Ludvík AškenazyNovinář, básník, prozaik, dramatik a autor moderních pohádek
Kdo byl Ludvík Aškenazy?
Ludvík Aškenazy (1921–1986) byl český novinář, prozaik, dramatik, scenárista a autor literatury pro děti; věnoval se také poezii. Narodil se 24. února 1921 v Českém Těšíně do česko-židovské rodiny. Dětství a středoškolská léta prožil převážně v tehdejší polské Stanislavi a poté studoval slovanskou filologii a dějiny na univerzitě ve Lvově. Jeho studia přerušila druhá světová válka.
Po německém útoku na Sovětský svaz se dostal na východ až do Kazachstánu, kde krátce působil jako učitel. Roku 1942 vstoupil do československé vojenské jednotky v SSSR a válku prožil jako příslušník československého zahraničního vojska. Válečná zkušenost a zkušenost židovské rodiny se později opakovaně promítaly do jeho prózy i rozhlasové tvorby, často však nikoli pateticky, nýbrž prostřednictvím každodenních situací, jemné ironie a soustředění na osudy obyčejných lidí.
Po roce 1945 pracoval v Československém rozhlase jako reportér a zahraničněpolitický komentátor. Jeho nejranější knihy vycházely z reportážní a publicistické práce a nesly i dobové ideologické rysy. Od poloviny padesátých let se však stále výrazněji prosazovala jeho osobitá beletrie. Aškenazy vynikl především v kratších útvarech – povídkách, etudách a pohádkách – v nichž spojoval realitu s fantazií, lyrizaci s humorem a dětský pohled s tématy určenými i dospělému čtenáři.
K jeho známým knihám patří Dětské etudy, Ukradený měsíc, Psí život, Putování za švestkovou vůní aneb Pitrýsek, Černá bedýnka a Praštěné pohádky. Právě moderní pohádka se stala jednou z nejcharakterističtějších oblastí jeho tvorby. Tradiční pohádkové principy proměňoval pomocí současného prostředí, absurdního nápadu, slovní hry a laskavého, někdy melancholického humoru. Vedle prózy psal rozhlasové a divadelní hry a podílel se také na filmových scénářích, mimo jiné na filmu Křik režiséra Jaromila Jireše.
Po invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 odešel s rodinou do exilu. Žil nejprve v Mnichově, kde intenzivně spolupracoval s německými rozhlasovými stanicemi a pro bavorský rozhlas vytvořil velké množství pohádek. Později se přestěhoval do italského Bolzana. V německy psané tvorbě pokračoval především jako autor dětské literatury; za knihu Wo die Füchse Blockflöte spielen získal roku 1977 významné německé ocenění za literaturu pro mládež.
Ludvík Aškenazy zemřel 18. března 1986 v Bolzanu. Jeho tvorba zůstává pozoruhodná schopností překračovat hranice mezi publicistikou a beletrií, literaturou pro děti a dospělé i mezi vážným tématem a poetickou hrou. V české literatuře 20. století má výrazné místo jako mistr krátké prózy a moderní pohádky.