Žert – rozbor díla k maturitě

1) Základní informace o díle

  • Autor: Milan Kundera
  • Název: Žert
  • Rok vydání: 1967
  • Literární druh a žánr: epika, román, společenský a psychologický román
  • Kompozice: nechronologická, mozaikovitá, střídání vypravěčů
  • Téma: zneužití moci, totalitní ideologie, vina a trest, pomsta, náhoda v lidském životě
  • Motivy: žert, dopis, stranická moc, vyloučení, pomsta, láska, minulost, paměť

2) Literární a historický kontext

Román Žert vznikl v období uvolnění v Československu v 60. letech 20. století. Kriticky se vyrovnává s obdobím stalinských represí padesátých let a s fungováním komunistické ideologie. Dílo bylo po roce 1968 zakázáno a autor se stal nežádoucí osobou.

Milan Kundera ve svých dílech často zkoumá vztah jednotlivce k dějinám, náhodu jako určující faktor osudu a neschopnost člověka ovládnout důsledky vlastních činů.

3) Stručný děj

Hlavním hrdinou románu je Ludvík Jahn, student vysoké školy a přesvědčený komunista. V rámci milostné korespondence pošle své přítelkyni pohlednici s ironickým textem, který má být nevinným žertem. Text je však vyložen jako politicky nepřátelský.

Následkem tohoto „žertu“ je Ludvík vyloučen z komunistické strany i z vysoké školy a poslán do pomocných technických praporů. Jeho život se zásadně změní, ztratí budoucnost, postavení i iluze.

Po letech se Ludvík vrací a plánuje pomstu vůči Pavlu Zemánkovi, který tehdy sehrál klíčovou roli při jeho odsouzení. Pomsta má spočívat ve svedení Zemánkovy manželky Heleny. Plán se však mine účinkem a ukazuje se jako prázdný a zbytečný.

4) Kompozice a vypravěč

  • Vypravěči: Ludvík Jahn, Helena, Jaroslav, Kostka
  • Forma vyprávění: ich-forma, střídání perspektiv
  • Časová rovina: prolínání minulosti a přítomnosti
  • Funkce kompozice: ukazuje rozdílné pohledy na stejné události a relativitu pravdy

5) Charakteristika hlavních postav

Ludvík Jahn

  • hlavní postava románu
  • inteligentní, ironický, původně idealistický komunista
  • po vyloučení ze strany zatrpklý a posedlý myšlenkou pomsty
  • postupně zjišťuje, že minulost nelze napravit

Pavel Zemánek

  • bývalý Ludvíkův spolužák
  • představitel dogmatické moci a kariérismu
  • zároveň postava, která sama ztrácí vliv a význam

Helena

  • Zemánkova manželka
  • naivní, citově prázdná
  • stává se nástrojem Ludvíkovy pomsty

Jaroslav

  • Ludvíkův přítel
  • oddán lidovým tradicím a folkloru
  • představuje jiný typ víry a životních hodnot

Kostka

  • věřící křesťan
  • zastává smíření a odpuštění
  • kontrast k Ludvíkově touze po pomstě

6) Prostředí a čas

  • Prostředí: univerzitní město, vojenské prostředí, moravské město
  • Společenský rámec: komunistický režim, politické procesy, ideologická kontrola
  • Čas: 50. a 60. léta 20. století

7) Téma a hlavní myšlenky

Žert jako osudový moment: Jediná věta, míněná ironicky, dokáže zničit lidský život. Román ukazuje, jak totalitní moc potlačuje humor a individualitu.

Pomsta: Pomsta nepřináší zadostiučinění ani spravedlnost. Ludvík zjišťuje, že minulost nelze odčinit a že viníci i oběti se v čase proměňují.

Dějiny a náhoda: Lidské osudy jsou formovány náhodami, které člověk neumí předvídat ani ovládnout.

8) Jazyk a styl

  • ironický a analytický styl
  • filozofické úvahy o dějinách a lidské paměti
  • střídání vážného tónu s ironií
  • psychologická hloubka postav

9) Literární prostředky

  • Ironie: základní princip díla
  • Kontrast: ideály mládí vs. realita moci
  • Symbol: žert jako spouštěč osudu
  • Polyfonie: více hlasů a perspektiv

10) Aktuálnost díla

Žert je aktuální i dnes. Varuje před ideologickou zaslepeností, mocí institucí nad jednotlivcem a nebezpečím, kdy humor a ironie přestávají být tolerovány.