Literární teorie: Forma a obsah

Literární druh a žánr

  • Literární druh: Epika (dílo má děj, postavy a časoprostorové zarámování).
  • Literární žánr: Fantasy román / moderní pohádka (kniha má pohádkové rysy, ale rozsahem a strukturou odpovídá románu).
  • Literární forma: Próza (přestože text obsahuje i veršované písně a básně).

Téma a hlavní myšlenka (Motivy)

  • Hlavní téma: Cesta za dobrodružstvím, boj dobra se zlem a překonání vlastního pohodlí.
  • Hlavní myšlenka: I ten nejmenší a nejobyčejnější tvor může vykonat velké a hrdinské činy. Kniha také varuje před chamtivostí a závislostí na majetku (symbolika dračího pokladu).
  • Motivy: Cesta, hrdinství, domov, přátelství, magie, poklad, příroda, chamtivost, zrada, trpaslíci, elfové.

Časoprostor

  • Čas: Třetí věk (Třetí údobí) fiktivního světa. Čas běží lineárně, děj trvá zhruba jeden rok.
  • Prostor: Fiktivní svět Středozemě. Děj začíná v Kraji (Hobitín), pokračuje přes Roklinku, Mlžné hory, Temný hvozd a Jezerní město až k Osamělé hoře (Ereboru).

Kompoziční výstavba

  • Děj postupuje chronologicky (s občasnými odbočkami, kdy vypravěč vysvětluje historii postav či míst).
  • Kniha je rozdělena do 19 kapitol.
  • Příběh tvoří ucelenou cestu z bodu A do bodu B a zpět (odpovídá anglickému podtitulu There and Back Again).

Vypravěč a vyprávěcí způsoby

  • Typ vypravěče: Er-forma (vševědoucí vypravěč).
  • Vypravěč je specifický, tzv. autorský. Působí jako laskavý průvodce, často přímo promlouvá ke čtenáři a děj občas s nadsázkou nebo humorem komentuje (což podtrhuje původní pohádkový záměr knihy).

Jazykové prostředky

  • Spisovný jazyk, bohatá a barvitá slovní zásoba.
  • Neologismy (novotvary): Tolkien vytvořil vlastní názvy a pojmy (hobit, skřet/ork, vrrk, mithril).
  • Archaismy: Zastaralá slova dodávající textu epický a historický nádech.
  • Detailní popisy: Pečlivé vykreslení krajiny, historie a rodokmenů.
  • Časté využití přímé řeči a básní či písní, které dotvářejí atmosféru a historii daných národů (zpívají je trpaslíci, elfové i skřeti).

Děj a postavy

Hlavní postavy

  • Bilbo Pytlík: Ústřední postava, hobit. Miluje klid, dobré jídlo a pohodlí svého domova. Během cesty však překvapí sám sebe – objevuje v sobě odvahu, chytrost a loajalitu. Stává se nepostradatelným členem výpravy.
  • Gandalf: Moudrý a mocný čaroděj. Iniciátor celé výpravy. Objevuje se, když je skupina v největším nebezpečí, ale často ji nechává, ať si poradí sama, aby se postavy rozvíjely.
  • Thorin Pavéza: Hrdý vůdce třinácti trpaslíků, právoplatný dědic trůnu pod Osamělou horou. Je statečný a čestný, ale podlehne „dračí nemoci“ (chamtivosti), což vede k tragickým událostem.
  • Glum: Odpudivý, prohnaný tvor žijící v temnotě pod horami. Je chorobně závislý na magickém prstenu (svém „miláškovi“). Scéna s ním a hádankami ve tmě je jednou z nejdůležitějších v knize.
  • Šmak (Smaug): Obrovský a nebezpečný drak, který kdysi vyhnal trpaslíky z Osamělé hory a ukradl jim poklad. Je inteligentní, lstivý a marnivý.
  • Bard Lučištník: Člověk z Jezerního města, hrdina, který nakonec zabije draka Šmaka.

Stručný děj díla

Klidný život hobita Bilba Pytlíka naruší příchod čaroděje Gandalfa a třinácti trpaslíků vedených Thorinem Pavézou. Ti Bilba najmou jako „lupiče“ na nebezpečnou výpravu. Cílem je získat zpět trpasličí království a obrovský poklad ukrytý v Osamělé hoře, který hlídá strašlivý drak Šmak.

Během dlouhé cesty Středozemí zažívá skupina řadu dobrodružství. Uniknou zlobrům (kteří na slunci zkamení), projdou domovem elfů Roklinkou a jsou zajati skřety v Mlžných horách. Při útěku před skřety se Bilbo ztratí, spadne do temných jeskyní a potká Gluma. V soutěži v hádankách nad Glumem vyhraje a získá kouzelný prsten, který ho činí neviditelným. Právě prsten mu později několikrát zachrání život a pomůže mu zachránit i trpaslíky (např. před obřími pavouky nebo lesními elfy).

Když dorazí k Osamělé hoře, Bilbo pronikne dovnitř a promluví s drakem Šmakem. Rozzuřený drak odletí zničit Jezerní město, kde je ale zabit Bardem Lučištníkem. Trpaslíci získají horu, ale Thorin, oslněný bohatstvím, se odmítá o poklad rozdělit s lidmi a elfy, kteří přišli o domovy. Hrozící válku mezi elfy, lidmi a trpaslíky přeruší útok společného nepřítele – obrovské armády skřetů a vrrků. Vypukne tzv. Bitva pěti armád. Spojenci za pomoci orlů a kožoměnce Beorna zvítězí. Thorin v bitvě umírá, ale před smrtí se smíří s Bilbem. Bilbo se nakonec vrací domů do Kraje s truhličkou zlata, a hlavně se zkušenostmi a příběhy na celý život.

Společensko-historický a literární kontext

Kontext vzniku díla a směr

  • Kniha byla poprvé vydána v roce 1937 ve Velké Británii.
  • Tolkien dílo původně začal psát a vyprávět jen jako pohádku na dobrou noc pro své děti. Úspěch knihy ho ale přiměl svět dále rozvíjet.
  • Hobit je průkopníkem a základním kamenem žánru high fantasy (epická fantasy odehrávající se v kompletně vymyšleném světě s vlastními pravidly, rasami a historií).
  • Inspiraci autor čerpal z germánské, severské a keltské mytologie (např. epos Beowulf nebo Edda) a ze staroanglických textů.

Literární současníci

  • C. S. Lewis: Autor Letopisů Narnie. Společně s Tolkienem působili na univerzitě v Oxfordu a patřili do neformálního literárního klubu Inklings, kde si svá díla navzájem předčítali a kritizovali.
  • Mezi další autory píšící v podobné době s prvky fantastiky a alegorie patřil např. George Orwell (Farma zvířat) nebo Antoine de Saint-Exupéry (Malý princ).

O autorovi: J. R. R. Tolkien

  • Celým jménem: John Ronald Reuel Tolkien (1892–1973).
  • Byl to britský spisovatel, filolog a významný univerzitní profesor staroangličtiny na univerzitě v Oxfordu.
  • Byl geniálním jazykovědcem. Miloval slova a jako koníček vytvářel umělé jazyky (včetně jejich gramatiky a historie), z nichž nejznámější je elfština. Svět Středozemě de facto vymyslel proto, aby jeho vymyšlené jazyky měly kde „žít“.
  • Bojoval v první světové válce (zažil krvavou bitvu na Sommě). Zkušenosti s válkou, ztráta přátel a vnímání zla se silně odrazily v jeho literární tvorbě.
  • Další významná díla: trilogie Pán prstenů (Společenstvo Prstenu, Dvě věže, Návrat krále), epos Silmarillion (vydán posmrtně jeho synem Christopherem, jedná se o soubor mýtů z dávné historie Středozemě).