Poslední přání je povídkový soubor ze světa Zaklínače, který představuje Geralta z Rivie jako profesionálního lovce nestvůr. Nejde ale jen o fantasy s meči a příšerami. Sapkowski využívá pohádkové motivy, ironii a temný humor k tomu, aby ukázal složitější otázky: kdo je skutečné monstrum, jestli je možné zůstat neutrální, jak funguje předsudek a proč člověk často hledá jednoduché zlo tam, kde je problém mnohem hlubší.
Základní údaje
| Autor | Andrzej Sapkowski |
|---|---|
| Originální název | Ostatnie życzenie |
| Rok vydání | 1993 |
| Literární druh | epika |
| Žánr | fantasy, povídkový cyklus, temná fantasy |
| Období | současná polská literatura, moderní fantasy |
| Kompozice | rámcová stavba: povídky jsou prokládány částmi Hlas rozumu |
| Hlavní postava | Geralt z Rivie |
| Hlavní téma | hranice mezi člověkem a monstrem, osud, předsudky, morální volba, nemožnost čisté neutrality |
Autor a kontext
Andrzej Sapkowski je polský autor fantasy literatury. Proslavil se především cyklem o zaklínači Geraltovi z Rivie. Jeho fantasy není jen dobrodružná, ale také ironická, drsná a často společensky kritická. Sapkowski si bere motivy ze slovanské mytologie, pohádek a evropských legend, ale obrací je naruby. Princezny nejsou vždy nevinné, nestvůry nejsou vždy zlé a hrdina nemá jistotu, že zvolí správně.
Poslední přání je důležité hlavně jako vstup do zaklínačského světa. Čtenář poznává Geralta, jeho povolání, morální kodex, vztah ke kouzelníkům, lidem i nestvůrám. Soubor zároveň připravuje důležité vztahy pro další knihy, hlavně vztah Geralta a čarodějky Yennefer.
Děj a obsah
Dílo nemá jeden souvislý románový děj. Je složeno z povídek, které spojuje postava Geralta z Rivie a rámcové části Hlas rozumu. V nich Geralt po jednom ze svých zranění odpočívá v chrámu bohyně Melitelé a postupně se vrací ke svým předchozím dobrodružstvím.
| Část | Podstatný děj a význam |
|---|---|
| Zaklínač | Geralt přijíždí do Wyzimy, kde má zbavit princeznu Add přeměny ve strigu. Nejde ji jen zabít, ale pokusit se ji odčarovat. Povídka ukazuje Geralta jako profesionála, který není obyčejný vrah nestvůr. |
| Zrnko pravdy | Geralt potká Nivellena, muže proměněného v netvora. Příběh připomíná Krásku a zvíře, ale je temnější. Ukazuje, že vnější podoba nemusí odpovídat skutečné vině nebo lidskosti. |
| Menší zlo | Geralt se ocitne mezi čarodějem Stregoborem a Renfri. Obě strany mají vlastní pravdu i vlastní krutost. Geralt se snaží zůstat neutrální, ale nakonec musí jednat. Tady vzniká jeho pověst „řezníka z Blavikenu“. |
| Otázka ceny | Geralt je přítomen na hostině královny Calanthé v Cintře. Řeší se sňatek princezny Pavetty, kletba rytíře Dunyho a zákon překvapení. Tato povídka je důležitá pro pozdější osud Geralta a Ciri. |
| Konec světa | Geralt a básník Marigold přijíždějí do Dol Blathanna, kde se střetnou se sylvánem Torqueem a elfy. Povídka ukazuje úpadek starých ras, kolonizaci světa lidmi a hořkost těch, kteří jsou vytlačováni na okraj. |
| Poslední přání | Geralt a Marigold se dostanou k džinovi. Marigold je zraněn a Geralt vyhledá čarodějku Yennefer. Ta chce džina ovládnout, ale riskuje život. Geralt vysloví poslední přání, které spojí jeho osud s Yennefer. |
| Hlas rozumu | Rámcové části v chrámu Melitelé propojují povídky. Geralt odpočívá, setkává se s kněžkou Nenneke a přemýšlí o svém životě, práci a vztazích. |
Postavy
| Postava | Charakteristika |
|---|---|
| Geralt z Rivie | Zaklínač, lovec nestvůr. Je fyzicky upraven mutacemi, lidé se ho často bojí nebo jím pohrdají. Přesto má vlastní morální zásady a často je lidštější než ti, kdo ho nazývají monstrem. |
| Yennefer | Mocná čarodějka, krásná, inteligentní, hrdá a nebezpečná. Její vztah s Geraltem je vášnivý, konfliktní a osudový. |
| Marigold | Básník a Geraltův přítel. Přináší humor, lehkost a kontrast k Geraltově zdrženlivosti. |
| Nenneke | Kněžka v chrámu Melitelé. Pečuje o Geralta a zná ho lépe než většina ostatních. |
| Renfri | Princezna a vyhnankyně spojená s motivem Sněhurky. Není čistě obětí ani čistě zlem. Nutí Geralta rozhodnout se mezi dvěma špatnými možnostmi. |
| Calanthé, Pavetta, Duny | Postavy z Cintry. Jejich příběh souvisí se zákonem překvapení a s Geraltovým budoucím osudem. |
Témata a motivy
| Monstrum | Ne každá nestvůra je zlá a ne každý člověk je dobrý. Sapkowski často převrací očekávání. |
|---|---|
| Menší zlo | Geralt odmítá volit mezi zly, ale svět ho k rozhodnutí stejně donutí. Neutralita zde naráží na realitu. |
| Osud | Zákon překvapení a poslední přání naznačují, že některé vztahy a události člověk nedokáže jednoduše ovládat. |
| Předsudek | Geralt je odmítán jako mutant, elfové jsou vytlačováni lidmi, odlišnost je často automaticky chápána jako hrozba. |
| Parodie pohádek | Autor pracuje s motivy Krásky a zvířete, Sněhurky nebo zakletého prince, ale dává jim drsnější a dospělejší význam. |
Kompozice, vypravěč a jazyk
| Kompozice | Povídkový cyklus s rámcem. Jednotlivé příběhy fungují samostatně, ale dohromady skládají obraz Geraltova světa a charakteru. |
|---|---|
| Vypravěč | Er-forma, většinou soustředěná na Geralta a jeho situaci. |
| Jazyk | Živý, dialogický, ironický, často hovorový. Sapkowski kombinuje vznešené fantasy motivy s praktickou, drsnou a někdy až hospodskou mluvou. |
| Styl | Temná fantasy, ironie, nadsázka, akce, morální dilema, převracení pohádkových schémat. |
Interpretace
Poslední přání ukazuje svět, kde jednoduché rozdělení na dobro a zlo nefunguje. Geralt je zaklínač, tedy člověk vytvořený k zabíjení nestvůr, ale často se ukáže, že největší krutost nepochází od příšer. Lidé v knize bývají pověrčiví, zbabělí, vypočítaví nebo násilní, zatímco některé „nestvůry“ mají vlastní důvod, bolest nebo lidskost.
Důležité je také Geraltovo postavení. Je potřebný, protože chrání lidi před nebezpečím, ale zároveň je odmítaný jako mutant. Tím se z něj stává postava na hranici: není úplně člověk ani nestvůra, nepatří nikam, ale právě proto vidí svět střízlivěji než ostatní.
Název Poslední přání odkazuje k závěrečné povídce s džinem, ale symbolicky i k touze změnit osud. Geralt svým přáním zachrání Yennefer a zároveň s ní spojí svůj život. V knize se tak vedle akce a ironie objevuje i téma osudové lásky, kterou nelze jednoduše vysvětlit rozumem.
Co říct u maturity
Zaklínač: Poslední přání je fantasy povídkový soubor polského autora Andrzeje Sapkowského. Hlavní postavou je Geralt z Rivie, zaklínač a profesionální lovec nestvůr. Kniha je vystavěna jako soubor samostatných příběhů propojených rámcovými částmi Hlas rozumu, v nichž Geralt odpočívá v chrámu Melitelé. V jednotlivých povídkách bojuje se strigou, potkává prokletého Nivellena, řeší konflikt Renfri a Stregobora, účastní se hostiny v Cintře a setkává se s Yennefer. Dílo využívá pohádkové a mytologické motivy, ale převrací je do temnější a dospělejší podoby. Hlavní myšlenkou je, že skutečné zlo nebývá vždy tam, kde ho čekáme, a že člověk se často musí rozhodovat v situaci, kde neexistuje čistě správná možnost.
Nejdůležitější k zapamatování
- Autorem je Andrzej Sapkowski.
- Jde o polskou fantasy a povídkový cyklus.
- Hlavní postavou je Geralt z Rivie, zaklínač a lovec nestvůr.
- Dílo je propojeno rámcovými částmi Hlas rozumu.
- Sapkowski pracuje s pohádkami a mýty, ale převrací jejich význam.
- Klíčová témata jsou monstrum, předsudek, osud, menší zlo, neutralita a morální volba.
- Geralt je outsider: lidé ho potřebují, ale zároveň se ho bojí.
- Povídka Menší zlo ukazuje, že neutralita někdy není možná.
- Povídka Otázka ceny je důležitá kvůli zákonu překvapení.
- Závěrečná povídka Poslední přání spojuje osud Geralta a Yennefer.