Zdravý nemocný je slavná komedie francouzského klasicismu, v níž Molière zesměšňuje hypochondrii, slepou důvěru v lékaře, rodinné sobectví i sňatky z rozumu. Hlavní postavou je Argan, bohatý měšťan přesvědčený, že je vážně nemocný. Ve skutečnosti je ale jeho největší nemocí strach, sebestřednost a ochota věřit každému, kdo se tváří učeně.
Základní údaje
| Autor | Molière, vlastním jménem Jean-Baptiste Poquelin |
|---|---|
| Originální název | Le Malade imaginaire |
| Rok uvedení | 1673 |
| Literární druh | drama |
| Žánr | komedie, satirická hra, komedie-balet |
| Literární období | francouzský klasicismus |
| Prostředí | dům bohatého měšťana Argana |
| Hlavní téma | hypochondrie, falešná učenost, pokrytectví, rodinné vztahy, sňatek z lásky a z rozumu |
Autor a kontext
Molière patří k nejvýznamnějším dramatikům světové literatury. Proslavil se komediemi, v nichž odhaloval lidské vady: lakotu, pokrytectví, snobství, hloupost, přetvářku nebo falešnou zbožnost. Jeho postavy nejsou jen směšné, ale často i nebezpečné, protože svou posedlostí ubližují okolí.
Zdravý nemocný je Molièrova poslední hra. Autor v ní kritizuje dobové lékařství, které často působilo učeněji, než bylo skutečně účinné. Lékaři v díle mluví latinsky, vystupují důležitě a působí jako autority, ale často nerozumějí člověku ani jeho skutečným problémům. Komika tedy nevzniká jen z Arganovy hypochondrie, ale i z toho, jak snadno se odborná póza může stát nástrojem moci.
Děj
Hlavní postavou je Argan, bohatý měšťan, který je přesvědčený, že trpí mnoha nemocemi. Neustále počítá léky, klystýry a účty od lékařů. Jeho život se točí kolem vlastního těla a strachu ze smrti. Přitom působí spíš zdravě, jen je posedlý představou, že bez lékařů nepřežije.
Argan má dceru Angélique, která miluje mladíka Cléanta. Otec však její city nebere vážně. Chce ji provdat za Thomase Diafoira, syna lékaře. Důvod není láska ani štěstí dcery, ale Arganův vlastní prospěch: kdyby měl v rodině lékaře, měl by podle sebe trvalou péči zadarmo.
Proti tomuto plánu stojí služka Toinette. Je chytrá, pohotová a jako jedna z mála vidí situaci jasně. Nebojí se Arganovi odporovat, ironizuje jeho nemoci a snaží se ochránit Angélique před nešťastným sňatkem. Toinette je komická postava, ale zároveň představuje zdravý rozum.
Do děje vstupuje také Arganova druhá manželka Béline. Navenek se tváří jako starostlivá choť, ale ve skutečnosti myslí hlavně na majetek. Chce, aby Argan odkázal jmění jí a aby své dcery poslal do kláštera. Její láska je tedy jen maska. Argan jí však slepě věří, protože rád poslouchá to, co potvrzuje jeho vlastní představy.
Bratr Béralde se snaží Arganovi domluvit. Vysvětluje mu, že není tak nemocný, jak si myslí, a že lékařům věří přehnaně. Zastává rozum, míru a lidskost. Argan ho ale dlouho odmítá poslouchat, protože jeho strach je silnější než argumenty.
Toinette nakonec vymyslí zkoušku. Argan má předstírat smrt, aby zjistil, kdo ho skutečně miluje. Když se Béline dozví, že Argan zemřel, místo smutku projeví radost a začne myslet na dědictví. Tím se odhalí její pokrytectví. Naopak Angélique je zdrcená a ukáže, že otce opravdu miluje, i když jí ubližoval.
Argan konečně pochopí, kdo při něm stojí. Souhlasí se sňatkem Angélique a Cléanta, ale má jednu podmínku: Cléante se má stát lékařem. Nakonec se situace vyřeší komicky. Arganovi je navrženo, aby se lékařem stal sám. Závěr má podobu parodického obřadu, při němž je Argan směšně „povýšen“ na lékaře. Hra tak končí veselou nadsázkou, ale kritika lidské hlouposti a sebeklamu zůstává velmi ostrá.
Postavy
| Postava | Charakteristika |
|---|---|
| Argan | Hypochondr, který se považuje za těžce nemocného. Je sobecký, směšný, snadno ovlivnitelný, ale ne vyloženě zlý. |
| Angélique | Arganova dcera. Miluje Cléanta a chce se vdát z lásky, ne podle otcova výhodného plánu. |
| Toinette | Služka, nejchytřejší postava hry. Je vtipná, odvážná, praktická a odhaluje pravdu, kterou ostatní nechtějí vidět. |
| Béline | Arganova druhá žena. Předstírá péči a lásku, ale ve skutečnosti jí jde o majetek. |
| Béralde | Arganův bratr. Zastupuje rozum, střízlivost a kritický pohled na lékařskou autoritu. |
| Cléante | Mladík zamilovaný do Angélique. Představuje upřímnou lásku. |
| Thomas Diafoirus | Neohrabaný syn lékaře, vybraný jako ženich pro Angélique. Je karikaturou učené hlouposti. |
Témata a motivy
| Hypochondrie | Arganova posedlost nemocemi je zdrojem komiky, ale i problémem, protože ovládá celou rodinu. |
|---|---|
| Kritika lékařů | Lékaři jsou ukázáni jako lidé, kteří více spoléhají na fráze, latinu a autoritu než na skutečnou pomoc. |
| Sňatek z lásky | Angélique a Cléante chtějí rozhodovat o vlastním životě, zatímco Argan vidí manželství prakticky. |
| Pokrytectví | Béline předstírá lásku, ale zkouška Arganovy smrti ukáže její pravou tvář. |
| Zdravý rozum | Toinette a Béralde vidí skutečnost jasněji než společensky výše postavené postavy. |
Kompozice, jazyk a styl
| Kompozice | Hra má tři dějství a využívá klasickou komediální zápletku: překážka lásky, převleky, odhalení pokrytce a smírný závěr. |
|---|---|
| Jazyk | Živý, dialogický, ironický. Komika vzniká z přehánění, slovních střetů, opakování a kontrastu mezi učenou mluvou a skutečnou hloupostí. |
| Styl | Satirický a komický. Molière baví diváka, ale zároveň přes smích kritizuje společnost. |
| Princip komiky | Hlavní postava je posedlá jednou představou a kvůli ní ztrácí soudnost. Ostatní postavy na této slabosti vydělávají nebo ji napravují. |
Interpretace
Zdravý nemocný není jen hra o člověku, který si namlouvá nemoci. Argan je směšný proto, že nedokáže rozlišit skutečnou péči od vypočítavosti, lásku od přetvářky a odbornost od prázdné pózy. Jeho strach z nemoci způsobuje, že přehlíží skutečné nemoci svého domu: sobectví, manipulaci a nedostatek důvěry.
Molière ukazuje, že autorita sama o sobě nestačí. Lékařský titul, učená slova nebo společenské postavení nezaručují moudrost. Skutečně rozumné postavy jsou naopak Toinette a Béralde, tedy lidé, kteří se řídí zkušeností, úsudkem a lidskostí.
Co říct u maturity
Zdravý nemocný je komedie Molièra z roku 1673 a patří do francouzského klasicismu. Hlavní postavou je Argan, bohatý měšťan a hypochondr, který je přesvědčený, že trpí vážnými nemocemi. Chce provdat dceru Angélique za syna lékaře, aby měl v rodině zdravotní péči. Angélique však miluje Cléanta. Služka Toinette a bratr Béralde se snaží Arganovi otevřít oči. Zkouška s předstíranou smrtí odhalí, že manželka Béline ho nemiluje a jde jí jen o peníze, zatímco dcera ho má opravdu ráda. Dílo kritizuje hypochondrii, slepou víru v autority, falešnou učenost a pokrytectví. Zároveň brání zdravý rozum, opravdovou lásku a schopnost vidět věci takové, jaké jsou.
Nejdůležitější k zapamatování
- Autorem je Molière.
- Dílo vzniklo roku 1673.
- Jde o komedii francouzského klasicismu.
- Hlavní postavou je Argan, hypochondr posedlý vlastními nemocemi.
- Hra kritizuje dobové lékařství, falešnou učenost a slepou důvěru v autority.
- Angélique chce sňatek z lásky, Argan ji chce provdat z praktického zájmu.
- Toinette představuje chytrý, praktický a lidský rozum.
- Béline je pokrytecká manželka, které jde o dědictví.
- Komika vzniká z přehánění, převleků, odhalování pravdy a Arganovy posedlosti.
- Hlavní myšlenka: člověk může být tělesně zdravý, ale zaslepený strachem, sobectvím a hloupostí.