Zabiják je naturalistický román o tom, jak se člověk může postupně propadnout z poctivé práce do bídy, závislosti a společenského dna. Émile Zola nesleduje jen osud jedné ženy, ale celý mechanismus prostředí: chudobu, alkohol, dědičnost, špatné bydlení, tlak města a vztahy, které člověka pomalu ničí.
Základní údaje
| Autor | Émile Zola |
|---|---|
| Originální název | L’Assommoir |
| Rok vydání | 1877 |
| Literární druh | epika |
| Žánr | naturalistický sociální román |
| Literární období | realismus a naturalismus |
| Cyklus | Rougon-Macquartové |
| Prostředí | dělnické čtvrti Paříže, prádelny, hospody, chudinské byty |
| Hlavní téma | alkoholismus, chudoba, sociální úpadek, dědičnost, rozpad rodiny |
Autor a kontext
Émile Zola je hlavní představitel francouzského naturalismu. Naturalismus navazuje na realismus, ale jde ještě dál: ukazuje člověka jako bytost ovlivněnou dědičností, prostředím a sociálními podmínkami. Zola chtěl psát téměř jako vědec, tedy pozorovat člověka v určitém prostředí a ukázat, jak na něj působí tlak společnosti, bídy a tělesných pudů.
Zabiják patří do románového cyklu Rougon-Macquartové. V centru děje stojí Gervaisa Macquartová, žena z chudých poměrů, která se snaží žít slušně, pracovat a vytvořit domov, ale prostředí ji postupně stahuje dolů.
Děj
Gervaisa Macquartová přichází do Paříže se svým milencem Lantierem a dvěma syny. Žijí chudě, ale Gervaisa má jednoduchý sen: mít práci, klid, trochu jídla a nebýt bita. Lantier ji však opustí a uteče s jinou ženou. Gervaisa zůstává sama s dětmi a musí se živit jako pradlena.
Později se seznámí s klempířem Coupeauem. Ten zpočátku nepije, je pracovitý a k Gervaise se chová dobře. Vezmou se a narodí se jim dcera Nana. Nějakou dobu to vypadá, že by Gervaisa mohla žít šťastně. Díky pomoci kováře Goujeta, který ji tiše miluje, si otevře vlastní prádelnu. Je to vrchol jejího života: má práci, jistou úctu okolí a pocit, že se vypracovala.
Zlom nastane, když Coupeau spadne při práci ze střechy. Dlouho se léčí, zvykne si na nečinnost a začne pít. Z pracovitého muže se stává opilec, který utrácí peníze a ničí rodinu. Do Gervaisina života se navíc vrací Lantier. Nastěhuje se k nim, nechává se živit a spolu s Coupeauem postupně projídá a propíjí výsledky Gervaisiny práce.
Gervaisa se zadlužuje, ztrácí zákaznice i prádelnu. Dříve byla hrdá a pracovitá, ale únava, bída a beznaděj ji lámou. Začíná také pít. Domácnost se rozpadá, Nana utíká z domova a Coupeau končí jako troska sužovaná alkoholickými záchvaty. Gervaisa se propadá až na dno, živoří v bídě, hladoví a nakonec umírá osamělá a opuštěná. Její sen o malém slušném životě končí úplným zničením.
Postavy
| Postava | Charakteristika |
|---|---|
| Gervaisa Macquartová | Hlavní hrdinka. Pracovitá, citlivá, touží po klidném životě. Postupně ji zničí chudoba, dluhy, alkohol a špatné vztahy. |
| Coupeau | Gervaisin manžel. Zpočátku dobrý řemeslník, po úrazu propadne nečinnosti a alkoholu. |
| Lantier | Gervaisin bývalý milenec. Pohodlný, sobecký, příživnický. Vrací se a rozkládá její domácnost. |
| Goujet | Kovář, který Gervaisu miluje. Je pracovitý, poctivý a představuje možnost lepšího života, kterou Gervaisa nedokáže využít. |
| Nana | Dcera Gervaisy a Coupeaua. Vyrůstá v rozpadlé rodině a utíká z domova. Její osud pokračuje v dalším Zolově románu. |
Témata a motivy
| Alkohol | Hlavní ničivá síla románu. „Zabiják“ označuje hospodu i alkohol, který postupně zabíjí tělo, vůli i rodinu. |
|---|---|
| Chudoba | Postavy nemají skutečnou rezervu. Stačí úraz, dluh nebo špatné rozhodnutí a celý život se zhroutí. |
| Prostředí | Pařížská dělnická čtvrť není jen kulisa. Tlačí na postavy, omezuje je a pomáhá jejich úpadku. |
| Dědičnost | Zola ukazuje, že sklony k slabosti, závislosti a úpadku se mohou přenášet v rodině. |
| Rozpad snu | Gervaisa nechce bohatství, jen obyčejný klid. Právě tragické je, že ani tak malý sen nedokáže udržet. |
Kompozice, vypravěč a jazyk
| Kompozice | Chronologické vyprávění sleduje vzestup a postupný pád Gervaisy: opuštění, manželství, prádelna, dluhy, alkohol, bída, smrt. |
|---|---|
| Vypravěč | Er-forma, neosobní vypravěč. Působí pozorovatelsky, často až dokumentárně. |
| Jazyk | Věcný, konkrétní, místy drsný. Zola využívá dělnickou mluvu, detaily prostředí a naturalistické popisy těla, špíny, hladu i opilství. |
| Styl | Naturalistický: důraz na prostředí, biologii, sociální podmínky, pudy a postupný rozklad člověka. |
Interpretace
Zabiják není jen moralita o tom, že alkohol je špatný. Zola ukazuje mnohem širší problém: člověk z chudých poměrů se může snažit, ale pokud nemá oporu, peníze, vzdělání ani bezpečné prostředí, stačí málo a propadne se. Gervaisa není líná ani zlá. Je tragická tím, že její dobrá vůle nestačí proti prostředí, ve kterém žije.
Román je silný také tím, že neidealizuje chudé. Dělnické prostředí ukazuje se soucitem, ale bez romantiky: lidé si pomáhají, pomlouvají se, pijí, milují, podvádějí, pracují i ubližují. Naturalismus zde znamená pohled bez příkras.
Co říct u maturity
Zabiják je naturalistický román Émila Zoly z roku 1877. Patří do cyklu Rougon-Macquartové a zachycuje osud Gervaisy Macquartové, pradleny z pařížské dělnické čtvrti. Gervaisa touží po klidném a poctivém životě, provdá se za Coupeaua a otevře si prádelnu. Po Coupeauově úrazu se ale rodina začne rozpadat: manžel propadne alkoholu, vrací se bývalý milenec Lantier, přibývají dluhy a Gervaisa ztrácí práci, domov i vlastní důstojnost. Dílo ukazuje vliv prostředí, bídy, alkoholu a dědičnosti na člověka. Hlavní myšlenkou je, že člověk není vždy svobodným pánem svého osudu, protože ho silně formují sociální podmínky.
Nejdůležitější k zapamatování
- Autorem je Émile Zola.
- Dílo vyšlo roku 1877.
- Jde o naturalistický sociální román.
- Hlavní postavou je Gervaisa Macquartová.
- Děj se odehrává v pařížském dělnickém prostředí.
- Hlavním motivem je alkohol jako ničivá síla.
- Coupeau se po úrazu mění z pracujícího muže v alkoholika.
- Lantier představuje pohodlnost, příživnictví a rozklad domácnosti.
- Zola ukazuje vliv prostředí, dědičnosti a sociální bídy.
- Hlavní myšlenka: i obyčejný sen o slušném životě může v nelidských podmínkách skončit tragédií.