O myších a lidech (John Steinbeck) – rozbor díla k maturitě

O autorovi a kontextu

• John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii, zemřel roku 1968 v New Yorku.
• Pocházel z prostředí, které dobře znal život dělníků, farmářů a lidí na okraji společnosti, právě proto se ve své tvorbě často věnoval sociálním problémům.
• Studoval na Stanfordově univerzitě, studium však nedokončil. Vystřídal různá zaměstnání, pracoval i manuálně, což ovlivnilo jeho realistické zobrazování světa práce.
• Proslavil se jako autor děl zobrazujících život chudých Američanů v době hospodářské krize.
• Roku 1962 získal Nobelovu cenu za literaturu.
• Patří do americké prózy 20. století, jeho tvorba je spojována se sociálním realismem, místy i s naturalismem.
• Jeho díla často zachycují boj člověka o přežití, rozpad iluzí a konflikt mezi snem a skutečností.
• O myších a lidech vyšlo roku 1937 a patří k jeho nejznámějším a nejčastěji čteným dílům.
• Další významná díla:
  • Hrozny hněvu, román o osudech vystěhovaných farmářů během hospodářské krize
  • Na východ od ráje, rozsáhlý román o rodinných vztazích, vině a svobodné vůli
  • Pláň Tortilla
  • Perla
  • Krátké panování Pipina IV.

Rozbor díla, forma a jazyk

• Vypravěč: dílo je psáno ve 3. osobě, tedy v er-formě.
• Typ vypravěče: vypravěč je převážně objektivní, popisuje prostředí, jednání i dialogy, ale zároveň umožňuje čtenáři nahlédnout do pocitů postav.
• Kompozice: děj je převážně chronologický, bez složitých časových posunů.
• Stavba: novela je rozdělena do několika kapitol, které působí skoro jako divadelní obrazy, děj je soustředěný, má rychlý spád a směřuje k tragickému závěru.
• Jednota místa a času: děj se odehrává během krátké doby a v omezeném prostoru, hlavně na ranči a v jeho okolí.
• Jazyk: jazyk je poměrně jednoduchý, úsporný a věcný, odpovídá sociálnímu postavení postav.
• Jazykové vrstvy:
  • spisovné vypravěčské pasáže
  • hovorový jazyk v dialozích
  • místy slang a nespisovné vyjadřování, které podporuje autenticitu prostředí
• Dialogy: mají zásadní význam, odhalují povahu postav, jejich sny, frustrace i společenské postavení.
• Popisy: Steinbeck velmi působivě pracuje s popisem přírody a prostředí, kontrastuje klid krajiny s tvrdostí lidského života.
• Motivy:
  • sen o vlastním domově a svobodě
  • samota a izolace
  • odpovědnost silnějšího za slabšího
  • násilí a bezmoc
  • zvířata jako symbol slabosti a zranitelnosti
• Název: odkazuje na verš skotského básníka Roberta Burnse, smyslem je myšlenka, že i dobře míněné lidské plány často ztroskotají.

Postavy a charakteristika

• George Milton
  • menší, bystrý, praktický a opatrný muž
  • stará se o Lennieho, někdy je na něj přísný, ale ve skutečnosti k němu cítí odpovědnost a náklonnost
  • představuje rozum, zkušenost a snahu přežít v tvrdém světě
• Lennie Small
  • tělesně velmi silný, ale mentálně zaostalý
  • je dobrosrdečný, dětsky důvěřivý a závislý na Georgovi
  • má rád hebké věci, nerozumí však vlastní síle, a právě to vede k tragickým následkům
  • symbolizuje nevinnost i nebezpečí neovládané síly
• Candy
  • starý rančerský pomocník s postiženou rukou
  • bojí se, že se stane nepotřebným
  • jeho osud ukazuje, jak společnost zachází se slabými a stárnoucími lidmi
• Curley
  • syn majitele ranče
  • agresivní, nejistý, konfliktní a žárlivý
  • potřebuje si dokazovat moc, často vyvolává spory
• Curleyho žena
  • v díle nemá vlastní jméno, což zdůrazňuje její postavení a osamělost
  • ostatní ji vnímají hlavně jako problém a nebezpečí
  • ve skutečnosti je nešťastná, nenaplněná a touží po pozornosti a lepším životě
• Slim
  • respektovaný, klidný a rozvážný dělník
  • má přirozenou autoritu a jako jeden z mála chápe George i Lennieho
  • působí jako morální opora příběhu
• Crooks
  • černošský stájník, izolovaný kvůli rasové diskriminaci
  • inteligentní, hořký a nedůvěřivý
  • jeho postava zdůrazňuje téma samoty a sociálního vyloučení
• Carlson
  • pragmatický, citově chladnější dělník
  • jeho jednání ukazuje tvrdost prostředí, v němž se soucit často vytrácí

Děj a obsah

George a Lennie putují spolu za prací po Kalifornii. Jsou to sezonní dělníci, kteří se od ostatních liší tím, že drží při sobě. George se stará o Lennieho, který je sice fyzicky velmi silný, ale kvůli mentálnímu postižení se nedokáže orientovat v běžných situacích a opakovaně způsobuje problémy. Oba muži sdílejí sen, že si jednou koupí vlastní malý statek, kde budou žít svobodně a nezávisle.

Po příchodu na ranč se seznamují s ostatními dělníky. Už od začátku je patrné napětí, hlavně kvůli Curleymu, který si potřebuje dokazovat převahu. Lennie zaujme svou silou, zároveň však působí podezřele svou mlčenlivostí a zvláštním chováním. Na ranči se postupně ukazuje, že téměř každá postava je nějak osamělá a vnitřně nenaplněná.

George vypráví Lenniemu jejich vysněný plán o vlastním domově. Tento sen se na chvíli zdá být reálný, když se k nim chce přidat Candy se svými úsporami. Naděje na lepší budoucnost tak zesílí. Dočasně se přidává i Crooks, který také touží uniknout samotě a ponížení, brzy si však uvědomí, že takový sen je v daném světě téměř nedosažitelný.

Napětí vrcholí ve chvíli, kdy Lennie nechtěně zabije Curleyho ženu. Chtěl se pouze dotýkat jejích vlasů, protože ho přitahují hebké věci, ale když žena začne křičet, v panice jí zlomí vaz. Tato událost znamená definitivní zánik všech plánů. Sen o vlastním domově se rozpadá a z Lennieho se stává pronásledovaný člověk.

George ví, že pokud Lennieho dopadnou ostatní, čeká ho krutá smrt. Najde ho na předem domluveném místě u řeky, mluví s ním o jejich snu a potom ho zastřelí sám. Jeho čin je tragický a ambivalentní, je v něm zároveň láska, soucit, bezmoc i rezignace. Závěr novely patří k nejsilnějším momentům celé knihy.

• Zápletka: příchod George a Lennieho na nový ranč, snaha začít znovu a udržet tajemství o Lennieho minulých problémech.
• Postupné komplikace: konflikty s Curleym, osamělost ostatních postav, sílící pocit, že sen o lepším životě je křehký.
• Vyvrcholení: Lennie nechtěně zabije Curleyho ženu.
• Rozuzlení: George Lennieho zabije dřív, než ho dostihne rozzuřený dav.

Hlavní myšlenka a přijetí díla

• Hlavní poselství: člověk potřebuje blízkost, přátelství a naději, ale společenská realita bývá krutá a sny chudých lidí často zanikají.
• Dílo ukazuje, že osamělost není výjimečný stav, ale běžná zkušenost mnoha lidí, a to bez ohledu na věk, pohlaví či postavení.
• Silná je i myšlenka amerického snu, který se jeví jako dosažitelný, ale pro lidi na okraji společnosti zůstává většinou jen iluzí.
• Novela klade otázky po odpovědnosti, milosrdenství a hranicích lidskosti.
• V době vzniku bylo dílo ceněno pro svou aktuálnost, sociální citlivost a silný emotivní účinek.
• Dnes je pokládáno za klasiku americké literatury a často se čte ve školách, protože je srozumitelné, krátké a tematicky velmi silné.
• Dílo bývá také diskutováno kvůli drsnému jazyku, násilí a citlivým tématům, přesto patří k nejvýznamnějším textům moderní literatury.
• Adaptace:
  • divadelní adaptace vznikaly opakovaně, samotná novela má svou stavbou k dramatu velmi blízko
  • známá je filmová adaptace z roku 1939
  • významná je také filmová adaptace z roku 1992, v níž hrál a režíroval Gary Sinise
• Pro maturitu je důležité: všimnout si kontrastu mezi snem a realitou, tématu přátelství, osamělosti a tragického závěru, který není jen osobním selháním postav, ale i důsledkem společenských podmínek.