Bohemista

český jazyk, literatura a sloh na jednom místě

Slovníkové heslo

diftong

podstatné jméno dělení: dif-tong

Dvojhláska, tedy spojení dvou vokalických složek vyslovených v rámci jedné slabiky. V současné češtině se běžně uvádí domácí dvojhláska „ou“ a v přejatých slovech také například „au“ a „eu“.

Hledat jiné slovo

Prakticky

Praktický přehled

Hlavní znaky
  • Diftong jako jednoslabičné spojení vokalických prvků: Diftong se vyslovuje jako jeden slabičný celek, což jej odlišuje od pouhé posloupnosti dvou samohlásek patřících do různých slabik.
  • Domácí a přejaté dvojhlásky: V domácí české slovní zásobě má zvláštní postavení dvojhláska ou.
Použití / funkce
  • Diftong jako jednoslabičné spojení vokalických prvků: Pro současnou češtinu je typická zejména dvojhláska ou.
  • Domácí a přejaté dvojhlásky: Ve slovech cizího původu se mohou vyskytovat i další spojení vokalických prvků, jejichž skutečná výslovnost závisí na míře zdomácnění a na výslovnostní normě. Při určování diftongu je rozhodující jednoslabičná zvuková realizace, nikoli pouhá sousednost dvou samohláskových písmen.
Příklady
  1. Ve slově „mouka“ obsahuje první slabika diftong „ou“.
  2. Diftong tvoří v rámci slabiky jeden souvislý vokalický celek.

Gramatika

Tvary slova diftong

Jednotné číslo

1. pád (Kdo? Co?) diftong
2. pád (Koho? Čeho?) diftongu
3. pád (Komu? Čemu?) diftongu
4. pád (Koho? Co?) diftong
5. pád (Oslovujeme, voláme) diftongu
6. pád (O kom? O čem?) diftongu
7. pád (Kým? Čím?) diftongem

Množné číslo

1. pád (Kdo? Co?) diftongy
2. pád (Koho? Čeho?) diftongů
3. pád (Komu? Čemu?) diftongům
4. pád (Koho? Co?) diftongy
5. pád (Oslovujeme, voláme) diftongy
6. pád (O kom? O čem?) diftonzích
7. pád (Kým? Čím?) diftongy

Slovní vztahy

Významové vztahy

Synonyma

dvojhláska

Související pojmy

vokál, slabika, fonetika, fonologie

← Zpět do slovníku