší jakoukoliv diskuzi. (Představují zmanipulovaný dav).
- Havran Mojžíš: Vypráví zvířatům o „Cukrové hoře“, ráji po smrti. (Představuje pravoslavnou církev a náboženství jako „opium lidstva“).
Stručný děj díla
Zvířata na Panské farmě, týraná opilým panem Jonesem, se vzbouří pod vlivem myšlenek starého kance Majora. Vyženou lidi a zavedou rovnostářský systém (tzv. animalismus) se Sedmerem přikázání. Zpočátku se všem daří dobře a farma prosperuje pod společným vedením inteligentních prasat – Napoleona a Kuliše.
Mezi Napoleonem a Kulišem však narůstá mocenský konflikt. Během hlasování o stavbě větrného mlýna Napoleon poštve na Kuliše své tajně vycvičené psy a vyžene ho z farmy. Napoleon se stává diktátorem. Veškeré neúspěchy farmy jsou svalovány na vyhnaného Kuliše. Zvířata pracují čím dál více, mají hlad, zatímco prasata tloustnou, stěhují se do domu a užívají si lidských výsad.
Propagandista Kvičil postupně tajně přepisuje Sedmero přikázání na zdi stodoly tak, aby ospravedlnil výhody prasat. Nejdůležitější pravidlo je nakonec přepsáno na: „Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější.“ V závěru knihy sedí prasata u stolu s lidmi ze sousedních farem, hrají karty, popíjejí alkohol a chodí po dvou nohách. Ostatní zvířata zvenčí oknem pozorují tuto scénu a zjišťují, že už nedokážou rozeznat tváře prasat od tváří lidí.
Kontext autorovy tvorby
- Kniha byla dokončena v roce 1943, ale kvůli spojenectví Velké Británie a SSSR během 2. světové války narazil Orwell na cenzuru a neochotu vydavatelů knihu tisknout. Vyšla až v roce 1945.
- Orwell sám byl přesvědčením demokratický socialista, ale měl hluboký odpor k totalitarismu, což pramenilo z jeho zkušeností ve Španělské občanské válce, kde viděl bezohlednost stalinistických frakcí v praxi.
Literární a kulturní kontext
- Dílo spadá do literatury 1. poloviny 20. století, s prvky světové antiutopické (dystopické) literatury.
- Dystopie je žánr, který ukazuje fiktivní společnost, jež se vyvinula špatným směrem (vláda teroru, ztráta svobody).
- Současníci a podobně tvořící autoři: Aldous Huxley (Konec civilizace / Brave New World), Jevgenij Zamjatin (My), Ray Bradbury (451 stupňů Fahrenheita).
O autorovi: George Orwell
- Vlastním jménem: Eric Arthur Blair (1903–1950).
- Britský novinář, esejista a spisovatel. Narodil se v Indii (tehdy britské kolonii), pracoval v imperiální policii v Barmě, což v něm probudilo nenávist k imperialismu.
- Žil nějaký čas na dně společnosti v Paříži a Londýně, aby poznal život chudých.
- Zemřel brzy, ve věku 46 let, na tuberkulózu.
- Další významná díla: 1984 (slavný dystopický román zavádějící pojmy jako „Velký bratr“ a „Oceánie“), Na dně v Paříži a Londýně, Hold Katalánsku.