Kýbl
Když jdete pro vodu, vezmete si „kýbl“, nebo „kbelík“? Pro mnoho z nás je první možnost naprosto přirozená. Toto slovo přitom není žádná novinka. Do češtiny se dostalo z němčiny, konkrétně ze slova der Kübel. V češtině zdomácnělo díky dlouhodobému kontaktu s němčinou a dodnes patří k běžné nespisovné či hovorové slovní zásobě. Dnes je „kýbl“ pro mnohé mluvčí úplně obyčejné slovo, i když jeho spisovnějším protějškem zůstává „kbelík“.
Kvér
Podobný osud potkal i slovo „kvér“, označující pušku nebo obecněji střelnou zbraň. I ono má kořeny v němčině, konkrétně ve slově das Gewehr. Do češtiny proniklo především vojenským a lidovým prostředím a dobře zapadlo do neformální mluvy. Ačkoliv dnes zní „kvér“ trochu drsně a archaicky, stále se s ním setkáme ve filmech, knihách i neformálních rozhovorech.
Kocábka
Zatímco „kýbl“ a „kvér“ jsou spojeny s německým vlivem, „kocábka“ nás zavede k vodě. Slovníky ji uvádějí jako expresivní označení malé loďky. Nejde však o slovo, které by vzniklo až s trampským hnutím. Je starší a mělo i další významy, například v hornickém prostředí. Trampská kultura, písně a romantika spojená s řekami mu ale pomohly udržet poetický nádech. I dnes v sobě „kocábka“ nese představu vratké loďky, dobrodružství a lehké nostalgie.