Ve spisovné češtině je správně pouze tvar bychom. Podoba bysme (případně „bysme“, „by jsme“) je nespisovná, typická pro běžnou mluvu, a do školních prací, úředních textů, publicistiky ani odborného psaní nepatří.
Co je správně: bychom × bysme
- bychom – spisovné (správné v psaném i formálním projevu)
- bysme – nespisovné (hovorové, obecněčeské)
Tvar bychom je 1. osoba množného čísla podmiňovacího způsobu (kondicionálu): používáme ho, když mluvíme za „my“ a vyjadřujeme podmínku, přání nebo hypotézu.
Jak to funguje v praxi (příklady)
Správné spisovné věty:
- Bychom to udělali, kdyby byl čas.
- Řekli bychom vám to hned, ale nevíme jistě.
- Bychom rádi přišli, jenže už máme program.
Nespisovné (do formálního textu nevhodné):
- Bysme to udělali, kdyby byl čas.
- Řekli bysme vám to hned…
Častá chyba: „by jsme“ (psaní zvlášť)
Lidé někdy píšou „by jsme“ v domnění, že jde o spojení částice by a tvaru jsme. Ve spisovné češtině se však v 1. osobě množného čísla používá jednoslovný tvar bychom.
Správně tedy:
- Udělali bychom to.
- Bychom to udělali.
Nikoli:
- Udělali by jsme to.
- By jsme to udělali.
Proč lidé říkají „bysme“
Podoba bysme je rozšířená hlavně v obecné češtině (zejména v Čechách). V rychlé mluvě je pro mnoho mluvčích přirozená, protože zní „lehčeji“ než bychom. To ale nemění nic na tom, že ve spisovném projevu je třeba volit tvar bychom.
Rychlá pomůcka
Jakmile mluvíte za „my“ a jde o podmiňovací způsob, napište vždy bychom. Pokud vám do věty „samovolně“ naskakuje bysme, berte to jako signál, že přepínáte do hovorové roviny.
Malé srovnání (užitečné pro jistotu)
- já – bych
- ty – bys
- on/ona/ono – by
- my – bychom
- vy – byste
- oni – by