Aegon IV. Targaryen

Aegon IV. Targaryen byl jedenáctým králem na Železném trůnu z dynastie Targaryenů. Byl synem krále Viseryse II. Targaryena a Larry Rogare z Lysu. Do dějin vstoupil jako jeden z nejhorších panovníků rodu Targaryenů a získal přezdívku Aegon Nehodný.

Jeho vláda nebyla obdobím obnovy, míru ani slávy. Aegon IV. byl král posedlý vlastními touhami, mocí, ženami, hostinami a osobními křivdami. Zatímco někteří Targaryeni ničili říši válkou nebo šílenstvím, Aegon ji rozkládal pomalu: sobectvím, urážkami, intrikami a rozhodnutími, jejichž následky přežily jeho vlastní smrt.

Největší ranou, kterou království způsobil, byla legitimizace jeho levobočků na smrtelné posteli. Tento čin položil základy pozdějším konfliktům známým jako Blackfyrovy rebelie, které po mnoho generací ohrožovaly vládu jeho právoplatných potomků.

Vzhled a povaha

V mládí byl Aegon považován za pohledného prince. Měl typické targaryenské rysy, světlé vlasy a fialové oči, a působil silně, sebejistě a přitažlivě. Uměl být okouzlující, zábavný a štědrý, pokud mu to přinášelo obdiv nebo potěšení.

S věkem se však jeho vzhled i povaha zhoršovaly. Aegon se stal obézním, nemocným a odpudivým mužem, jehož tělo ničily přemíra jídla, pití a neřestí. Stejně jako jeho tělo chátrala i jeho vláda. Král byl náladový, krutý, závistivý a neschopný myslet na cokoli jiného než na vlastní uspokojení.

Aegon IV. nebyl šílený stejným způsobem jako někteří pozdější Targaryeni. Jeho nebezpečí spočívalo v tom, že byl dostatečně chytrý na to, aby škodil záměrně, ale příliš sobecký na to, aby myslel na následky. Miloval lichotky, nenáviděl odpor a často trestal ty, kteří mu připomínali jeho vlastní slabost.

Historie

Dětství a původ

Aegon se narodil roku 135 p. D. jako nejstarší syn prince Viseryse Targaryena a Larry Rogare. Jeho otec byl mladší bratr krále Aegona III. a později se stal jedním z nejschopnějších mužů své doby. Viserys II. byl rozumný, pracovitý a politicky nadaný muž, který dlouho sloužil říši jako pobočník krále.

Aegon však po otci nezdědil jeho smysl pro povinnost. Už jako mladý princ dával přednost radovánkám, ženám a osobní slávě. Místo aby se učil vládnout, hledal potěšení. Místo aby budoval spojenectví, vytvářel urážky a nepřátelství.

Jeho mladší bratr Aemon Targaryen, později známý jako Dračí rytíř, byl naopak zosobněním rytířské cti. Aemon byl statečný, ušlechtilý a oddaný službě. Právě srovnávání s Aemonem Aegona celý život dráždilo a živilo jeho závist.

Manželství s Naerys

Aegon byl oženěn se svou sestrou Naerys Targaryen. Jejich manželství však nebylo šťastné. Naerys byla jemná, zbožná a křehká žena, která se k Aegonově povaze vůbec nehodila. Toužila po klidném a duchovním životě, zatímco Aegon vyhledával hostiny, milenky a tělesné požitky.

Aegon svou manželku často ponižoval a nedbal na její zdraví. Naerys mu porodila syna Daerona a dceru Daenerys, ale těhotenství ji vyčerpávala a ohrožovala její život. Přesto Aegon neprojevoval ohleduplnost ani lásku.

U dvora se později šířily řeči, že princ Daeron není Aegonovým synem, ale synem Aemona Dračího rytíře. Tyto zvěsti Aegon sám podporoval, protože Daerona neměl rád. Nikdy však nebyly prokázány a Daeron byl všeobecně uznáván jako jeho právoplatný dědic.

Princ a svůdce

Ještě před nástupem na trůn byl Aegon známý svými milostnými skandály. Měl mnoho milenek z různých rodů i společenských vrstev. Některé byly urozené dámy, jiné pocházely z nižší šlechty nebo z cizích měst. Aegon v nich nehledal skutečnou lásku, ale obdiv, dobrodružství a vlastní uspokojení.

Jeho vztahy často končily neštěstím. Ženy, které si získaly jeho přízeň, mohly na čas získat vliv a bohatství, ale jakmile Aegona omrzely, byly odloženy stranou. Jeho milostný život vyvolával skandály, narušoval spojenectví mezi rody a plodil děti, jejichž původ se později stal politickou zbraní.

Z Aegonových levobočků se později nejvíce proslavili takzvaní Velcí bastardi. Mezi nimi byli Daemon Blackfyre, Aegor Rivers zvaný Hořkocel, Brynden Rivers zvaný Krvekrk a Shiera Seastar.

Nástup na trůn

Aegon se stal králem roku 172 p. D. po smrti svého otce Viseryse II. Viserys vládl krátce, ale byl považován za schopného panovníka. Po něm však přišel na trůn muž, který měl schopnosti ničit více než budovat.

Aegon IV. zdědil království, které bylo po předchozích vládách relativně stabilní. Sedm království už nebylo v troskách jako po Tanci draků a říše měla možnost pokračovat v míru. Aegon však tuto příležitost promarnil.

Jeho dvůr se stal místem soupeření, lichocení a úplatků. Král rozdával přízeň podle nálady, odměňoval ty, kteří mu sloužili v jeho požitcích, a odstrkoval ty, kteří se snažili jednat rozumně. Místo spravedlivé vlády přinášel chaos a nedůvěru.

Vláda Aegona Nehodného

Aegonova vláda byla poznamenána korupcí, osobními spory a královou neschopností ovládat vlastní vášně. Panovník se více zajímal o své milenky, hostiny a pomstu než o blaho říše. Rozhodnutí často činil podle toho, kdo mu právě lichotil nebo kdo jej urazil.

Mnozí lordi se snažili získat královu přízeň tím, že mu nabízeli dary, peníze nebo vlastní příbuzné. Aegon tím oslaboval důstojnost koruny a proměňoval královský dvůr v místo ponížení a pokrytectví.

Přesto nebyl Aegon zcela bez politického instinktu. Dokázal poznat slabosti druhých a uměl je využívat. Často však nepoužíval svou inteligenci k posílení říše, ale k tomu, aby škodil lidem, které neměl rád. Nejvíce tím trpěl jeho vlastní syn Daeron.

Spor s Daeronem

Princ Daeron byl pravým opakem svého otce. Byl vzdělaný, rozumný, umírněný a schopný myslet na budoucnost království. Právě proto jej Aegon neměl rád. Daeron mu připomínal povinnost, zdrženlivost a odpovědnost – tedy vše, čím Aegon pohrdal.

Aegon opakovaně zpochybňoval Daeronův původ a naznačoval, že jeho skutečným otcem mohl být Aemon Dračí rytíř. Tím zaséval pochybnosti o následnictví a ohrožoval stabilitu dynastie. Zvěsti o Daeronově původu se později staly jedním z argumentů příznivců Daemona Blackfyra.

Daeron přesto zůstal Aegonovým dědicem. Byl právoplatným synem královny Naerys a oficiálním následníkem Železného trůnu. Aegonova nenávist však poškodila jeho postavení ještě dříve, než se stal králem.

Daemon Blackfyre

Nejvýznamnějším z Aegonových levobočků byl Daemon, syn Daeny Targaryen, známé jako Vzdorovitá. Daemon byl mimořádně krásný, silný a schopný bojovník. Mnozí v něm viděli pravého dědice staré targaryenské síly.

Aegon mu daroval meč Blackfyre, valyrijskou čepel Aegona Dobyvatele. Tento dar měl obrovský symbolický význam, protože Blackfyre byl královským mečem rodu Targaryenů. Tím Aegon nevědomky – nebo možná záměrně – posílil Daemonovo postavení proti Daeronovi.

Daemon později přijal jméno Blackfyre a stal se zakladatelem vedlejší větve rodu. Po Aegonově smrti se jeho potomci a příznivci stali hlavní hrozbou pro legitimní targaryenskou linii.

Velcí bastardi

Aegon IV. zplodil mnoho levobočků, ale několik z nich získalo mimořádný význam. Daemon Blackfyre se stal symbolem válečnické krásy a nároku založeného na krvi i meči. Aegor Rivers, zvaný Hořkocel, byl prudký a hrdý muž, který později podporoval Blackfyrovu věc.

Brynden Rivers, známý jako Krvekrk, byl naopak spojen s druhou stranou rodinného konfliktu. Byl chytrý, tajemný a nebezpečný, a později se stal jednou z nejvlivnějších postav říše. Shiera Seastar byla proslulá svou krásou, původem a zvláštním kouzlem, které kolem ní vytvářelo mnoho pověstí.

Tito bastardi nebyli jen vedlejšími dětmi zhýralého krále. Stali se politickými postavami, kolem nichž se tvořily frakce, nenávisti a budoucí války.

Smrt a poslední rozhodnutí

Aegon IV. zemřel roku 184 p. D. v Králově přístavišti. Na konci života byl těžce nemocný, obézní a zničený vlastními neřestmi. Jeho smrt však nebyla koncem problémů, které způsobil.

Na smrtelné posteli učinil jedno z nejnebezpečnějších rozhodnutí v dějinách rodu Targaryenů: legitimizoval všechny své levobočky. Tím jim dal právo nosit jméno Targaryen nebo odvozená rodová jména a otevřel dveře sporům o následnictví.

Po jeho smrti nastoupil na trůn Daeron II. Targaryen. Ačkoli byl Daeron schopným a rozumným králem, musel vládnout ve stínu otcových činů. Aegonova poslední pomsta tak dopadla nejen na jeho syna, ale na celé Sedm království.

Dědictví Aegona IV.

Aegon IV. nezůstal v paměti jako velký král, dobyvatel ani obnovitel. Jeho jméno se stalo symbolem královské zkaženosti. Přezdívka Nehodný nevznikla náhodou – vystihovala způsob, jakým promarnil důstojnost svého úřadu.

Jeho největším dědictvím nebyly stavby, zákony ani vítězství, ale rozkol. Legitimizace bastardů vedla k Blackfyrovým rebeliím, které po generace trhaly říši a stavěly Targaryeny proti vlastním příbuzným.

Aegon IV. byl král, který ukázal, že říši nemusí zničit jen válka nebo dračí oheň. Někdy stačí jeden slabý, sobecký a mstivý panovník, který místo budoucnosti království myslí jen na vlastní touhy.

Zajímavosti

• Aegon IV. byl synem Viseryse II. Targaryena a Larry Rogare.
• Do dějin vstoupil pod přezdívkou Aegon Nehodný.
• Jeho manželkou byla jeho sestra Naerys Targaryen.
• Jeho mladší bratr Aemon Targaryen byl slavný rytíř známý jako Dračí rytíř.
• Aegon šířil pochybnosti o původu svého syna Daerona, čímž oslabil následnictví.
• Daeron II. byl jeho právoplatným dědicem a po Aegonově smrti nastoupil na trůn.
• Aegon měl mnoho levobočků, z nichž nejvýznamnější byli známí jako Velcí bastardi.
• Nejslavnějším z nich byl Daemon Blackfyre, kterému Aegon daroval meč Blackfyre.
• Na smrtelné posteli Aegon legitimizoval všechny své levobočky.
• Tento čin vedl k pozdějším Blackfyrovým rebeliím, které dlouho ohrožovaly vládu Targaryenů.
• Aegon IV. neměl žádného draka, protože draci vymřeli už za vlády Aegona III.