J. R. R. Tolkien: Pán prstenů I – Společenstvo prstenu (rozbor k maturitě)

O autorovi a kontextu

• John Ronald Reuel Tolkien se narodil roku 1892 v Bloemfonteinu v Jižní Africe, vyrůstal však v Anglii.
• Byl významným filologem, lingvistou a univerzitním profesorem, působil na Oxfordské univerzitě.
• Specializoval se na starou a střední angličtinu, severské mýty a germánské jazyky, což výrazně ovlivnilo jeho tvorbu.
• Účastnil se první světové války, zkušenost s válkou se nepřímo odráží v jeho pojetí zla, utrpení i hrdinství.
• Patří k zakladatelům moderní fantasy literatury, vytvořil rozsáhlý propracovaný svět zvaný Středozem.
• Jeho dílo čerpá z mytologie, středověkých eposů, křesťanské symboliky i z vlastního jazykového a historického systému.
• Pán prstenů vznikal ve 30. a 40. letech 20. století, vydán byl v letech 1954 až 1955.
• Román volně navazuje na knihu Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky.
• Další významná díla autora: Hobit, Silmarillion, Nedokončené příběhy, Děti Húrinovy.
• Tolkien bývá spojován s okruhem oxfordských autorů zvaným Inklings, kam patřil také C. S. Lewis.

Rozbor díla, forma a jazyk

• Vypravěč: dílo je psáno převážně v er-formě, vypravěč sleduje děj z vnější perspektivy, ale často se přibližuje prožívání jednotlivých postav, hlavně hobitů.
• Kompozice: román má převážně chronologickou kompozici, děj postupuje od Bilbovy oslavy přes útěk z Kraje až po rozpad Společenstva.
• Členění: kniha tvoří první část trilogie, sama je však vnitřně uzavřená, obsahuje úvod, cestu, vytvoření Společenstva i první velký zlom příběhu.
• Tempo vyprávění: střídá se pomalejší popisná část s rychlejšími dobrodružnými pasážemi. Tolkien věnuje velkou pozornost krajině, historii a atmosféře míst.
• Jazyk: spisovný, bohatý, místy až slavnostní; vedle toho se v hovorech hobitů objevuje jednodušší a civilnější vyjadřování.
• Styl: epický, obrazný, detailní, často využívá popisy přírody, historických souvislostí a legend.
• Jazykové vrstvy: řeč různých národů je odlišena stylově, hobiti mluví prostěji, elfové vznešeněji, trpaslíci důrazně a mužské postavy často slavnostně.
• Umělecké prostředky: epiteton, metafora, symbolika světla a tmy, kontrast bezpečného domova a nebezpečné cesty, písně a vložené legendy.
• Motivy: cesta, prsten, pokušení, přátelství, věrnost, strach, odvaha, domov, smrtelnost a naděje.
• Zvláštnost stylu: autor vytváří dojem skutečné dávné historie pomocí map, rodokmenů, názvů míst, písní a umělých jazyků.

Postavy a charakteristika

• Frodo Pytlík: hlavní hrdina, hobit, který zdědí Prsten po Bilbovi. Je nenápadný, citlivý, statečný a postupně na sebe bere těžký úděl nositele Prstenu.
• Samvěd Křepelka: Frodův oddaný přítel a služebník, věrný, praktický, obětavý, představuje obyčejné, ale mimořádně pevné dobro.
• Gandalf: mocný čaroděj, moudrý průvodce a ochránce, který rozpozná nebezpečí Prstenu a organizuje odpor proti Sauronovi.
• Aragorn: hraničář zvaný Chodec, statečný a zkušený bojovník, později se ukazuje jako dědic královského rodu lidí.
• Meriadok Brandorád a Peregrin Bral: Merry a Pipin, hobití přátelé, kteří zpočátku působí lehkovážně, ale projeví odvahu a loajalitu.
• Legolas: elfský princ, výborný lučištník, představuje elfskou vznešenost, bystrost a spojení s přírodou.
• Gimli: trpaslík, silný a hrdý bojovník, zpočátku nedůvěřivý vůči elfům, postupně však navazuje přátelství s Legolasem.
• Boromir: syn správce Gondoru, statečný, ale vnitřně rozpolcený, podlehne pokušení moci Prstenu.
• Bilbo Pytlík: Frodův příbuzný, který kdysi Prsten našel, jeho osud ukazuje dlouhodobý zhoubný vliv Prstenu.
• Galadriel: mocná elfská paní z Lothlórienu, moudrá a vznešená, odolá pokušení Prstenu.
• Elrond: pán Roklinky, moudrý elfský vládce, svolává radu, na níž se rozhoduje o dalším osudu Prstenu.
• Sauron: hlavní nepřítel, temný vládce, v prvním díle vystupuje spíše jako hrozba a moc než jako přímá jednající postava.
• Glum: v tomto díle se objevuje spíše nepřímo jako bývalý držitel Prstenu, jeho osud varuje před ničivou silou moci.

Děj a obsah

Děj začíná v poklidném Kraji, kde hobit Bilbo Pytlík slaví své narozeniny. Po oslavě nečekaně odchází a zanechává svému synovci Frodovi tajemný Prsten. Čaroděj Gandalf postupně zjistí, že jde o Jeden prsten, do něhož temný vládce Sauron vložil část své moci. Prsten je proto nutné ukrýt a nakonec zničit.

Frodo opouští Kraj spolu se Samem, později se k nim přidávají Merry a Pipin. Cesta má nejprve podobu útěku před Černými jezdci, kteří slouží Sauronovi a pátrají po Prstenu. Hrdinové putují přes nebezpečné krajiny a postupně si uvědomují, že na jejich úkolu závisí osud celé Středozemě.

Na cestě se setkávají s Aragornem, který je vede do Roklinky. Zde se koná Elrondova rada, jeden z klíčových momentů knihy. Zástupci různých národů rozhodnou, že Prsten nelze použít ani bezpečně ukrýt, jediným řešením je jeho zničení v Hoře osudu. Vzniká Společenstvo prstenu, které tvoří devět členů.

Společenstvo se vydává na jih. Neuspěje při pokusu překročit hory přes Caradhras, a proto zvolí cestu skrze temné podzemí Morie. Zde odhalí zkázu trpasličí říše a střetnou se s nepřáteli. V dramatickém vrcholu této části padá Gandalf v boji s balrogem, aby ostatní zachránil.

Po útěku z Morie nachází Společenstvo odpočinek v elfské říši Lothlórien. Galadriel poskytne členům rady i dary, které budou později důležité. Frodo zde znovu silně pociťuje tíhu Prstenu i vlastní osamění.

V poslední části putuje Společenstvo po řece. Postupně se prohlubuje napětí, hlavně kvůli Boromirovi, kterého láká možnost použít Prsten jako zbraň proti nepříteli. Boromir se pokusí Froda přimět, aby mu Prsten vydal. Tím se ukáže, že ani dobý úmysl člověka neochrání před pokušením moci.

Frodo si uvědomí, že cesta s větší skupinou je příliš nebezpečná, a rozhodne se pokračovat sám. Nakonec ho ale následuje Sam, který ho odmítne opustit. Kniha končí rozpadem Společenstva, smrtí Boromira v boji a zajetím Merryho a Pipina skřety. Děj tak směřuje k pokračování ve druhém díle.

• Zápletka: odhalení pravé podstaty Prstenu a rozhodnutí, že Frodo musí uprchnout z Kraje.
• Postupné komplikace: pronásledování Černými jezdci, nebezpečí na cestě, rada v Roklince, náročná výprava Společenstva.
• Vyvrcholení: Moria a Gandalfův pád, poté Boromirův pokus získat Prsten.
• Rozuzlení první části: Frodo a Sam odcházejí sami, Společenstvo se rozpadá.

Hlavní myšlenka a přijetí díla

• Hlavní myšlenkou románu je, že moc korumpuje a i dobrý člověk může podlehnout pokušení, pokud chce ovládat druhé.
• Dílo zdůrazňuje význam přátelství, věrnosti, pokory a odvahy. O osudu světa nerozhodují jen mocní hrdinové, ale i zdánlivě obyčejní jedinci.
• Tolkien ukazuje, že skutečné hrdinství nespočívá jen v síle, ale také v ochotě nést břemeno, vzdát se moci a vytrvat.
• Román lze chápat i jako obraz boje civilizace proti zlu, chaosu a ničení, zároveň ale není jednoduchou alegorií konkrétní historické události.
• V době vydání bylo dílo přijato velmi pozitivně, i když část kritiky zpočátku pohlížela na fantasy s nedůvěrou.
• Postupně se z knihy stal světový kultovní text, který zásadně ovlivnil podobu moderní fantasy literatury, her i filmu.
• Dnes je Pán prstenů považován za jedno z nejvýznamnějších děl fantastické prózy 20. století.
• Nejznámější adaptací je filmová trilogie režiséra Petera Jacksona, první díl měl premiéru roku 2001 pod názvem Pán prstenů: Společenstvo Prstenu.
• Existují také rozhlasové, divadelní a animované adaptace, ale právě Jacksonova filmová verze výrazně rozšířila popularitu díla mezi novými generacemi čtenářů.