Každý, kdo píše, se s tím někdy setkal. Přečtete si po sobě větu nebo odstavec a zarazí vás to – jedno slovo se tam objevuje znovu a znovu. Většina z nás má v hlavě zafixováno, že opakování slov je stylistická chyba. Je to ale vždycky pravda? A pokud ano, jak se jí efektivně vyhnout? Podívejme se na to, kdy je opakování na škodu a kdy naopak může být mocným nástrojem.
Kdy je opakování nežádoucí a proč
Nejčastěji je opakování slov, zejména v krátkém textovém úseku, vnímáno negativně. Takový text působí neohrabaně, monotónně a prozrazuje omezenou slovní zásobu autora. Čtenáře to ruší a zpomaluje, protože jeho mozek musí neustále zpracovávat stejnou informaci, což narušuje plynulost čtení.
Představte si například větu: „Náš nový produkt je skvělý produkt, protože tento produkt řeší problémy našich zákazníků.“
Takový styl nejenže zní amatérsky, ale také zbytečně natahuje text, aniž by přinášel novou hodnotu. Nechtěné opakování slov (odborně nazývané také tavtologie na úrovni lexika) je jedním z nejčastějších prohřešků v textech začínajících autorů, ale nevyhýbá se ani zkušenějším pisatelům, kteří si po sobě text pečlivě nezkontrolují.
Hlavní důvody, proč se nežádoucímu opakování vyhnout:
- Monotónnost: Text ztrácí dynamiku a stává se nudným.
- Nedostatek elegance: Působí to, jako by autor neznal jiná slova.
- Snížená čtivost: Čtenář se může v textu ztrácet a musí vynaložit více úsilí na pochopení smyslu.
Kdy je opakování naopak přínosné
Existují však situace, kdy je opakování slov záměrné a plní důležitou funkci. V takovém případě se z chyby stává účinný stylistický prostředek.
1. Zdůraznění a gradace (emocionální apel) Opakování může sloužit k zesílení myšlenky nebo emoce. V literatuře, projevech nebo marketingu se s ním setkáváme často.
- „Byl to boj. Boj na život a na smrt.“
- „Svoboda je základ. Svoboda je naděje. Svoboda je to, za co musíme usilovat.“ Tento typ opakování (například anafora – opakování slov na začátku veršů či vět) dodává textu rytmus a naléhavost.
2. Zajištění srozumitelnosti a jednoznačnosti V odborných, technických nebo právních textech je přesnost klíčová. Použití synonyma by mohlo vést k nejasnostem nebo dokonce změnit význam. Pokud se v textu smlouvy píše o „nájemci“, je lepší tento termín důsledně opakovat, než ho střídat se slovy jako „uživatel“ nebo „obyvatel bytu“, která nemusí být právně ekvivalentní. Opakování zde slouží přehlednosti a zamezuje chybné interpretaci.
3. Vytváření rytmu a soudržnosti V poezii a umělecké próze se opakování používá k vytvoření specifického rytmu, atmosféry nebo jako leitmotiv, který propojuje různé části díla. Vzpomeňme na refrény v písních nebo básních – jejich úkolem je právě opakovat klíčovou myšlenku a dodat skladbě strukturu.
4. V textech pro děti V dětské literatuře je opakování zásadní. Pomáhá dětem lépe se orientovat v příběhu, zapamatovat si postavy a události a předvídat, co se stane dál. Opakující se fráze a motivy jim dodávají pocit jistoty.
Jak se vyhnout nechtěnému opakování
Pokud jste zjistili, že vaše opakování slov není záměrným stylistickým prvkem, ale chybou, existuje několik způsobů, jak text vylepšit.
1. Použijte synonyma Nejjednodušší a nejčastější řešení. Místo slova dům můžete použít stavba, budova, sídlo, obydlí, stavení. Dejte si však pozor, aby synonymum vždy přesně zapadalo do kontextu a stylu textu. Ne každé synonymum je plně zaměnitelné.
2. Využijte zájmena Nahraďte podstatné jméno zájmenem (on, ona, to, jeho, ten, který, jenž…).
- Místo: „Petr přišel domů. Petr si uvařil večeři.“
- Lépe: „Petr přišel domů a uvařil si večeři.“ nebo „Když Petr přišel domů, uvařil si večeři.“
3. Změňte větnou stavbu Někdy je nejlepším řešením celou větu přeformulovat. Spojte dvě krátké věty v jedno souvětí nebo změňte slovosled.
- Místo: „Koupil jsem si knihu. Ta kniha byla velmi napínavá.“
- Lépe: „Koupil jsem si velmi napínavou knihu.“ nebo „Kniha, kterou jsem si koupil, byla velmi napínavá.“
4. Nahraďte slovo obecnějším nebo konkrétnějším výrazem Místo opakování slova pes můžete použít zvíře, mazlíček, tvor (obecnější) nebo jezevčík, štěně, šampion (konkrétnější).
5. Slovo jednoduše vynechte Pokud je z kontextu jasné, o čem mluvíte, někdy je možné slovo úplně vypustit (tzv. elipsa).
- Místo: „První kapitola byla nudná, druhá kapitola už byla lepší.“
- Lépe: „První kapitola byla nudná, druhá už byla lepší.“
Opakování slov není samo o sobě chybou. Je to nástroj, který může textu uškodit, ale i výrazně pomoci. Klíčem je záměr. Zatímco nechtěné opakování svědčí o stylistické nejistotě, vědomé a funkční opakování je znakem vyzrálého a sebevědomého autora. Až budete příště psát jakýkoli text, zkuste se na opakující se slova zaměřit. Možná zjistíte, že malá úprava dokáže váš projev pozvednout o úroveň výš.